Vytrvalý tlak představitelů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR na růst platových tarifů se odehrává prakticky každý rok. Jaké jsou hlavní argumenty odborářů pro zvýšení platových tarifů ještě v roce 2024? Pomineme-li mnohé další důvody pro růst platových tarifů, jako jsou například prorůstový vliv na odměňování v celém segmentu zdravotnictví a sociální péče nebo jistota jednotlivých zaměstnanců, že finanční prostředky určené na růst platů budou opravdu využity na zvýšení příjmů, zaměříme se v tomto článku na dva důvody, které v posledních letech výrazně dominují celému spektru argumentů.
Inflace a pokles reálných příjmů
Prvním důvodem je rozevírání nůžek mezi inflací a růstem mezd a platů. Kvůli tomu dochází v posledních letech k výraznému poklesu reálných příjmů zaměstnanců. V tomto bodě vyjdeme z čísel a dat poskytnutých Českomoravskou konfederací odborových svazů. I přes výrazné úspěchy odborového svazu při prosazování navyšování platů a mezd ve zdravotnictví i sociálních službách došlo v porovnání s rokem 2021 k výraznému poklesu reálných příjmů. V roce 2022 se jednalo o reálný pokles platů zdravotnických pracovníků v průměru o téměř 8 %, pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků dokonce o téměř 11 %.
Přišly roky s dramaticky rostoucí inflací a výsledkem byl ještě výraznější reálný pokles platů. Pro rok 2023 byl výsledkem propad reálných platů zdravotnických pracovníků oproti roku 2021 o 13,7 % a pracovníků v sociálních službách včetně sociálních pracovníků o 16,5 %.
Od prvního ledna letošního roku máme v účinnosti konsolidační balíček, jehož efektem je též pokles reálných platů zaměstnanců z důvodu zvýšené platby nemocenského pojištění a snížení základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb. V kombinaci s letošní inflací, kterou Ministerstvo financí odhaduje ve výši 3,1 %, pak lze očekávat pro rok 2024 reálný pokles platů zdravotnických pracovníků vůči roku 2021 ve výši 13,6 %, u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách očekáváme pokles dokonce ve výši 22 %. Stejný pokles reálných platů, tedy o 22 % vůči roku 2021, lze očekávat u technickohospodářských pracovníků a dělníků.
Tarify pod úrovní minimální mzdy
Druhým důvodem pro výrazné navýšení platových tarifů je skutečnost, s jakou rychlostí a intenzitou se zvyšuje počet platových tarifů, jejichž výše se pohybuje pod úrovní minimální mzdy, případně pod nejnižší úrovní zaručené mzdy. Pokud se v dnešním zamyšlení oprostíme od základní otázky, nakolik a jestli vůbec je důstojné, aby existovaly platové tarify, jejichž výše je nižší než minimální mzda, případně minimální úroveň zaručené mzdy dotčených zaměstnanců, pročež je zaměstnavatel nucen zmíněným zaměstnancům doplácet plat do výše minimální nebo zaručené mzdy, je vysoce alarmujícím zjištěním, že počet takových platových tarifů každoročně výrazně narůstá.
Ještě v roce 2020 počet platových tarifů pod úrovní minimální mzdy, případně nejnižší úrovní zaručené mzdy nepřekročil číslo 30. Z důvodu pomalého růstu výše platových tarifů a trvalého zvyšování minimální mzdy došlo k efektu, že počet platových tarifů pod úrovní minimální nebo zaručené mzdy začal prudce narůstat. Zprvu byl nárůst nepatrný, nicméně v roce 2023 jich bylo již zhruba 50 a pro rok 2024 se očekává nárůst na necelých sto. Pakliže by nedošlo k růstu výše platových tarifů a minimální mzda by nadále rostla podle stávajících předpokladů, došlo by v roce 2025 k dalšímu nárůstu počtu platových tarifů nacházejících se pod úrovní minimální nebo zaručené mzdy o dalších přibližně 40 platových tarifů.
Je zřejmé, že tyto argumenty jsou výraznými a pádnými důvody pro zásadní navýšení platových tarifů všech zaměstnanců nejen ve zdravotnictví a sociálních službách.
