Čeká nás další hektický měsíc plný novinek, zvratů, povinností… Je určitě nutno věnovat pozornost povinnostem základních organizací, zejména těm nejméně populárním, tedy agendě vůči státu. Nezapomeňme, že březen je měsícem hraničním pro splnění některých těchto povinností. Metodiku, jak se s touto agendou vypořádat, jsme již dostali, takže zbývá už jen nakrmit „úředního šimla“.
Novinkou, i když ne určitě překvapivou, je informace banky JP Morgan, že Česká republika patří do rozvojových zemí. Hrdé srdce Čecha i Moravana protestuje, avšak je nutno se podívat na toto sdělení z více stran. Rozvíjí se u nás kde co, jen v oblastech potřebných se jaksi pokroku nedostává. Jak jinak si vysvětlit neúctu STÁTU ke svým občanům. Konkrétně mám na mysli dodržování práva, dohod, smluv. Vždyť co jiného je hybatelem protestů nás zaměstnanců!
Kolegům z Rokycanské nemocnice došla trpělivost s porušováním dohod o odměňování zaměstnanců. Na vládní úrovni dojednané navýšení odměn zaměstnanců ve zdravotnictví o 10 % se v jejich zařízení projevilo ve velmi pokroucené podobě. Přes opakované intervence ze strany odborového svazu nedochází k nápravě.
Premiér mlčí, Poslanecká sněmovna nespěchá s řešením navrhovaným poslancem Zavadilem, aby všechna zdravotnická zařízení, bez ohledu na právní formu, měla povinnost jednotně odměňovat zaměstnance v tarifní části. Zároveň by zůstávalo stále dost prostoru pro diferenciaci, pro zohlednění hospodářského výsledku zařízení i osobního přístupu zaměstnance k plnění svých pracovních povinností. Proto nelze hovořit o nivelizaci mezd a platů, případně nepřiměřeném zásahu státu do výkonu vlastnických práv zřizovatele zdravotnického zařízení. Stát je povinen dohlížet nad nakládáním s veřejnou částí zdrojů zdravotního pojištění!
Zdá se, že tedy prostor pro rozvoj zde je a nemůžeme se zlobit, že jsme zařazeni mezi rozvojové státy.
Rozvoj nastává i v oblastech, kde by to občan vůbec nečekal. Příkladem budiž příběh onkologicky nemocné pacientky, která vlivem svého onemocnění má specifické požadavky na stravování. Z logiky věci by vyplývalo, že Komplexní onkologické centrum má znalosti, vědomosti, erudici tento problém řešit, vždyť není tak ojedinělý. K překvapení pacientky i její rodiny bylo zařízením navrženo, zda by nebylo lepší, aby jí stravu doma připravil manžel a přinesl do nemocnice. Inu rozvoj nezastavíš! Třeba příště dostihneme Pákistán či Indii a rodina přinese stravu nejen pacientce, ale i personálu. Ne nejedná se o ironii, ale reálnou situaci, právě probíhající!
Posun nastává také v politice. Politické strany směle navrhují, nejen odborům, aby sdělily své návrhy, že je budou prosazovat, pokud se programově setkají. Podobný přístup nabízí i občanům. Jaký to rozvoj! Ukazuje se, že politické elity žijí život odtržený od reálných potřeb voličů, žijí v bublině, žijí v zajetí svého pojetí světa, podobně jako politické elity v rozvojových státech. Nezbývá, než stranám a hnutím v tomto volebním roce dát najevo svou aktivní účastí, že voliči si nepřejí žít v rozvojovém státě.
Občané jsou systematicky neustále zahrnováni přebytkem naprosto zbytečných informací (třeba o životě „celebrit“), na druhé straně chybějí informace o závažných tématech, jako je směřování zdravotnictví, rozpad sociální péče, rozpad tradičních hodnot (počínaje uznáváním skutečných autorit, třeba těch vědeckých, devalvací vzdělání a úpadkem vzdělávání konče). Chybějící „zdravý selský rozum“ je nahrazován předvolební kampaní.
Naprosto nehorázné finanční prostředky věnované na volební kampaň ukazují vyprázdněnost stran a hnutí, protože znalost starostí obyčejných lidí je zdarma a všude okolo. Třeba se dočkáme pozitivního zvratu…
Březen nám začal hekticky a zdá se, že tak budeme pokračovat i dál během roku. Odbory zastupují zájmy zaměstnanců. Aby toho byly účinně schopny, je důležité se rozvíjet. Určitě dobré je se početně rozrůstat, tedy získávat nové členy. Odborový svaz připravuje vzdělávací program pro své členy, kterým není jedno, jak se budou dále odbory rozvíjet. Věnujte proto pozornost této otázce a sledujte další články v tomto čísle na toto téma.
V březnu nám začínají také porady s předsedy, což je tradičně prostor pro setkání s vedení OS, k výměně informací i názorů. Letošním bonusem budou navíc informace o povinnostech ZO. Síla svazu je v jeho jednotě. Právě výměna informací a názorů, společně s tolerancí a pokorou vedoucí k společnému cíli je rozvojem svazu.
Děkuji všem, kterým není jedno, kde žijí a za jakých podmínek. Děkuji všem, kteří i v této době propagující individualismus, věří v myšlenku společné síly, která má možnost dění pozitivně ovlivnit. Přeji všem těmto aktivním kolegům a kolegyním mnoho sil a trvalou víru v lepší budoucnost.
Vít Přibylík – vizitka
Zaměstnán jsem moravskoslezskou záchrannou službou na funkci staničního řidiče, výjezdové stanoviště Kopřivnice. Současnému zaměstnání předcházelo deset let hasiče a šest let autoelektrikáře v Tatře Kopřivnice. Členem odborů jsem od roku 1986, nejdříve ROH, později KOVO, dnes OSZSP ČR. V současné době jsem předsedou ZO, která má 91 členů po celém Moravskoslezském kraji a neustále se rozrůstá. Dále pracuji v sekci ZZS jako člen výboru, jsem člen výkonné rady a garant sekce pro práci s členskou základnou, místopředseda krajské rady Moravskoslezského kraje a předseda ekonomické komise.
Největší zálibou jsou ODBORY a, je-li čas, tak výroba a degustace ušlechtilých nápojů (zejména vína), plavání a cyklistika, modelaření, letectví.