Po krajské konferenci odborových organizací ze Zlínského kraje ve čtvrtek 26. října se členové krajské rady a předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková sešli s novináři, aby je informovali o současných problémech zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách, které mají dopad i na pacienty a klienty. Předsedkyně Žitníková uvedla, že delegáti krajské konference, kteří zastupují zaměstnance nemocnic, sociálních služeb, zdravotnické záchranné služby a hygienické služby, se shodli na tom, že i ve Zlínském kraji je ve zdravotnictví a v sociálních službách nedostatek zaměstnanců a jejich hodnocení neodpovídá tomu, jak fyzicky a psychicky náročná je jejich práce.
Ludmila Šromotová z Kroměřížské nemocnice zdůraznila, že přetížení a vyčerpání zaměstnanců v nemocnicích se netýká pouze lékařů, ale týká se opravdu všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. Enormně narostl objem péče ve všech odbornostech. Dlouhodobě se nedaří odcházející pracovníky nahrazovat novými. O tom, že práce zdravotníků je nedoceněná, se mluví už léta. Odbory dlouho usilují o to, aby za základní pracovní dobu byli zaměstnanci adekvátně zaplaceni. Po vyčerpávající době covidu, kdy zaměstnanci zdravotnictví poskytovali péči na úkor vlastního zdraví, očekávali, že se jim pracovně trochu uleví a že budou patřičně oceněni. Nyní jsou frustrovaní z toho, že objem práce stále narůstá a ocenění není. Ministerstvo zdravotnictví absolutně selhalo. Ale lidé už to do budoucna dál neunesou. To se týká také hygienické služby.
Jana Špičáková z Uherskohradišťské nemocnice doplnila, že zaměstnanci nemocnic ve Zlínském kraji nepobírají plat, ale mzdu, která je daleko nižší než platy, o nichž se mluví v televizi. Odborový svaz i krajská rada dlouhodobě bojují za to, aby odměňování bylo sjednocené. Je načase, aby se tato dlouhodobá propast mezi zaměstnanci nemocnic uzavřela a aby všichni měli stejné podmínky. V směnách pracují minimální počty zaměstnanců, takže když nastoupí absolventi, zjistí, že na tuto obrovskou psychickou a fyzickou zátěž je škola nepřipravila, že to nezvládnou. Navíc nechtějí pracovat pod neustálým tlakem a ve strachu, že je někdo z nespokojených pacientů napadne slovně nebo fyzicky. Chtějí za svoji práci dostat adekvátně zaplaceno a chtějí mít svůj osobní život.
Dagmar Žitníková doplnila, že rozdíly u zdravotních sester pracujících v nemocnicích příspěvkových organizacích a v nemocnicích obchodních společnostech činí v průměru deset tisíc korun. Rozdíly jsou také u lékařů. A téměř vůbec se nemluví o tom, jaké jsou rozdíly například u sanitářů, kteří velmi často pracují za minimální mzdu. Přitom ta práce zdravotníků je úplně stejná, používají se při ní stejné postupy.
Marcela Holčáková ze Sociálních služeb Vsetín zdůraznila, že zaměstnanci v sociálních službách patří mezi nejhůře odměňované, přitom odvádějí těžkou práci při péči o seniory a osoby se zdravotním postižením. Sociální služby jsou už dlouhodobě v personální krizi, odcházejí zaměstnanci, kteří jsou unavení, vyčerpaní, jsou zde dlouhodobé nemocnosti, ale noví zaměstnanci nepřicházejí. Když jsou zaměstnanci na dlouhodobé pracovní neschopnosti, znamená to pro jejich kolegy další velkou pracovní zátěž. Dokonce nastávají situace, že dlouhodobé pracovní neschopnosti přesáhly deset procent, což už je na hraně, aby se vůbec postavily směny. Když noví zaměstnanci přijdou, zůstávají velmi krátce, odcházejí po prvním dnu, někdy i po hodině či půlhodině. A pokud vydrží do konce měsíce, tak odejdou v okamžiku, kdy dostanou první výplatu. Práce v sociálních službách je dlouhodobě velmi podceňovaná a není dostatečně ohodnocená. V souvislosti s konsolidačním balíčkem mají přijít zaměstnanci sociálních služeb i o benefity, o to málo, co mohli dostat navíc. Pokud to půjde tímto způsobem dál, budou se muset snižovat kapacity v sociálních službách a sociální služby se stanou nedostupnými. Navíc demografická křivka ukazuje, jak bude přibývat seniorů, tedy i stoupat potřeba sociálních služeb.
Lukáš Doležel ze Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje uvedl, že také na zaměstnance zdravotnických záchranných služeb citelně dopadne snížení FKSP z 2 % na 1 %. Záchranáři nemají výhody jako hasiči či policisté. Potvrdil slova o vážných problémech s nedostatkem personálu v sociálních službách. Mnohdy tam není ani zdravotní sestra, takže jsou nuceni volat záchranku a jejích výjezdů přibývá.
Dagmar Žitníková doplnila, že v sociálních službách zaměstnanci dva roky nedostali téměř nic přidáno, takže návrh odborů na zvýšení tarifů o 15 % nedosahuje ani inflace, která v těch dvou letech byla. Průměrný plat v sociálních službách je cca o 7 tisíc korun nižší, než je průměrná mzda v republice. A to je průměr, do něhož jsou započítáni všichni zaměstnanci včetně ředitelů. Veřejnost má zkreslené představy o tom, jak to ve zdravotnictví a v sociálních službách vypadá. Nápor na zaměstnance je obrovský, jsou to ale také jenom lidé, kteří se snaží zvládat svoji náročnou práci. Kvůli nedostatku personálu jsou přetížení i další zaměstnanci, například kuchaři či uklízečky.
***
Novináři obdrželi závěry krajské konference, v nichž jsou pojmenovány hlavní problémy zdravotnictví a sociálních služeb a vytyčeny požadavky na jejich řešení, a výzvu delegátů krajské konference politikům, aby byli opravdu zodpovědní, zastavili rozpad společnosti, rozpad zdravotnictví, rozpad sociálních služeb a řádně vedli sociální dialog.
Oba materiály viz níže jako soubory ke stažení.
Video z brífinku připravujeme.
