V Bruselu o problémech sociálních služeb a jejich zaměstnanců

Plenární zasedání sektorového sociálního dialogu pro sociální služby se konalo 12. prosince 2023 v Bruselu. Ustanovení skupiny zástupců odborů a zaměstnavatelů z evropských zařízení – poskytovatelů sociálních služeb se podařilo až po třinácti letech příprav a konání různých projektů. Evropská komise sledovala společnou práci odborů a zaměstnavatelů, vyhodnocovala výstupy z projektů a nakonec odsouhlasila evropský sociální dialog pro zařízení sociálních služeb.
Jednání zahájili zástupci zaměstnavatelů, odborů a Evropské komise. Všichni ocenili přípravné práce a schválený plán, který budou sociální partneři za podpory Evropské komise plnit. Za Českou republiku se jednání účastnili prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký a vedoucí právního a sociálního oddělení OSZSP ČR, specialistka pro kolektivní vyjednávání a sociální dialog Ing. Ivana Břeňková.

Pracovní plán na období 2024-2026

Všechny body programu na období 2024-2026 se vztahují k zásadám Evropského pilíře sociálních práv a cílem je jejich realizace. K tomu jsou stanovena čtyři témata. Pro každé téma jsou navrženy akce a společné výstupy, například projekty, politické diskuse a jednání.
1) Udržitelnost a nábor zaměstnanců sociálních služeb
Sociální partneři si budou předávat informace o strategiích k překonávání věkové a genderové segregace, včetně iniciativ pro migrující zaměstnance, zaměstnance se zdravotním postižením a zaměstnance pracující na částečné úvazky.
2) Budování kapacit
Sociální partneři si budou předávat informace a řešit úlohy pro zvládání měnících se potřeb a modelů péče v sociálních službách. Péče musí být více zaměřená na lidi v sociálních službách, na klienty a zaměstnance. Bude se řešit rozvoj dovedností a odborného vzdělávání, včetně soustavného profesního rozvoje zaměstnanců, jejich rekvalifikace a zvyšování kvalifikace.
3) Podmínka pro veřejné zakázky
V tomto bodě jde o podporu, aby byly do podmínek pro zadávání veřejných zakázek začleněny sociální požadavky, podmínky kvality, bezpečné pracovní prostředí a pro odbory podmínky existence odborových organizací v dodavatelských firmách.
4) Následná opatření v rámci stanovené evropské strategie péče
V evropské strategii péče jsou státy vyzvány, aby zajistily kvalitní dlouhodobou péči, investice do rekvalifikace, vzdělávání zaměstnanců, aby zajistily bezpečné pracovní prostředí pro zaměstnance a bezpečí pro klienty.
Za Českou stranu byl schválený plán práce hodnocen kladně.
Všechny čtyři části programu zahrnují důležité body pro udržitelnost sociálních služeb, pro nábor a udržení zaměstnanců a rozvoj sociálního dialogu.
Důležité je, že odkazuje na Evropský pilíř sociálních práv, o němž se u nás příliš nediskutuje.
Velkou výzvou bude narovnání odměn za stejně náročnou práci.
Výzvou bude zapojení zaměstnanců do programů soustavného profesního růstu.
Je nutné zaměstnance ocenit. Ocenit zaměstnance neznamená pouze zvýšení platů, ale i způsob chování a respektu ze strany rodin, kolegů a zaměstnavatelů.

Sociální dialog a kolektivní vyjednávání

Sociální dialog je na národní úrovni veden Radou hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartitou. Pro tripartitu připravují stanoviska a podklady ustanovené pracovní týmy. Jedním z týmů je tým pro sociální služby, dalším tým pro odměňování a zaměstnanost. Týmy pracují dobře, zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů vedou otevřené diskuse, ne vždy dojdou ke shodě, ale dále diskutují.
Česká republika má velmi nízké krytí zaměstnanců kolektivními smlouvami. Pravidla a způsoby jsou v České republice nastavena. Problémem je způsob chování mezi stranami. Problémem je i nechuť zaměstnavatelů k tomu, aby v zařízení byly odbory založeny. Máme zařízení sociálních služeb, ve kterých se zaměstnanci obávají sdělit jméno předsedy odborů. Jsou zařízení sociálních služeb, kde jsou vztahy dobré a vedou ke zlepšení pracovních podmínek.
V diskusi bylo předloženo za Českou republiku několik konkrétních informací.
Inflace v České republice činí 7 %, nezaměstnanost je jedna z nejnižších v EU, a to 3%, z 11 milionů obyvatel žije 1 milion lidí pod hranicí chudoby. Bylo sděleno, že přes nízkou nezaměstnanost není jednoduché získat a udržet zaměstnance v zařízení sociálních služeb, není jednoduché je finančně ohodnotit.
Sociální služby jsou poskytovány ve veřejných i soukromých zařízeních. Odborové organizace působí v obou formách poskytovatelů sociálních služeb. Ve veřejném sektoru by vyjednávání mohlo být jednodušší, ale není tomu tak. Současná vláda se zaměřila na úspory ve veřejném sektoru. Zaměstnancům, kteří pracují v sociálních službách, se nebudou v roce 2024 základní platy zvyšovat.
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé argumentují nedostatkem financí, zaměstnanci zvažují odchod z resortu sociálních služeb. Je smutné slyšet, že zaměstnance práce baví, ale nejsou schopni hradit své závazky, nájem, různé zájmové kroužky dětí.
Pokud chceme udržet zaměstnance a rozvíjet nábor, nebude to možné bez zvýšení atraktivity povolání. Povolání v sociálních službách bude atraktivní, až se stane atraktivním pro již pracující zaměstnance.
Foto autorka

Podobné články

Aktuality 17. 7. 2023 / 20:55

Evropská komise posílila sociální dialog v sociálních službách

Evropské federaci odborových svazů veřejných služeb (EPSU) a Evropské federaci zaměstnavatelů v sociálních službách (FESE) se podařilo posílit sociální dialog v oblasti sociálních služeb.

Aktuality 13. 4. 2023 / 18:36

Odboráři a zaměstnavatelé z nemocnic jednali v Bruselu

Evropští odboráři (EPSU) a zaměstnavatelé (HOSPEEM) jednali dne 10. března 2023 v Bruselu o nedostatku zaměstnanců a obraně proti násilí na pracovišti od třetích stran.

Aktuality 9. 3. 2023 / 16:02

Evropští odboráři jednali o problémech sociálních služeb

Dne 22. února jednaly v Bruselu společně pracovní skupiny Evropské federace odborových svazů veřejných služeb pro zdravotnictví a sociální oblast (WGHSS EPSU) a pro regionální a státní vládu (LRG EPSU).

Načíst další
 
Napište nám