V mediálním prostoru v posledních dnech rezonují novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a změny, které Ministerstvo zdravotnictví navrhuje. Co na to odborový svaz? Novelu zákona jsme odmítli již v prosinci loňského roku, kdy jsme ji obdrželi k připomínkám. Její obsah vypadá na první dojem jako líbivý a zlepšující péči pro pacienty. Ovšem po detailnějším rozboru je zřejmé, že návrhy jsou základem pro změnu solidárního systému zdravotního pojištění a v kombinaci s návrhy na možnosti poskytování zdravotní péče v zahraničí také potenciálně snižují rozsah sítě zdravotnických zařízení v České republice.
Pojďme si rozebrat jednotlivé návrhy. Úvodem důvodové zprávy je deklarováno, že novela přinese podporu prevence, zavede konkurenci mezi pojišťovnami, umožní českým občanům čerpat zdravotní péči v zahraničí, vytvoří nový fond a zruší rezervní fondy zdravotních pojišťoven.
Fond prevence
Fond prevence, který se na první pohled jeví jako velmi zajímavá nabídka pro pacienty, kteří budou zodpovědní za svůj životní styl a za své zdraví, ve své podstatě přináší individualizaci osobních zdravotních účtů. V podstatě je postaven na principu má dáti, dal. Navrhovaná změna spočívající v „osobních účtech pojištěnců“ je jakýmsi předstupněm hrazené zdravotní péče a zavedení nadstandardů ve zdravotnictví. Tímto návrhem dochází zcela k popření základního principu solidarity, na kterém je celý systém veřejného zdravotního pojištění postaven.
Rovněž plnění předem daných parametrů v rámci podpory prevence je v mnoha případech naprosto nereálné, například u pacienta s vysokým cholesterolem se v praxi stává, že ani přes přísné dodržování diety se hladiny cholesterolu pacienta nezlepšily; zde je dalším parametrem například stres, nedostatek spánku. Stejné to je u mnoha jiných onemocnění, například diabetici a snižování nadváhy. Pravidla pro čerpání si bude vytvářet každá pojišťovna sama a tři procenta z objemu prostředků veřejného zdravotního pojištění představují objem financí v částce 15 mld. Kč. O tyto finanční prostředky bude zkrácen základní fond a vůbec není zřejmé, jakou ekonomickou návratnost ve zlepšení zdravotního stavu populace tento krok přinese. Velkým problémem je podle odborů také například příspěvek na lyžařské výcviky, některé léky. V podstatě se jedná o to, že vláda a poslanci na straně jedné něco sebrali (snížení FKSP, kde tyto příspěvky byly pravidlem) a na straně druhé je naprosto nesystémově zvažují pacientům vrátit.
Konkurence mezi pojišťovnami
Za 30 let fungování nového systému žádná konkurence není a ve zdravotnictví ani konkurence nemá fungovat. Smyslem systému má být spolupráce, která přinese co nejlepší péči o pacienta a pomoc potřebným. Zdravotní pojišťovny mají za úkol spravovat majetek s péčí řádného hospodáře a tak se také chovají. V dobách přebytku hromadily na svých účtech finanční prostředky, které měly být využity ve prospěch pacientů, na zlepšení péče a zaplacení lidí, kteří péči poskytují.
Při každém dohodovacím řízení se na jeho začátku vždy dovídáme, jak je systém veřejného zdravotního pojištění ekonomicky problematický a proč není možné zvýšit úhrady. Makroekonomické predikce zdravotních pojišťoven za posledních 12 let nikdy nevyšly. Systém veřejného zdravotního pojištění téměř vždy končil v přebytku, a to přes očekávané ztráty. Dohody mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli jsou chiméra. Pojišťovny vždy tahají za delší konec provazu. Pokud budou jako příjemci peněz nejen výsadními plátci, ale i rozhodovateli a navíc správci nemocenské, tak jejich posílená role bude mít negativní dopady na nás všechny. Posílení role pojišťoven nás přiblíží k americkému zdravotnictví.
Přeshraniční péče
Opět věc, která se zdá na první pohled výborná. Proto, aby byla péče, kterou nelze zajistit v České republice, dostupná v okolních zemích, tak Ministerstvo zdravotnictví navrhuje umožnit pojišťovnám, aby si nasmlouvaly péči s přeshraničními poskytovateli. Právní úprava byla napsaná nesrozumitelně a za odbory jsme se obávali, že dojde k vyplácení vyšších finančních částek například za péči v Německu a Rakousku. Ale na jednání s Ministerstvem zdravotnictví jsme byli vyvedeni z omylu. Bylo nám sděleno, že to je jinak.
Na příkladu nedostupné stomatologické péče nám byl celý koncept představen. Pacienti z příhraničí dnes jezdí do Polska a na Slovensko za zubaři a systém úhrad je řešený individuálně. Ministerstvo chce nyní umožnit, aby zdravotní pojišťovny péči nasmlouvaly systémově. Na můj dotaz, zda bude tedy možné nasmlouvat se zahraničním poskytovatelem například péči v nemocnicích, bylo odpovězeno, že ano a že půjde o smluvní vztah mezi pojišťovnou a poskytovatelem a žádné bariery a podmínky Ministerstvo zdravotnictví v zákoně nechystá. Po upozornění, že může dojít k tomu, že pojišťovna nasmlouvá péči místo v Českém Těšíně v Polském Těšíně a místo v Brně v Bratislavě bylo sděleno, že i toto bude možné. Základním milníkem bude dodržení časové a místní dostupnosti, která je stanovena nařízením vlády. Další dotazy stran nastavených parametrů pro kvalitu zdravotní péče už zodpovězeny nebyly.
Přeshraniční péče a kontext konce rámcových smluv zdravotnických zařízení je vražedná kombinace pro část poskytovatelů. Léta se tady buduje síť nemocnic, jsou to nadstandardně vybavená pracoviště. Přestože se v poslední době situace zhoršuje, tak stále máme jednu z nejdostupnějších zdravotních péčí na světě, a to se teď má změnit. Pokud zákon projde, tak pojišťovny dostanou neomezenou moc nad systémem a také bude obrovským způsobem posíleno jejich postavení vůči poskytovatelům.
Jednodušeji se bude prosazovat také transformace nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví veřejně deklaruje, že ze současných 153 nemocnic, které poskytují akutní zdravotní péči, jich má zůstat 97. Nabídka pojišťovny: buď přijmeš transformační postup, nebo půjdeš z kola, se „neodmítá“. Obava, že nedostane poskytovatel nic, že s ním nebude uzavřena žádná rámcová smlouva a péče se může nasmlouvat jinde, bude obrovská.
Ministr Vlastimil Válek se tváří, že nechce amerikanizaci zdravotnictví, že chce zlepšit dostupnost péče. Na straně druhé opakovaně sděluje, že musíme přistoupit na to, že se dostupnost péče bude jen zhoršovat. Z podstaty věci odbory na takový záměr nikdy nepřistoupí. Jsme přesvědčeni, že společnost se má vyvíjet, a ne se vracet. Tomu, co pan ministr sděluje, neodpovídá ani rétorika důvodové zprávy, kde se konstatuje, že všechny kroky jsou vedené s cílem zlepšit a zefektivnit poskytování zdravotní péče.
Zrušení rezervního fondu
Zrušení rezervního fondu zdravotních pojišťoven je snad jediná věc v návrhu, se kterou souhlasíme, ale i ona má háček. Zrušení rezervního fondu ovšem kompenzuje zřízení fondu obecně prospěšných činnosti. S vytvořením nového fondu nesouhlasíme. Všechny navrhované činnosti, které by z tohoto fondu měly být v budoucnu financovány (podpora financování tzv. rezidenčních míst v rámci předatestačního vzdělávání, podpora sledování výskytu infekčních i neinfekčních onemocnění a jejich předcházení, financování činností Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR), by měly být financovány přímo ze státního rozpočtu, nikoliv z prostředků veřejného zdravotnictví, které jsou určeny na uhrazení nákladů poskytované zdravotní péče.
