Na počátku dubna došlo k zásadnímu posunu v rámci legislativního procesu tzv. flexibilní novely zákoníku práce, která byla dne 9. 4. 2025 jako senátní tisk č. 70 schválena Senátem Parlamentu ČR. Návrh zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 27. 8. 2024 s ambiciózním návrhem na vstup v účinnost dne 1. 1. 2025, tak po více než sedmi měsících postupuje k podpisu panem prezidentem. V tuto chvíli lze reálně předpokládat, že další fáze legislativního procesu proběhnou bez komplikací a novela zákoníku práce po publikaci ve Sbírce zákonů ČR nabude účinnosti dne 1. 6. 2025.
Novela zákoníku práce ve znění schváleném Parlamentem ČR nakonec nezavádí možnost výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele „bez udání důvodu“; tento poslanecký návrh, který dokonce vyvolal stávkovou pohotovost na straně odborů, nebyl přijat. Přesto novela přináší řadu významných změn pracovněprávní úpravy, sledujících například další prohloubení slaďování soukromého a pracovního života týkající se zejména zaměstnankyň a zaměstnanců čerpajících rodičovskou dovolenou (například možnost přivydělávat si v době rodičovské dovolené u téhož zaměstnavatele výkonem téže práce a nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnankyni/zaměstnance při návratu z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte na původní pracovní pozici a stejné pracoviště), ale zejména – dle důvodové zprávy k návrhu zákona – zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů.
Změny v tomto směru obsahují například prodloužení maximální možné délky zkušební doby o jeden měsíc na celkovou dobu 4 měsíců, u vedoucích zaměstnanců pak až na dobu 8 měsíců, rozšíření možnosti řetězit pracovní poměry na dobu určitou sjednané na dobu zástupu dočasně nepřítomného zaměstnance čerpajícího mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, sloučení dvou výpovědních důvodů spočívajících v dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance („sloučený“ výpovědní důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce a zavedení nového výpovědního důvodu při dosažení nejvyšší přípustné expozice podle § 52 písm. e) zákoníku práce), prioritizaci výplaty mzdy bezhotovostně na účet zaměstnance.
Významná novinka mající vliv na skončení pracovního poměru výpovědí se týká délky a běhu výpovědní doby. Výpovědní doba sice obecně zůstává v délce 2 měsíců, ale v případě výpovědi pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro vyjmenované výpovědní důvody podle § 52 písm. f) až písm. h) zákoníku práce se zkracuje na 1 měsíc.
Flexibilní novela však ruší dosavadní pravidlo pro běh výpovědní doby, když nově stanoví, že výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.
Podrobnější informace k legislativním změnám přineseme v následujícím vydání Bulletinu a představíme na seminářích pro členy odborového svazu.
JUDr. Zuzana DUFALOVÁ, zaměstnaná advokátka AKBR Partners advokátní kancelář s.r.o.
