Včerejší vyjednávání vlády s odboráři o růstu platů nejen ve zdravotním a sociálním sektoru skončily nedohodou. Odboráři odmítli návrh ministrů, aby se od příštího měsíce zvedly tarify části nejhůř odměňovaných lidí pouze o pět a tři procenta. Požadují totiž navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září o 15 procent a následně o 10 procent. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková následně Zdravotnickému deníku popsala průběh jednání, přičemž ho označila za dosud nejhorší, které s vládními představiteli dosud vedla.
S čím jste na vládu šli?
Měli jsme požadavek na navýšení platů o 10 procent, což je částka, která se rovná navýšení platů, které bylo garantováno Ministerstvem zdravotnictví na rok 2023 a rok 2024 a které se má v nemocnicích vyplácet formou nenárokových složek. Máme zkušenosti z předchozích dvou let, že část nemocnic – dokonce i přímo řízených organizací – neakceptovala doporučení ministra zdravotnictví, že se mají zaměstnancům ty nenárokové složky zvýšit. Například na Bulovce v roce 2023 sestry nedostaly žádné navýšení platů, a to přesto, že to bylo na celostátní úrovni s panem ministrem dohodnuté. My jsme chtěli tyto finanční prostředky, které nemocnice obdržely z veřejného zdravotního pojištění, překlopit do tarifu tak, aby to bylo pro zaměstnance nárokové.
Vedete o tomto tématu i separátní vyjednávání s Ministerstvem zdravotnictví?
Vedeme vyjednávání i separátně s Ministerstvem zdravotnictví. S panem ministrem coby vicepremiérem jsme v prosinci loňského roku podepsali dohodu, že se upraví platy ve zdravotnictví na úroveň memoranda, které bylo podepsáno v roce 2011 s Lékařským odborovým klubem. Podle něj mělo dojít ke sjednocení odměňování bez ohledu na právní formu nemocnice, aby měly stejné základní platy. Při této příležitosti jsme po panu ministrovi chtěli, aby se na vládě zasadil o to, aby se ty tarify navýšily, tedy aby bylo zřejmé, kolik do naplnění toho memoranda chybí.
Jak byste zhodnotila zatím poslední jednání na vládě? Již zazněla z úst odborů slova o vydírání. Opravdu to bylo tak drsné?
Bylo to opravdu tak drsné. Bylo to nejhorší jednání, které jsem za dobu, co jsem předsedkyně odborového svazu, zažila. Jednala jsem s mnoha premiéry a mnoha ministry, ale mohu říct, že takový přístup jsem ještě nezažila.
Vyjednávání o navýšení platů na tento rok začala již v listopadu 2023. Měli jsme dohodu, že se sejdeme nejpozději v únoru letošního roku a že se budeme bavit o tom, jak se budou platy zvyšovat ještě v letošním roce. V podstatě až do června 2024 se nedělo vůbec nic. Až poté, co odborové svazy vyhlásily stávkovou pohotovost, jsme byli pozváni na jednání, kterého se účastnil pan premiér, ministr financí a další zástupci koalice. Bylo nám tam slíbeno, že do doby vládních prázdnin vláda projde rezervy a bude s námi jednat o tom, aby se platy navýšily. Následně pan ministr Jurečka poslal do připomínkového řízení nařízení vlády, kterým chtěl upravit platy pouze pro zaměstnance, kteří mají nejnižší příjmy. Byl tam návrh na zvýšení platů o 7 nebo o 10 procent. Měli jsme asi tři jednání, z nichž poslední bylo včera (v úterý 27. srpna, pozn. red.), na kterém s námi hovořili ve smyslu, že se vláda nějakým způsobem domluví.
Jak tedy setkání probíhalo?
Když jsme na jednání přišli, tak jejich nabídka byla na zvýšení tarifů pro ty nejhůře odměňované zaměstnance, kteří nevykonávají odbornou práci, a jsou zařazení do 7. platové třídy o pět procent, což představovalo v průměru částku o 921 korun. U zaměstnanců, kteří vykonávají odbornější práci, například administrativu, řekli, že by se tarify upravily o 3 procenta, což představovalo částku 870 korun hrubého. Ale řekli nám, že toto upraví jedině za předpokladu, že s tím budeme souhlasit a pokud s tím nebudeme souhlasit, tak těm zaměstnancům nedají vůbec nic. Navíc chtěli, abychom se zavázali, že proti této vládě nebudeme pořádat žádné protesty.
Dodali, že o ostatních zaměstnancích se budeme bavit až tak za dva nebo tři měsíce. Takže vůbec není zřejmé, jestli se zaměstnancům příští rok do tarifů vůbec něco přidá. Toto jsme zásadně odmítli. Řekli jsme, že s tím nesouhlasíme, že se s tím souhlasit nedá a že si z nás dělají legraci.
Jak na to ministři reagovali?
Byli překvapení, že jsme to odmítli. Nicméně jsme jim řekli, že jim vůbec nic nebrání, aby těm nejhůře odměňovaným zaměstnancům přidali. Oni tvrdili, že to chtěli v rámci sociálního dialogu. Nicméně když si vezmu, jakým způsobem s námi vedou či nevedou sociální dialog v jiných oblastech, ať je to třeba v oblasti připomínkování legislativy, zasílání materiálů, podkladů nebo vůbec korektního jednání, tak s námi žádný sociální dialog nevedou. Například nám na všechny naše odborné připomínky odepisují, že je to součástí programového prohlášení vlády a že se s námi o ničem nebudou bavit.
Jaký bude nejbližší další vývoj?
V úterý se sejdou odborové svazy a řekneme si, jak budeme dál pokračovat. Máme vyhlášenou stávkovou pohotovost. Spousta lidí je skutečně hodně naštvaná. Bude záležet na tom, jak se domluvíme, ale budeme určitě postupovat společně.
Rozhovor byl publikovaný 29. 8. 2024 na www.zdravotnickydenik.cz