Společnost Krajská zdravotní, a. s., vznikla 1. září 2007 transformací pěti nemocnic do jednoho celku. Byly to nemocnice Děčín, Teplice, Most, Chomutov a Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. V současné době již tvoří Krajskou zdravotní sedm nemocnic, v roce 2021 přibyla Nemocnice Litoměřice a Nemocnice Rumburk jako detašované pracoviště ústecké nemocnice. Jediným vlastníkem je Ústecký kraj.
V této době zaměstnává Krajská zdravotní již devět tisíc zaměstnanců. Nic malého. Od počátku vzniku Krajské zdravotní jsme spojili síly pěti, později sedmi odborových organizací. Myslím, že jsme sehraný tým. Za ty roky se osazenstvo odborů pochopitelně změnilo, ale pár nás tam vydrželo od začátků. Spolupracujeme i s Lékařským odborovým klubem, nikdy jsme se za ty roky nedostali do střetu. Tak nějak si vycházíme vstříc.
Při prvním kolektivním vyjednávání jsme tehdy převzali státní tarifní tabulky, což bylo dobře. Sice je dnes nemáme na úrovni státu, pár tisíc jsme pod průměrem, ale i tak myslím, že jsou na tom jinde hůře. Benefity máme nastavené asi tak, že nenadchnou, ani neurazí. Částka se rozděluje podle počtu zaměstnanců v jednotlivých nemocnicích. Čerpáme je na divadlo, různé výlety a někde na sportovní akce. V loňském roce jsme poprvé dostali od Ústeckého kraje benefit ve formě karty DÚK (Doprava Ústeckého kraje), která nám umožňuje cestovat za 550 Kč na rok po celém kraji včetně MHD.
Jestli jsou zaměstnanci spokojení? Co na to říct? Někdo ano, někdo ne. Jsme příhraniční oblast a zaměstnání v Německu je lákavé a často lépe placené. Takže se potýkáme s nedostatkem personálu, ostatně jako všude jinde. Navíc se v posledních letech hodně investuje do obnov nemocnic. V Masarykově nemocnici vyrostlo například kardiocentrum a v Děčíně se staví nové operační sály a urgentní příjem. Máme trochu obavu, kdo tam bude pracovat, ale vedení je optimistické.
Zažili jsme několik generálních ředitelů, ředitelů odštěpných závodů, jak nám říkají. Domluva nebyla vždycky jednoduchá. Za ty roky jsme navyšovali mzdy, co nám síly a vstřícnost vedení stačily. Jen letos nám při prvním jednání o kolektivní smlouvě trochu spadla brada. My šli s elánem představit náš požadavek navýšení o 10 % a nevěřili jsme vlastním uším. Nabídka zněla 1,5 %. Po dvou přestávkách v jednání jsme dospěli k číslu 5 %. Chtěli jsme samozřejmě víc, slevili jsme z 10 % na 8 %, ale vedení s představenstvem bylo neoblomné. Nakonec jsme po dalších dvou urputných jednáních souhlasili. A bylo to možná štěstí, že jsme vyjednávání uzavřeli, vzhledem k dalším událostem kolem Krajské zdravotní. Kdo ví, jak by to dopadlo, ale to nechám stranou.
Přejeme si, aby se nám tady v té naší akciovce pracovalo stále lépe, abychom byli spokojení s odměňováním i časem tráveným mimo práci. Totéž přejeme samozřejmě všem ostatním, co pracují ve zdravotnictví i sociálních službách.
Eva Vinická – vizitka
Pracuji jako zdravotní laborantka v Nemocnici Děčín, která spadá pod Krajskou zdravotní, a. s., už od jejího vzniku v roce 2007. O té doby také vykonávám funkci předsedkyně naší odborové organizace. Členkou odborového svazu jsem prakticky od jeho vzniku po roce 1989. V současné době spadá pod Krajskou zdravotní již sedm nemocnic, za které s ostatními předsedy odborových organizací jednáme s vedením společnosti. Tudíž mám bohaté zkušenosti s vyjednáváním o podmínkách odměňování i optimálních pracovních podmínkách našich zaměstnanců. Práce v krajské radě Ústeckého kraje a výkonné radě mne zase určitě posune někam dál.
