Ve středu 10. listopadu 2021 se uskutečnilo jednání zástupců odborů z psychiatrických nemocnic se zástupci Ministerstva zdravotnictví za účasti předsedkyně OS Dagmar Žitníkové, místopředsedů OS Jany Hnykové a Lubomíra Francla, vedoucí právního a sociálního oddělení OS Ivany Břeňkové a zástupkyň odborových organizací z psychiatrických nemocnic – Hany Tkáčové a Jany Paprskářové za PN Bílá Voda, Zuzany Černé a Aleny Kopičové za PN Bohnice a Soni Vytiskové za PN v Dobřanech. Za Ministerstvo zdravotnictví se jednání zúčastnil ředitel Odboru přímo řízených organizací Jan Michálek a představitelka reformy psychiatrické péče Simona Papežová.
Obsahem celého jednání bylo zhodnocení stavu transformace psychiatrické péče a projednání dalších souvislostí spojených s touto reformou, například napojení na sociální služby, záchranku. MUDr. Papežová předložila zatím částečně vyhodnocované (zatím pro 870 respondentů) Dotazníkové šetření k transformačnímu procesu péče o duševní zdraví v ČR.
Předmětem dotazníkového šetření mezi pracovníky lůžkových psychiatrických zařízení a regionálních služeb pro lidi s duševním onemocněním je získání informací a podkladů pro zhodnocení přínosu projektu Deinstitucionalizace pro transformační proces péče o duševní zdraví v ČR. Jednou z otázek například je, zda zaměstnanec je ochoten dojíždět do zaměstnání, ale bohužel již v dotazníku není položena otázka, zda už nyní dojíždí, ale také v dotazníku není, zda by byl zaměstnanec ochoten jezdit za pacientem domů.
Informovala, že transformace psychiatrických nemocnic je řízená, psychiatrické nemocnice mají problémy s akutní péčí, která vyžaduje specializovaný personál. Ve všeobecných nemocnicích chybí akutní lůžka, ale postupně v nemocnicích vznikají nová oddělení, kde se počítá již s akutními lůžky. Bohužel problémem je, že chybí lékaři i zdravotnický personál se specializací. Centra duševního zdraví by měla ošetřit pacienta, který by neměl skončit v krizi. Pacient musí mít zajištěnu dobrou péči. V sociálních službách nemá co dělat pacient s psychotickým onemocněním. V psychiatrických nemocnicích dojde ke snížení počtu lůžek následné péče, ale pokud nebude dostatek sociálních lůžek, nebudou pacienti moci být propuštěni. Dosud není rozpracovaná páteřní síť, proto i záchranky mají problém s umisťováním pacientů. Spektrum péče se mění při navýšení akutních lůžek. Nový DRG restart umožní prodloužení hospitalizace s akutní péčí.
Přítomnými bylo konstatováno, že v oblasti součinnosti by mělo MPSV mít připravenu koncepci sociálních lůžek. V současné době tuto péči zajišťují soukromé subjekty, u kterých je vysoká spoluúčast klienta a kde se nedodržují dané počty klientů, které jsou požadovány na sociálních službách v rámci krajů a měst.
Dlouhodobým problémem je nedostatek pedopsychiatrů, chybí koncepce pedopsychiatrie, ale v současné době se tato péče rozvíjí. Došlo ke změně klientely, zvýšila se hospitalizace sedmnáctiletých pacientů s problémovým chováním a se závislostmi. Jejich hospitalizace jsou krátké a časté.
V diskusi bylo konstatováno, že chybí větší zpopularizování oboru psychiatrie. Pověřování „laiků“ péčí o pacienty mnohdy z pohledu veřejnosti ovlivňuje pohled na psychiatrii a další léčbu.
Jsou obavy, aby se budováním dalších center duševního zdraví nerozpadla síť ambulantních psychiatrů. Byl vznesen dotaz na jejich financování. MUDr. Papežová informovala, že stávající centra duševního zdraví většinou hospodaří s kladnými čísly, ale někdy si administrativními chybami snižují svoje výnosy.
Byla projednána témata spolupráce s dalšími subjekty – zdravotními školami, lékařskými fakultami. Stále je nedostatek zdravotnického personálu. Do pracovního procesu v psychiatrických nemocnicích nastupuje velmi málo absolventů. Jednou z možností je zavedení stipendií již v průběhu studia. V nemocnicích jsou využívány možnosti zaměstnávání cizinců – lékařů, což je pro nemocnice dlouhodobá záležitosti a pro mnohé z nich i finančně náročná. Otázku délky přípravy ale nemůže ovlivňovat Ministerstvo zdravotnictví, protože vzdělávání ovlivňují ve větší míře odborné společnosti.
Bohužel průměrný věk zaměstnanců v psychiatrických nemocnicích se zvyšuje. Byly prezentovány i obavy ze snižování počtu dalších zaměstnanců v psychiatrických nemocnicích, a to zejména hospodářsko-technické správy, administrativy. A také, jakým způsobem budou využity budovy, pokud dojde k takovému snížení počtu pacientů, že zůstanou nevyužité. Z pohledu Ministerstva zdravotnictví dojde k provedení ohodnocení staveb ve všech nemocnicích a poté na základě jejich využitelnosti bude provedena urbanistická studie. Dále bude jednáno dle aktuální situace.
Důležitou částí diskuse byla otázka odměňování, kdy byli zástupci Ministerstva zdravotnictví upozorněni na rozvírající se nůžky mezi odměňováním zdravotnických a nezdravotnických zaměstnanců.
Ing. Michálek připomněl, že psychiatrické nemocnice mají v současné době dostatek finančních prostředků a v úhradové vyhlášce je počítáno s navýšením platů všech zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že při jednání nebylo možné projednat i další témata spojená s transformací psychiatrických nemocnic, bylo zástupci ministerstva přislíbeno další jednání v únoru 2022, a to i za účasti zástupců ZZS a sociálních služeb.