Tématem jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví (zdravotnická tripartita) dne 9. května byla opět finanční a personální situace ve zdravotnictví. Úlohou pracovního týmu je projednání, hledání závěrů a návrhů řešení v oblasti zdravotnictví mezi zástupci vlády, zaměstnavateli a odbory. Pracovní tým připravuje stanoviska pro jednání tzv. velké tripartity, což je Rada hospodářské a sociální dohody ČR. Pracovní tým pro zdravotnictví se soustřeďuje nejen na zdravotnictví, ale také na společné body ze sociální oblasti a zajištění financí.
Vládu z tohoto důvodu na jednání pracovního týmu zastupuje zaměstnanec Ministerstva práce a sociálních věcí i Ministerstva financí, Ministerstvo zdravotnictví zastupuje ministr, jeho náměstci a odborní pracovníci.
Hospodaření fakultních nemocnic
Jednání pracovního týmu bylo svoláno především z důvodu potřeby projednání dostatku či nedostatku financí na přislíbené navýšení platů a mezd v roce 2019. Z důvodu nutné účasti ministra na jednání v Poslanecké sněmovně se ministr Adam Vojtěch z jednání omluvil.
Pracovní tým začíná svá jednání vždy kontrolou úkolů z minulých jednání, účastníci se shodli na nutnosti svolat v nejbližších dnech pracovní skupinu ke zprávě o hospodaření jednotlivých fakultních nemocnic za rok 2018. Skupina obdrží informace o celkových výnosech FN, příjmech od zdravotních pojišťoven, celkových nákladech FN a podílu mzdových nákladů na celkových nákladech, zajímavý bude samozřejmě ukazatel o hospodářském výsledku jednotlivých FN a závazcích FN.
Úhrady zdravotní péče
Jedním z několikaletých bodů jednání na úrovni MZ i MPSV je úhrada péče za odbornost 913 v roce 2019, včetně úhrad zdravotní péče pro poskytovatele sociálních služeb.
Zástupkyně MPSV vyjádřila požadavek na další spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví k řešení úhrad zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb. Nelze za MPSV souhlasit s tím, že by se pro rok 2020 nezvyšovaly úhrady za odbornost 913.
Zaměstnavatelé i odbory s vyjádřením MPSV souhlasí a podpořili ho.
Ministerstvo zdravotnictví nepovažuje navýšení objemu finančních prostředků ambulantní odbornosti 913 za koncepční, systémovou a dlouhodobě přínosnou změnu v oblasti financování zdravotních služeb v pobytových sociálních službách, neboť odborností 913 nelze finančně saturovat komplexní ošetřovatelskou péči. Jako vhodnou variantu úhrady zdravotních služeb navrhuje MZ úhrady zdravotních služeb v pobytových sociálních zařízeních prostřednictvím paušální úhrady zdravotních služeb poskytovaných lékařskými i nelékařskými pracovníky. K tomu je třeba právní změna k umožnění poskytování zdravotních i sociálních služeb na jednom místě.
Zástupce zaměstnavatelů upozornil, že pokud se nebude řešit navýšení prostředků, může dojít ke změně poskytovatelů ambulantní odbornosti 913, což by mohlo vést k daleko vyššímu nárůstu vydaných finančních prostředků.
Odbory zopakovaly návrh a požadavek na úpravu mzdových indexů za výkon práce sester v Sazebníku výkonů. Současně byl dán požadavek na navýšení prostředků pro segment domácí péče.
Ministerstvo zdravotnictví upozornilo, že jsou předkládány nereálné podklady.
Valorizace platby státu za tzv. státní pojištěnce
Na předchozích jednání pracovního týmu byl předložen materiál k valorizaci platby státu za tzv. státní pojištěnce.
Způsob valorizace a částka, která by tím byla pro poskytování zdravotní péče ze státního rozpočtu, však nebyly dojednány. Došlo k nesrovnalostem mezi ministerstvy zdravotnictví a financí.
Ministerstvo financí vydalo na tiskové konferenci zprávu, že valorizace řešena nebude, že by stát za státní pojištěnce neměl ze státního rozpočtu finance poskytovat. To vyvolalo nespokojenost všech odborníků i politických stran. Zatím se však jednání o valorizaci neposunulo. Pokrok je alespoň v tom, že ministerstva zdravotnictví a financí jednají. Výsledek znám není. Pracovní tým se k bodu valorizace vrátí na následujícím jednání začátkem června a současně bude požadovat jeho projednání na plénu tripartity.
Odbory upozornily na podfinancování zdravotnictví, na stále se snižující podíl zdravotnictví na HDP.
Navýšení zvláštních příplatků v roce 2019
Ministerstvo zdravotnictví předložilo informaci o plnění příslibu premiéra a Ministerstva zdravotnictví o navýšení zvláštních příplatků pro nelékařské zdravotnické pracovníky v roce 2019.
Připomeňme si, práce ve směnách měla být oceněna nárůstem mzdy i platu a dále mělo dojít ke zvýšení platových tarifů a základních mezd všech zaměstnanců. Došlo však k tomu, že při dohodovacím řízení mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami nebylo navýšení úhrad za poskytnutou péči sjednáno tak, aby jednotlivé nemocnice dosáhly na finance nutné k pokrytí nárůstu platů a mezd.
V předchozích letech byla situace pro kolektivní vyjednávání k naplnění nárůstu základních mezd a platových tarifů také složitá. Pro hodnocení, zda jednotlivé nemocnice mají či nemají na zvýšení základních mezd a platových tarifů o stanovená %, byla na Ministerstvu zdravotnictví vytvořena pracovní skupina. Ve skupině byli zástupci zaměstnavatelů, MZ, VZP a odborů.
Pro hodnocení roku 2019 se práce dříve ustanovené skupiny zastavila. Na ministerstvo se obracejí s podklady přímo zástupci krajů cestou Asociace krajů ČR. MZ zpracovává údaje od jednotlivých krajů, nemocnic a se zástupci přímo jedná. K datu zpracování podkladového materiálu (26. 4.) se Ministerstvo zdravotnictví sešlo se zástupci krajů Libereckého, Karlovarského a Kraje Vysočina. Hotové analýzy jsou za Kraj Vysočina, Moravskoslezský, Středočeský, Liberecký a Karlovarský. Na korekci dat se čeká u krajů Královéhradeckého a Zlínského. Data nepředložily kraje Pardubický a Ústecký.
Z diskuse sociálních partnerů vyplynulo, že předkládaná data byla jsou v různé kvalitě, muselo docházet k vysvětlení a úpravám. Hlavní sledovanou veličinou bylo celkové saldo, které představuje procentuální přebytek nebo deficit mezi růstem úhrad a osobních nákladů na rok 2019. Z 24 analyzovaných nemocnic vykázalo 14 nemocnic kladné saldo vyšší než 2 %, 9 nemocnic do 2 % a pouze 1 nemocnice záporné saldo, které je způsobeno extrémně vysokým podílem tarifní složky na osobních nákladech. Téměř u všech nemocnic je tedy dle propočtů Ministerstva zdravotnictví růst úhrad dostatečný pro mandatorní navyšování osobních nákladů, což jsou mzdové náklady včetně odvodů.
Na druhou stranu u mnoha nemocnic bylo zjištěno, že úhrada za ošetřovací dny, jejímž cílem bylo kompenzovat zvýšené náklady na růst zvláštních příplatků, reálně na toto navýšení nedostačuje. V materiálu byly podrobně uvedeny analýzy některých konkrétních nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo závěrem, že se potýkalo se špatnou či nedostatečnou kvalitou dat, že by některé nemocnice neměly mít nedostatek financí na navyšování mezd a platů. Na druhou stranu je nutné některé podklady dále analyzovat, úhrady za ošetřovací den nepokrývají náklady na směnnost, úhradová vyhláška nepočítala s úpravami provedenými koncem roku nařízením vlády pro poskytování platů. Příplatky jsou poskytovány i pro jiné kategorie zaměstnanců, než kterým byly určeny. Jsou různé výsledky propočtů v závislosti na různé výši přiznaných základních mezd.
Zástupci zaměstnavatelů sdělili, že nárůst mezd a platů brzdí údržbu nemocnic, zkvalitnění vybavenosti a nákupu nového přístrojového vybavení. Je ohroženo poskytnutí dotací, protože nemocnice nebudou mít finance na povinou spoluúčast.
Kraje žádají kompenzace nedostatku financí v úhradách pro rok 2020.
Odbory sdělily, že by se chybějící prostředky na směnnost měly nemocnicím kompenzovat ještě v roce 2019 dotačním titulem z Ministerstva zdravotnictví a cestou krajů – zřizovatelů. To Ministerstvo zdravotnictví odmítá jak z důvodu nedostatku financí, tak personálu.
Odbory od začátku roku do současné doby kolektivně v jednotlivých nemocnicích vyjednávají, jediným vhodným řešením by byla úprava a sjednocení právních předpisů pro odměňování, systémem odměňování platem.
Odbory se ohradily proti tomu, že špatný stav nemocnic je způsoben zvyšováním mezd a platů.
Ministerstvo zdravotnictví by mělo vyjádřit poděkování a podporu zaměstnancům, kteří v době nedostatku personálu v nemocnicích pracují, často nad stanovené limity práce přesčas.
Personální situace v nemocnicích
Na odbory se obracejí zaměstnanci s podněty o nedostatku personálu, což má vliv na jejich bezpečnost a současně kvalitu poskytované zdravotní péče.
Na žádost odborů byla vytvořena specializovaná pracovní skupina k personální stabilizaci zaměstnanců. Skupina se naposledy sešla v listopadu 2018 a připravuje se další jednání.
Odbory se obrátily s podnětem na generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce a požadují, aby se SÚIP zaměřil kontrolní činností na pracovněprávní vztahy, přednostně ve fakultních nemocnicích a zařízeních přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví. Navrhované oblasti kontroly jsou: dodržování limitů práce přesčas, kompenzace práce přesčas, více pracovněprávních vztahů na stejně druhově vymezené práce, rozvržení pracovní doby, přestávky v práci na jídlo a oddech a kontrola limitů pro fyzickou zátěž.
Členům pracovního týmu byl předán dopis s odpovědí SÚIP. Generální inspektor sdělil, že není smysluplným řešením provedení několika málo kontrol ve vybraných lůžkových zařízeních. Bylo by potřeba stav prověřit a potvrdit na základě širší, rozsáhlejší kontrolní činnosti. Na takovou činnost nemá SÚIP kapacity a doporučuje projednat aktivitu na tripartitě. Generální inspektor navrhl další osobní jednání za účasti kolegů a dalších představitelů odborů.
Odbory současně při projednávání personální situace kritizovaly poslední tiskovou konferenci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, na které byly uvedeny částky průměrných výdělků lékařů a sester bez toho, aby bylo uvedeno, z čeho se částky skládají, jaký je podíl přesčasové práce na poskytnutém platu. Z pohledu odborů jde o manipulaci veřejnosti proti zdravotnickým pracovníkům.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že jde o částky, které předložil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Sociální partneři vyzvali, aby se zástupce ÚZIS ČR účastnil dalšího jednání pracovního týmu, a to hned v následujícím termínu 3. června.
Zahájení dohodovacího řízení
Informace k zahájení dohodovacího řízení a předpokládaným finančním možnostem systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 ve vazbě na zvyšování platů a mezd byla krátká a pesimistická.
Zahájení dohodovacího řízení začalo 3. dubna, kdy proběhlo první kolo přípravné fáze dohodovacího řízení k úhradám na rok 2020. Očekává se meziroční navýšení příjmů veřejného zdravotního pojištění o 6 %, tj. o 19,5 mld. Kč. Pokud se odečtou částky mandatorních výdajů za centrovou péči, urgentní příjmy, reformu primární péče, zbývá cca 12 mld, což v průměru pro jednotlivé segmenty odpovídá nárůstu úhrad o 4 %.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v případě, že má nemocnice vysoký podíl osobních nákladů na celkových nákladech, tento nárůst neumožní téměř žádný růst platů a mezd. Naopak tam, kde je nízký podíl osobních nákladů a vyrovnaný hospodářský výsledek, v těchto nemocnicích lze docílit až 10% růst platů a mezd. (Poznámka: Pokud takovou nemocnici najdete, dejte nám, prosím, vědět.)
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, které segmenty se již se zdravotními pojišťovnami dohodly: lázeňství, ZZS, fyzioterapie, dialýza.
22. května bude další kolo dohodovacího řízení.
Odbory sdělily, že požadují navýšení pro všechny segmenty minimálně o 10 % a domácí péče o 40 %. K tomu je možné využít také zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven, které jsou ve výši kolem 50 mld. Kč. Je třeba odblokovat jednání ke zvýšení částky platby za státní pojištěnce.
Zástupce zaměstnavatelů sdělil, že by pracovní tým neměl do dohodovacího řízení zasahovat, měl by se zaměřit na historické nesrovnalosti v systému.
Zástupce Ministerstva zdravotnictví sdělil, že nejasnosti kolem zvyšování platových tarifů komplikují dohodovací řízení s některými segmenty.
Novela zákonů o zdravotních pojišťovnách
Návrhem novely zákonů o zdravotních pojišťovnách se reaguje na nález Ústavního soudu, který z podstatné části zrušil způsob obsazování orgánů zaměstnaneckých pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh k širokému zapojení všech pojištěnců a odstoupení od současné praxe, kdy možnost měly pouze tzv. reprezentativní organizace zaměstnavatelů a odborů.
Odbory požadují silnější postavení zástupců zaměstnanců a volby prostřednictvím odborových organizací a organizací zaměstnavatelů sdružených v ČMKOS. Návrh nebyl ze strany Ministerstva zdravotnictví akceptován, a to s ohledem na informace konstatované Ústavním soudem.
Návrh také navrhuje ukončení praxe schvalování zdravotně pojistných plánů a výročních zpráv Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Protože schvalování je v pozdních termínech, zdravotní pojišťovny jsou nuceny hospodařit v tzv. provizoriu. Provizorium sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě předložených návrhů zdravotně pojistných plánů.
Zástupce zaměstnavatelů nesouhlasí s předloženým návrhem ukončení praxe schvalování zdravotně sociálních plánů. V současné době je materiál v meziresortním připomínkovém řízení a budeme se k němu nadále vyjadřovat.
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
V připomínkovém řízení je také návrh na změnu zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Navrhuje se například, aby orgánem pro rozhodnutí o nároku pojištěnce byla uvedena přímo zdravotní pojišťovna namísto revizního lékaře. Materiál půjde také do vnějšího připomínkového řízení, odbory nesouhlasí se zrušením kompetence revizního lékaře.
Při projednávání novely vyhlášky č. 134/1998 Sb., o seznamu zdravotních výkonů, odbory opětovně požadují navýšení mzdových indexů u nelékařských zdravotnických pracovníků.
Na závěr jednání bylo poděkováno za společnou organizaci 1. kulatého stolu k reformě psychiatrické péče. Odbory i Ministerstvo zdravotnictví se shodly na pokračování a opětovné organizaci kulatého stolu.
Mimořádná tripartita ke zdravotnictví
Pracovní tým požaduje svolat mimořádné jednání tripartity ke zdravotnictví. Zdravotnictví mělo být na programu na jednom z minulých jednání RHSD, ale z důvodu nejednotného stanoviska mezi ministerstvy zdravotnictví a financí k valorizaci a výši platby za státní pojištěnce byl bod z jednání tripartity vypuštěn. Současně se neprojednalo ani doporučení OECD ke zlepšení systému zdravotní péče v České republice.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková opětovně vyzve sociální partnery k projednání finanční a personální situace ve zdravotnictví na jednání tripartity.
Další jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví se uskuteční 3. června.
Foto autorka
