Ve dnech 26. a 27. dubna se v Madridu konal seminář Evropského odborového vzdělávacího institutu (ETUI) na téma Posílení evropského sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů. Účastnili se zástupci sociálních partnerů – odborů a zaměstnavatelů – z České republiky, Německa, Maďarska a Španělska. Za českou stranu se za ČMKOS zúčastnili Petr Baierl (Vysokoškolský OS), Lubomír Francl (OS zdravotnictví a sociální péče ČR), Dana Cerhanová (OS pracovníků vědy a výzkumu), Renata Salátová (OS pracovníků kultury a ochrany přírody) a Jitka Zettelová (OS UNIOS).
V úvodní části věnované prezentaci cílů semináře a přehledu současných aktivit EU v oblasti sociálního dialogu hovořili zástupci evropských svazů zaměstnavatelů a Evropské odborové konfederace (EOK, ETUC) o potřebě udržování a rozvíjení sociálního dialogu. Je důležité, aby odbory a zaměstnavatelé postupovali při řešení problémů společně, a to nejen na národní, ale i na evropské úrovni, což je důležité i pro projednávání na Evropské komisi.
Digitalizace – výzvy a rizika
V další části semináře se hovořilo provádění autonomní rámcové dohody o digitalizaci mezi evropskými sociálními partnery. Pro připomenutí bych chtěl uvést, že v této dohodě se uvádí, že digitální transformace přináší zaměstnavatelům, pracujícím a osobám hledajícím práci jasné výhody z hlediska nových pracovních příležitostí, vyšší produktivity, zlepšených pracovních podmínek, nových způsobů organizace práce a vyšší kvality služeb a výrobků.
Obecně může digitalizace při použití správných strategií vést k růstu zaměstnanosti a zachování pracovních míst. Tento přechod sebou přináší také výzvy a rizika pro pracující a podniky, jelikož některé úkoly zmizí a mnoho dalších se změní. To vyžaduje předvídat změnu, zajistit dovednosti, které pracující a podniky potřebují k tomu, aby v digitálním věku přežili.
Další výzvy zahrnují organizaci práce a pracovní podmínky, sladění pracovního a osobního života a dostupnost technologií, včetně infrastruktury, v celém hospodářství a ve všech regionech. Dále jsou specifické přístupy potřebné pro malé a střední podniky, aby digitalizaci uchopily způsobem upraveným na míru jejich specifickým okolnostem. Zástupci jednotlivých států hovořili o tom, jak se závěry této dohody v jednotlivých státech implementují i s ohledem na praxi a opatření v národní legislativě.
Kolektivní vyjednávání, zdražování, mzdy
Program první den pokračoval separátním jednáním odborů a zaměstnavatelů. Tento blok měl stanovena tři stěžejní témata – situace vnitrostátních institucí trhu práce a kolektivního vyjednávání, potřeby budování kapacit a provádění a sledování nástrojů evropského sociálního dialogu. Na podnět naší delegace byla diskuse rozšířena i na problematiku současné situace s ohledem na uprchlickou krizi, zvyšování cen energie a dopady epidemie COVID-19.
Jako první se vyjadřovali zástupci odborů ze Španělska, kteří uvedli, že nedostávají dostatečné informace k rekvalifikaci v souvislosti s dohodou o digitalizaci. Politické změny po volbách vedly k posílení sociálního dialogu poté, co byla ustanovena levicová vláda, zlepšilo se postavení odborů, i když covid také jednání tripartity ovlivnil. Přesto se podařila dojednat reforma pracovního trhu, důchodová reforma a změny v zákoně o zaměstnanosti. Na jednání tripartity se dále řeší regulace home office a odbory také požadují vzhledem k prudkému nárůstu cen revizní doložku pro mzdy, která by zmírnila dopady na zaměstnance.
Odboráři z Maďarska informovali přítomné o opatřeních vlády, která umožnila udržení pracovních míst a podporu pro malé a střední podniky v době epidemie. Sociální dialog mezi zaměstnavateli a odbory funguje. Z hlediska tripartity mají problém s vládou, která příliš nekomunikuje. Maďarští kolegové požádali, aby tato informace zazněla i na evropské úrovni, protože zde vidí prostor pro pomoc evropských struktur v rámci budování kapacit pro sociální dialog. Podařilo se dojednat navýšení mezd lékařů o 100 % jako motivace pro to, aby lékaři neodcházeli z Maďarska do zahraničí. Mzdy vzrostly i dalším zdravotnickým pracovníkům, zvláště specialistům. Bylo dojednáno o navýšení mezd učitelů, ale u nich navýšení nepokrylo ani inflaci.
V Německu sociální dialog na celostátní úrovni probíhá standardním způsobem, i díky tomu, že kancléř je z levicové strany. Bylo dohodnuto navýšení minimální mzdy až na 12 eur na hodinu od 1. 10. 2022. Odbory budou mít slyšení v Bundestagu. V současné době řeší odbory v Německu strukturální problém, a to ten, že zaměstnavatelé vystupují ze zaměstnavatelských svazů, což vede k tomu, že u téměř poloviny zaměstnavatelů není uzavírána kolektivní smlouva na podnikové úrovni. V Německu jsou sociální jistoty zaměstnanců řešeny právě v kolektivních smlouvách nad rámec platné legislativy.
Kolektivní vyjednávání v Německu stejně jako v jiných zemích ovlivňuje prudký nárůst cen. Pro zlepšení situace ohledně kolektivního vyjednávání odbory v Německu navrhují, že do veřejných zakázek by se mohly zapojit pouze ty firmy, které dodržují pravidla kolektivního vyjednávání.
Zástupci České republiky informovali ostatní účastníky o problémech, se kterými se setkávají v současné době. Sociální dialog se po volbách na podzim roku 2021 rozbíhal postupně, v současnosti na úrovni tripartity probíhá, a to jak na úrovni vlády, tak i na úrovni jednotlivých ministerstev, i když je třeba říci, že v některých odvětvích je situace složitější. V krajích se také setkávají v rámci jednání krajských tripartit zástupci vedení kraje, zaměstnavatelů a odborů, i když zde bohužel existují i takové případy, kdy se i po několika letech od voleb do krajských zastupitelstev nepodařilo krajskou tripartitu svolat.
Probíhají i jednání bipartitní mezi zaměstnavateli a odbory. Zde jsou problémy v oblasti zdravotnictví, respektive nemocnic, kdy odbory nemají partnera pro jednání, a rovněž v některých oblastech kultury.
Jak jsem již avizoval, tak jsme na jednání také otevřeli otázky uplatnění uprchlíků z Ukrajiny na českém trhu práce. I v ČR se potýkáme s prudkým nárůstem cen, které ovlivňují průběh kolektivního vyjednávání.
Poslední část prvního dne semináře byla věnována shrnutí závěrů separátního jednání odborů a zaměstnavatelů.
Odboráři shrnuli výsledky svého jednání, o kterých informuji výše.
Zaměstnavatelé se na svém separátním jednání věnovali hlavně implementaci dohody o digitalizaci a dopadům do praxe v jednotlivých státech, a to jak z hlediska krátkodobého, tak střednědobého. Ve všech zúčastněných zemích ovlivnila epidemie COVID-19 uvádění dohody do praxe. Některé materiály týkající se dohody byly nasdíleny jako postupy, někde se s implementací postupovalo tak, že země vydala vlastní materiály a dokumenty, jednou z forem implementace dohody byla i forma úpravy kolektivních smluv.
Priority pro národní sociální dialog
Druhý den bylo jednání zahájeno formou národních seminářů o prioritách pro národní sociální dialog a uskutečnilo se formou společného jednání zástupců odborů a zaměstnavatelů jednotlivých zúčastněných zemí. Tématy této části byly otázky týkající se rozvoje sociálního dialogu – jak lze posílit struktury sociálního dialogu, jaké iniciativy lze podniknout s cílem rozvinout možnosti zapojit se do sociálního dialogu na všech úrovních a v neposlední řadě i to, jaká témata by měla být zařazena do národního programu sociálního dialogu. Po separátních jednáních se účastníci sešli opět ke společnému jednání, kde byly z těchto jednání prezentovány závěry. I když některé informace zazněly už v průběhu prvního dne jednání, byly prezentovány i v této části.
Účastníci z České republiky hovořili o tom, že sociální dialog na národní a odvětvové úrovni až na výjimky funguje, problém je v některých krajích. Mezi nejdůležitější témata patří minimální mzda, kurzarbeit, důchodová reforma, home office a oblast BOZP.
Obě strany kladně hodnotí možnost čerpat finanční prostředky z projektu na podporu sociálního dialogu, díky čemuž je možné provádět i různé analýzy, například analýzu pracovních úrazů v různých odvětvích. Důležitým tématem je vzdělávání, a to jak kvalifikační, tak i celoživotní vzdělávání, které nabývá i v souvislosti s digitalizací stále většího významu. Dalším cílem je rozvoj stávajících a vytváření nových partnerství, která napomohou k řešení problémů zaměstnavatelů i zaměstnanců a zvýšení počtu organizací zapojených do sociálního dialogu.
Zástupci Německa informovali, že sociální dialog na národní, odvětvové i regionální úrovni funguje, ale občas se objeví problémy s termíny, kdy se stává, že přijde materiál s požadavkem, aby připomínky byly zaslány obratem. V Německu je největší důraz kladen na odvětvový sociální dialog. Hledají se cesty k dalšímu posilování sociálního dialogu a hledají se i nové způsoby a modality pro jeho rozvoj. K sociálnímu dialogu přispívá i možnost slyšení na jednotlivých ministerstvech, které je ukotveno v legislativě.
Kolegové ze Španělska kladou důraz na další rozvoj sociálního dialogu jak na národní, tak i odvětvové úrovni. Španělsko má subjekty pro sociální dialog zakotvené přímo v ústavě. Je požadavek na zakotvení institucionálního rámce pro sociální dialog s tím, že instituce, jako jsou týmy pro jednotlivé oblasti, musí plnit svou funkci. Jako příklad uvedli, že tým pro hospodářskou politiku má poměrně velké pravomoci, ale v praxi plní pouze funkci poradního orgánu. Témata sociálního dialogu jsou podobná jako v ostatních zemích – sociální zabezpečení, politika zaměstnanosti, systém vzdělávání, mzdy. Vztahy mezi zaměstnavateli a odbory jsou na dobré úrovni. Největší výzvou pro nadcházející období je z pozice odborů zaměstnanost a kolektivní vyjednávání, kdy je stejně jako jinde největší třecí plochou otázka mezd.
Kolegové v Maďarsku mají asi největší problémy. Témata sociálního dialogu jsou i zde podobná jako v ostatních zemích. Ze strany maďarských kolegů zazněl podnět, aby digitalizace, BOZP včetně prevence i další oblasti byly zpracovány a zkompletovány do jednoho dokumentu, který by shrnul v rámci evropského sociálního dialogu všechny tyto okruhy a pomohl by jim šířit informace až na úroveň jednotlivých podniků. Posilování sociálního dialogu je nutné, stejně jako zajištění toho, aby kolektivní smlouvy byly uzavírány v co největším počtu. Komunikace zaměstnavatelů a odborů je na dobré úrovni. Bohužel ale museli konstatovat, že komunikace vlády jak se zaměstnavateli, tak s odbory je na špatné úrovni, a požádali o pomoc zástupce evropských struktur.
Závěrem bych chtěl říci, že z informací, které na semináři zazněly, jasně vyplanulo, že problémy jsou ve všech zemích podobné. Někde sociální dialog funguje lépe, někde hůře, je zde vidět i závislost na tom, jaká vláda právě zemi vládne. Chtěl bych poděkovat ČMKOS, že jsem se mohl tohoto semináře zúčastnit a využít informací pro naši další činnost.
Foto autor
