Ve středu 22. února 2023 jednaly v Bruselu společně pracovní skupiny Evropské federace odborových svazů veřejných služeb pro zdravotnictví a sociální oblast (WGHSS EPSU) a pro regionální a státní vládu (LRG EPSU). Jednání bylo vedeno předsedkyní WGLRG Evou-Lottou Nilsson a předsedkyní WGHSS Kirsi Sillanpaa. Hlavním bodem jednání bylo ukončení projektu FORESEE a diskuse o naplnění jeho cílů. Účastníci jednání byli informováni o závěrečné konferenci projektu FORESEE, která se konala 20. února.
Projekt s cílem zlepšit evropský sociální dialog v sociálních službách
FORESEE byl dvouletý projekt, jehož cílem bylo posílit sociální dialog v oblasti sociálních služeb na úrovni členských států Evropské unie. Pro připomenutí: evropské odbory pro sektor zdravotnictví a sociální služby v sociálním dialogu fungují, zaměstnavatelé ale zatím fungují pouze pro zdravotnictví. Tímto projektem se má dojít k tomu, že odbory budou mít na evropské úrovni partnera za stranu zaměstnavatelů i za sektor sociálních služeb. Průběh a dopady COVID-19 potřebu sociálního dialogu jasně ukázaly.
Na závěrečné konferenci byla představena společná výzva zaměstnavatelů (Social Employers) a odborářů (EPSU), kterou vyzývají členské státy EU k implementaci evropské strategie péče.
Generální tajemník EPSU Jan Willem Goudriaan a viceprezident Social Employers Jiří Horecký konferenci dne 20. února uzavřeli zdůrazněním společného závazku pokračovat jako sociální partneři v sociálním dialogu s cílem zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců, řešit nedostatek zaměstnanců, atraktivitu a budoucnost sociálních služeb.
Výbor pro sociální dialog v sociálních službách
Účastníci jednání dne 22. února obdrželi návrh jednacího řádu připravovaného výboru pro sociální dialog v sociálních službách.
Program a jednání výboru bude muset vždy brát v úvahu specifické vnitrostátní souvislosti, způsob organizace sociálních služeb, postupy sociálního dialogu v jednotlivých zemích. Cílem jednání výboru bude předkládat Evropské komisi stanoviska, návrhy v oblasti sociálních služeb. Současně by měl výbor podporovat a rozvíjet sociální dialog na evropské, národní i místní úrovni.
Výbor bude přijímat víceletý společný pracovní program.
Výbor bude volit jednoho předsedu a místopředsedu, jeden bude jmenován zaměstnavateli, druhý stranou odborů. V roli předsedy a místopředsedy se budou po roce střídat. Výbor si zřídí řídící skupinu. Celkem bude mít výbor maximálně 66 členů.
Evropská komise poskytne výboru finanční a logistickou podporu s tím, že pokud Evropská komise bude výboru předkládat důvěrné informace, členové výboru se zaváží k tomu, že je nebudou zveřejňovat.
Přípravy na kongres EPSU už začaly
Účastníci jednání byli seznámeni s návrhem plánu akcí EPSU, který se připravuje pro jednání kongresu EPSU. Informaci podal zaměstnanec EPSU Richard Pond.
Kongres EPSU se bude konat v červnu roku 2024, nyní je stanoven přesný harmonogram pro přípravu návrhu plánu akcí.
Plán akcí EPSU má pět hlavních bodů:
- Prvním bodem návrhu plánu akcí je zajištění míru, demokracie, práv a svobod, je nutné čelit dopadům války, postavit se proti fašismu, bránit práva odborů, prosazovat rovná postavení zaměstnanců, posilovat udržitelnost a kvalitu veřejných služeb.
- Druhým bodem je udržení a posílení veřejných služeb, nutné je lobbovat, vést kampaně za potřebné finance pro kvalitní veřejné služby, posílit sociální stát, vystupovat proti liberalizaci a zpochybňovat role soukromých společností, které poskytují veřejné služby za účelem zisku.
- Třetím bodem připravovaného plánu je postup za spravedlivější ekonomické prostředí, třeba je řešit spravedlivou daňovou politiku, bezpečné postupy digitalizace a zelené politiky.
- Čtvrtým bodem plánu je zajistit více kvalitních, bezpečných pracovních míst, nutné je pracovat na ochraně a posílení práv pro kolektivní vyjednávání, tím zajistit pracovní podmínky, ocenění práce, odbornou přípravu, celoživotní vzdělávání, řešit nedostatek personálu, zvyšovat atraktivitu povolání ve veřejných službách.
- Pátým bodem plánu je posilování odborů ve veřejných službách, cíle jsou zaměřeny na organizaci, udržení a nábor nových členů, podpora týmu EPSU pro náborové činnosti a organizaci odborů.
Roztříštěnost sociálních služeb, málo kolektivních smluv
Barbara Surdykowska z Polského institutu pro veřejné otázky podala informaci o kolektivním vyjednávání v sektoru sociálních služeb ve střední a východní Evropě.
Evropská směrnice o minimální, adekvátní mzdě stanoví požadavek, aby všechny členské státy, u kterých kolektivní smlouvy pokrývají méně než 80 % zaměstnanců, vytvořily národní plány na podporu kolektivního vyjednávání. Ve světle toho zadala EPSU výzkumný úkol ke zpracování informace, jaké jsou možnosti pro zvýšení pokrytí kolektivními smlouvami v sektoru sociálních služeb.
Barbara Surdykowska předložila informaci od soukromých poskytovatelů sociálních služeb. Kolektivní smlouvy v soukromé sféře mají minimální roli, protože je zde minimální odborová organizovanost. Nedostatek odborové organizovanosti je způsoben roztříštěností poskytovatelů sociálních služeb, nedostatkem znalostí pro kolektivní vyjednávání, a to i mezi odboráři.
Odbory se musí spojit s příslušnými orgány a spolupracovat na akčním plánu ke zvýšení procenta krytí zaměstnanců kolektivními smlouvami.
Dopady dlouhodobého podfinancování veřejných služeb
Zástupkyně světových odborů veřejných služeb (PSI) Huma Haq z celosvětového pohledu zrekapitulovala, že desetiletí úsporných opatření podfinancovala veřejné služby, což v mnoha zemích způsobilo, že systémy zdravotních služeb a sociální péče jsou slabé a selhávají.
Podmínky pro poskytování péče nejsou dobré, práce zaměstnanců je podceňována. Vlády poskytování péče dostatečně nepodporují. Předpokladem pro zlepšení je zapojení všech odborových svazů PSI, které zastupují pracovníky v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb.
Evropská komise odsouhlasila tzv. balíček dovedností a talentů
O atraktivitě povolání, dovednostech a získávání talentů informovala zaměstnankyně EPSU Nadja Salson. Evropská komise oznámila, že odsouhlasila tzv. balíček dovedností a talentů. Balíček zahrnuje právní, operativní a politické iniciativy v oblasti pracovní migrace, například revizi směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech, revizi směrnice o jednotném povolení, kroky k rozvíjení partnerství EU pro talenty,
Mělo by dojít ke sjednocenému postupu při vyřizování žádostí o povolení pobytu a práce na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, měl by být vytvořen společný soubor práv pro pracovníky ze třetích zemí, kteří legálně pobývají v členském státě.
Tvrdou realitou, se kterou se odbory denně setkávají, je to, že s migrujícími pracovníky se v EU nezachází stejně, čelí zneužívání a pracovnímu vykořisťování. To může vést k závažným formám, jako je nucená práce a obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. Z tohoto důvodu má tzv. balíček vyhlášený Evropskou komisí vysokou prioritu.
