Jedna ze změn nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, se týká změny pojmu mentální postižení. Tento pojem totiž v praxi vyvolával řadu problémů a otázek, například: Mám nárok na příplatek za péči o mentálně postižené? Staráme se o alkoholiky, klienty trpící demencí, schizofrenií atd., máme na příplatek nárok?
Upřesnění a výklad pojmu mentální postižení jsme řešili jak se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví, tak se zástupci zaměstnavatelů. Všechny strany se shodly, že by v těchto případech měl být nárok. Stanovisko měl by být je nejasné ano a nejasné ne, což pro zaměstnavatele není pokyn k výplatě.
Většina zaměstnavatelů se v předchozích letech přiklonila k širšímu výkladu pojmu mentální postižení, ale část zaměstnavatelů si nebyla jistá. V praxi tak vznikaly problémy nejednotného postupu a přístupu.
Vyzvali jsme proto MPSV, aby upřesnilo pojem mentální postižení podle klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO), aby byl příplatek poskytnut dle záměru ministerstva za poskytování náročné péče.
Po několika měsíčních diskusích a výměny informací mezi ministerstvy došlo k upřesnění.
Do 31. prosince 2019 platilo:
V nařízení vlády č. 341/2017 Sb., v příloze č. 6, pro IV. skupinu prací s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví, byl v bodě 6. 3. přiznán příplatek za soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb s tělesným nebo mentálním postižením.
Od 1. ledna 2020 platí:
V nařízení vlády č. 341/2017 Sb., (aktualizovaném nařízením vlády č. 300/2019 Sb.) je v příloze č. 5, pro IV. skupinu prací s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví, v bodě 6. 3. přiznán příplatek za soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb s tělesným postižením, duševní poruchou nebo poruchou chování.
Zdůvodnění úpravy:
Při výkladu, kdo má nárok na uvedený příplatek, se musí vycházet z mezinárodních dokumentů WHO, především z 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. V kapitole V – duševní poruchy a poruchy chování je uvedeno celkem 11 oddílů (F00 – F99), patří tam organické duševní poruchy včetně symptomatických, (například demence), poruchy duševní a poruchy chování způsobné užíváním psychoaktivních látek (alkohol, opiody apod.), schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy, afektivní poruchy (poruchy nálady), neurotické, stresové a somatoformní poruchy, syndromy poruch chování spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, poruchy osobnosti a chování u dospělých, mentální retardace, poruchy psychického vývoje, poruchy chování a nemocí se začátkem v dětství a v dospívání, neurčená duševní porucha.