V pondělí 18. září se naposled sešla tripartita ve složení zástupců koaliční vlády premiéra Bohuslava Sobotky. Její jednání bylo jako vždy nabito jednotlivými body, které navrhli k projednání sociální partneři. Jednání zahájil již tradičně premiér, který uvítal přítomné a přednesl jednotlivé body programu.
Prvním bodem jednání byl návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018. Materiál dostali sociální partneři v dostatečném časovém předstihu a po jeho uvedení ministrem financí Ivanem Pilným, které doplnil premiér Bohuslav Sobotka, se k návrhu vyjádřily všechny strany.
Odbory za zásadní sdělení považovaly informaci, že se od 1. 11. zvýší platové tarify zaměstnancům ve veřejných službách o 10 % a pedagogům o 15 %. Zaměstnanci ve zdravotnictví se 10procentního zvýšení tarifů dočkají až od 1. ledna 2018, a to kvůli úhradové vyhlášce. Příslušné vládní nařízení je na programu jednání vlády v pondělí 25. září.
Za stranu zaměstnavatelů jako první vystoupil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, který sdělil, že zaměstnavatelé očekávali vyrovnaný rozpočet s investicemi do vědy, výzkumu a vzdělávání. Nesouhlasí se zvýšením výdajů, zvláště mandatorních. Souhlasí s navýšením platů učitelů a zvýšením objemu financí pro vysoké školy. Zaměstnavatelé také v souvislosti s nutností zlepšit dopravní infrastrukturu požadují více financí na podporu těchto staveb.
Další vystupující prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner sdělil, že souhlasí s názory prezidenta Hanáka. Strana zaměstnavatelů dále nepodporuje plošné zvyšování platů, podle jejich názoru zvýšení neodpovídá produktivitě práce. Není také jasné, co se bude dít, když se přestane ekonomice dařit.
Na jeho vystoupení navázal prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, který požádal, aby se v návrhu státního rozpočtu promítlo v oblasti sociálních služeb avizované zvýšení platů. Zaměstnavatelé spolu se Svazem měst a obcí nepodporují navyšování platů v průběhu roku, nevědí, kde mají vzít na zvýšené platy finance. Opakovaně žádali premiéra, aby se platy zvyšovaly vždy od 1. ledna příslušného kalendářního roku.
Za odbory vystoupil k návrhu státního rozpočtu jako první předseda ČMKOS Josef Středula. Jeho komentář se týkal příjmů a výdajů, průběhu projednávání státního rozpočtu a k jednotlivých kapitol. Kompletní stanovisko k návrhu státního rozpočtu za ČMKOS viz níže jako soubor ke stažení.
Josef Středula se také vyjádřil k platům a zvyšování minimální mzdy. Podle odborů je logické, že když roste výkon ekonomiky, tak z toho musí profitovat také zaměstnanci. Navýšení platů je adekvátní a minimální mzda mohla růst rychleji. Závěrem sdělil, že ČMKOS v souvislosti s růstem výdajů jednotlivců požaduje zajistit od 1. ledna valorizaci existenčního a životního minima.
Další vystupující byla předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Úvodem vystoupení poděkovala vládě za navýšení platů od 1. listopadu 2017 a od 1. ledna 2018. V souvislosti s navýšením platů zopakovala, že je nezbytně nutné, aby toto navýšení bylo řádně profinancováno. OS stejně jako Unie zaměstnavatelských svazů ČR upozorňuje, že je nutné ve státním rozpočtu zvýšit v kapitole MPSV finanční prostředky na dotace pro poskytovatele sociálních služeb. Podle propočtu odborů a zaměstnavatelů je nutné na dotace pro sociální služby na rok 2018 vyčlenit 14 mld. Kč.
Předsedkyně Žitníková také znovu informovala o nedostatku sester a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví. V souvislosti s napjatým rozpočtem veřejného zdravotního pojištění přednesla návrh OS a ČMKOS, aby se vládou schválený příplatek za práci ve směnách dále vyplácel přes dotační titul Ministerstva zdravotnictví a aby se zvýšily prostředky na ochranu veřejného zdraví. Závěrem předsedkyně OS připomněla požadavek odborů, aby se zvláštní příplatek za směnnost vyplácel všem zdravotníkům.
Za odbory také vystoupil předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek, který vznesl požadavek na zvýšení důchodů a úpravu kapitoly Ministerstva zemědělství.
S reakcí na vystoupení jednotlivých řečníků vystoupili postupně zástupci vládní strany.
Premiér Bohuslav Sobotka sdělil, že valorizaci existenčního a životního minima vláda nepřipravuje. Záměrem vlády je zvýšit odměnu za práci a motivovat nezaměstnané, aby pracovali. Nezaměstnanost je nízká, vláda vyvíjí snahu snaha integrovat sociálně vyloučené.
Připomněl také, že za poslední 4 roky vzrostla minimální mzda o 43 %. K navýšení platů sdělil, že je prioritou vlády zajistit disponibilní zdroje. Řeší se resorty, které avizují problém. K rozvoji ekonomiky a možnostem dalších investičních pobídek uvedl, že je možné zvážit půjčku od Evropské investiční banky, a to především na investice do dopravní infrastruktury.
Ministr financí Ivan Pilný sdělil, že na pracovním trhu chybí 200 000 zaměstnanců a další zvyšování mezd je v kontextu toho kontraproduktivní. Dále sdělil, že ekonomický růst nejde do nekonečna, není zřejmé, co bude, až se omezí finance z evropských fondů. V období ekonomického růstu se má investovat a neprojídat.
Ministr zemědělství Marian Jurečka sdělil, že k rozpočtu stále vedou jednání, požadují naplnit jejich priority.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se vyjádřila k sociálním službám, je to nekonečná diskuze, finance opět nejsou, zřejmě bude nutné sociální služby opět dofinancovat v průběhu příštího roku.
V reakci na sdělení ministryně Marksové opět vystoupila předsedkyně OS Žitníková a požádala zástupce vládní strany, aby konečně, poprvé po 12 letech od účinnosti zákona o sociálních službách, postupovali ve financování sociálních služeb koncepčně. Je naprosto nesmyslné nechat tuto oblast v návrhu rozpočtu bez potřebných financí a dofinancovat v průběhu roku.
Dalším bodem jednání byl Přehled investorské přípravy staveb, které mají předpokládané datum zahájení realizace v letech 2016 až 2018 a jejichž stavební náklady přesahují 300 mil. Kč.
Materiál uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, který sdělil, že v současné chvíli není jasné, které stavby budou letos zahájeny. Téměř ve všech případech se neúspěšní žadatelé odvolali a probíhají správní řízení. Za ministerstvo dopravy nelze říci, jak se bude situace vyvíjet a kdo podá rozklad.
Za odbory vystoupil předseda ČMKOS Josef Středula, který stávající situaci zkritizoval.
Na jeho vystoupení navázal předseda ASO ČR Bohumír Dufek, který sdělil, že tato oblast je nejhorší v plnění všech závazků vlády. Z nových staveb se nerozjelo téměř nic a ekologičtí aktivisté úspěšně blokují jednotlivé stavby.
Na vystoupení odborů navázal prezident Hanák. Informace, které jsme obdrželi nejsou dobré, dle jeho názoru je pravděpodobné, že se z 21 staveb zahájí 2! Za čtyři roky se udělalo minimum. Připomíná, že obrovským problémem jsou chybějící dopravní obchvaty, zvláště pražský, nejsou vyřešené problémy s výkupy pozemků.
Viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš doplnil, že situace pro resort dopravy není jednoduchá a vznesl řečnickou otázku: „Kdo za to může?“ Novela stavebního zákona je tristní, není součinnost resortů, je nutná kompletní rekodifikace ve vazbě na kompetenční zákon. Stavby nejsou připravené, soutěží se na nejnižší cenu, kritéria nejsou praktikována, veřejný zadavatel vybírá alibisticky nejnižší cenu bez zachování kvality.
Prezident Jan Wiesner sdělil, že materiál Ministerstva dopravy neodpovídá skutečnosti. Minulý týden se zúčastnil jednání tripartity Královéhradeckého kraje, kde byl popsán současný stav výkupu pozemků a bylo sděleno, že pro stavby uvedené v materiálu Ministerstva dopravy není vydáno stavební povolení. Závěrem svého vystoupení připomněl, že jsme jediná evropská země, která nemá okruh hlavního města!
Za zaměstnavatele dále vystoupila jejich dopravní expertka paní Nováková, která jako další nekoncepční přístup uvedla nařízení hlavního města Prahy, kterým se do města zakazuje vjezd kamionů delších než 12,5 m. Omezení je absurdní, do města bude muset vjíždět více menších kamionů, není zřejmé, jak bude probíhat zásobování.
Na přednesené informace reagoval premiér Bohuslav Sobotka. Sdělil, že nelze Ministerstvo dopravy a vládu jen kritizovat. Současná vláda si „vyžrala“ všechny průšvihy předcházející koalice. Stavby byly „zmrazené“, nic nebylo připravené. Bylo nutné začít téměř od nuly. V těchto souvislostech je úspěchem vlády, že úspěšně probíhá rekonstrukce a dostavba D8 a rekonstrukce D1.
Dále také připomněl, že vláda převedla velkou část financí ze státního fondu dopravní infrastruktury, které se nedaly využít, krajům na rekonstrukce silnic. Peníze neleží, místo nepřipravených oprav dálnic se za více než 10 mld. opravily silnice II. a II. třídy. Proč nepokračují některé dálniční stavby? Na D11 probíhá archeologický průzkum, na D49 je proti státu vedeno nesmyslné soudní opatření, kterým se rekonstrukce zastavila.
Premiéra doplnil náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, který připomněl, že v předloženém materiálu jsou pouze stavby nad 300 mil. Další prioritní stavby zde chybí.
Za vládní stranu doplnila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která opět připomněla situaci před čtyřmi lety. Sdělila, že nová právní úprava zákona o veřejných zakázkách umožňuje nastavit kritéria tak, aby cena nebyla jako hlavní. Pokud je „podseklá“, tak je to otázka na zadavatele. Ekoaktivisté jsou problém, nedaří se je omezit. Závěrem sdělila, že Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na úplně novém stavebním zákoně.
Další bod Akční plán pro společnost 4.0 uvedl koordinátor pro digitální ekonomiku Ondřej Malý. Materiál obecně a také konkrétně reaguje na výzvy, které přináší změna technologií a digitalizace práce. K vytvoření se scházely komise a do jeho tvorby byli zapojeni přední čeští odborníci na digitalizaci. Materiál nelze pokládat za stacionární, technologie a digitalizace postupují, proto se bude materiál vyvíjet. K jednotlivým akčním plánům se budou vytvářet monitorovací zprávy a situací se průběžně zabývá mnoho odborníků.
K materiálu za odbory vystoupil předseda Středula, který sdělil, že navrhuje, aby se problematikou digitální ekonomiky úzce zabývala vláda a aby koordinátor této problematiky spadal jako státní zaměstnanec pod úřad vlády. Odbory budou i příští vládě navrhovat toto téma jako jedno ze zásadních.
Prezident Hanák sdělil, že ve firmách digitalizace a robotizace běží, připojuje se k návrhu Josefa Středuly, aby koordinace problematiky digitalizace a digitální ekonomiky spadala pod premiéra.
Premiér Sobotka doplnil, že vláda vnímá situaci podobně, je nutné se připravit na nové výzvy. Připomněl, že dříve byla tato problematika řešená ministerstvem pro informatiku, které bylo zrušeno. Za vládní prioritu považuje rozvoj e-gowermentu a implementaci evropské směrnice k GDPR.
Ministryně Šlechtová připomněla, že jednotlivá ministerstva mohou na elektronizaci systémů čerpat finance z evropských strukturálních fondů.
Dalším bodem jednání byla Závěrečná zpráva o činnosti odborné komise pro důchodovou reformu.
K materiálu se podrobněji vyjádřil předseda komise doc. Martin Potůček. Úvodem připomněl situaci v roce 2014, kdy na začátku vládního období bylo zadáno, aby komise vypracovala návrhy na úpravu důchodů. S potěšením oznamuje, že z 10 navržených opatření je už 8 legislativně ukotveno. Jako příklad lze připomenout, že se zrušil druhý pilíř původní důchodové reformy, zastropoval se věk pro odchod do důchodu, vytvořily se kategorie zaměstnanců pro předdůchody. Komise nyní předkládá závěrečnou zprávu, ve které uvádí jako zásadní průběžný systém financování penzí a doporučuje některá další opatření. Žádná radikální reforma není nutná, ale některé úpravy by měly proběhnout. Závěrem navrhuje vytvořit novou instituci, která by se „kultivací“ důchodového systému zabývala.
Na vystoupení doc. Potůčka navázal zástupce zaměstnavatelů viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, který za zaměstnavatele souhlasil s návrhy, které komise předkládá. Zaměstnavatelé podporují průběžný systém financování, navrhují posílit II. pilíř, například možnost založit důchodové spoření ji od narození, řešit další kategorie pro předdůchody zvláštním zvýšeným odvodem. Zaměstnavatelé podporují vytvoření nové instituce. Závěrem poděkoval všem partnerům za výbornou spolupráci.
Za odbory krátce reagoval předseda Středula. Za dvě zásadní instituce považuje MPSV a ČSSZ. Velké zásahy jsou problematické a téměř vždy destabilizují systém, což se projevilo i za vlád ODS a TOP 09.
Místopředseda ČMKOS Vít Samek doplnil, že odbory velmi vítají, že se potvrdily jejich závěry, že zásadní a nenahraditelný je pro stabilitu systému a pro penze průběžný systém financování. Zrušení II. pilíře vrátilo do systému stabilitu a solidaritu, kdo chce vyšší penzi, tak má možnost spoření ve III. pilíři. Praxe ale ukazuje, že tento prvek využívá pro výplatu penzí minimum osob. Téměř všichni, kdo si spoří, si po ukončení spoření vyberou naspořené částky jednorázově.
V následujícím bodě se sociální partneři zabývali vyhodnocením Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti.
Premiér Sobotka připomněl, že akční plán je v současné době v připomínkovém řízení, a očekává, že se k němu sociální partneři vyjádří.
Zaměstnavatelé i odbory poděkovali vládě v tomto bodě za spolupráci.
Na závěr si přítomní vyslechli informace ke stavu čerpání prostředků z fondů EU.
Materiál uvedla ministryně Šlechtová. V současné době se čerpání zvýšilo, jsme úspěšní. Z důvodu srovnání čerpání finančních prostředků za současné vlády se vláda dohodla, že do konce září se pokusí sečíst jednotlivé projekty a poslat do Bruselu žádost o mimořádné proplacení všech zúčtovaných projektů. Současné čerpání financí není problém. Skutečným problémem bude situaci v příštím programovém období po roce 2021, a to jak v kontextu brexitu, tak našeho hospodářského růstu.
Za zaměstnavatele prezident Hanák požádal, aby informace o probíhajících jednáních byly sdělovány průběžně. Zaměstnavatelé jsou si vědomi, že nyní nelze predikovat, jak vše dopadne, ale je nutné se na situaci připravit.
Předseda Středula souhlasí se závěry zaměstnavatelů, výpadky financování mohou být obrovské a situaci mohou zhoršit i návrhy některých politických stran. Odbory odhadují snížení příjmů z evropských fondů až o 120 mld.
Závěrem jednání poděkoval premiér Sobotka zaměstnavatelům a odborům za výbornou spolupráci a dosažené výsledky. Sdělil, že si spolupráce velmi váží a že sociální smír považuje za jeden z předpokladů rozvoje společnosti.
Za zaměstnavatele poděkoval premiérovi a celé vládě za spolupráci a za projednávání závažných bodů prezident Hanák. Velmi také ocenil osobní přístup premiéra. Uvedl, že od roku 1990 to byla nejlepší spolupráce sociálních partnerů.
Předseda Středula za odbory také velmi ocenil výsledky spolupráce a zvláště přístup premiéra Sobotky k vedení sociálního dialogu a jeho řízení tripartity. Zdůraznil, že lepší spolupráci jsme s žádnou jinou vládou jako odbory neměli.
Po skončení jednání tripartity byla možnost společenského setkání sociálních partnerů.
Foto Úřad vlády