Pracuji už pět let v sociálních službách jako kuchařka. Vždy jsem pracovala pouze v kuchyni a věnovala jsem se samotnému vaření. Změnilo se nám však vedení a nově zaměstnavatel po naší vedoucí požaduje, aby posílala všechny kuchařky vypomáhat na zahradu dělat podle nás zahradnické práce – zalévat květiny, plít plevel apod. Musíme tyto činnosti skutečně vykonávat? Můžeme je bez postihu odmítnout? J. M., Praha
Podle § 34 zákoníku práce je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy sjednaný druh práce. Druh práce vymezuje, jakou práci je zaměstnanec pro zaměstnavatele povinen vykonávat. Pro zaměstnavatele pak druh práce představuje základní vymezení prostoru pro uplatnění jeho dispozičního práva přidělovat zaměstnanci práci a řídit její výkon.
Sjednaný druh práce v pracovní smlouvě představuje určitý limit, v rámci kterého může zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci. V mezích sjednaného druhu práce je zaměstnanec vázán pokyny zaměstnavatele a je povinen je plnit. Výkon jiné než sjednané práce však lze po zaměstnanci požadovat jen ve výjimečných případech a za podmínek stanovených zákonem.
V návaznosti na výše uvedený dotaz lze konstatovat, že zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci práci odpovídající druhu práce „Kuchař“ a zaměstnanec je tyto činnosti povinen vykonávat. Činnosti spojené s péčí o zahradu (zalévání květin, pletí plevele apod.) pod uvedený druh práce „Kuchař“ zjevně nespadají a zaměstnanec není povinen je vykonávat. Odmítnutí výkonu těchto činností zaměstnancem nelze ze strany zaměstnavatele jakkoliv sankcionovat.
Krom zmíněných smluvních záležitostí je zde i otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Zaměstnavatel je povinen zaměstnance proškolit o pracovních postupech a seznámit s návody. V tomto ohledu tedy došlo i k porušení § 103 odst. 2 zákoníku práce.
Mgr. et Ing. Štěpánka ŘANDOVÁ, právnička OS
Barbora VANČUROVÁ, inspektorka BOZP
