Milé kolegyně a milí kolegové, v minulém čísle Bulletinu jsem vám popsala, co předchází mé kontrole, tedy kontrole inspektorky BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci), nyní bych se ráda věnovala jejímu začátku. Ráno vstanu, ale neopařím se čajem. S termohrnkem s teplým kávovinovým nápojem se vydávám z lesů nedaleko Berouna směrem na nahlášené místo kontroly. Z důvodu průjezdu Prahou volím raději dřívější čas výjezdu.
Dorazím na místo a buď se nejprve setkám se zástupcem/zástupkyní odborové organizace, anebo jdu přímo k panu řediteli/ředitelce na zahájení inspekce. Samozřejmě se i stává, že vedení nemá čas nebo chuť se inspekci věnovat, tak se odebereme rovnou ideálně s bezpečákem, osobou odborně způsobilou v prevenci rizik, ke kontrole dokumentace.
Musím ale konstatovat, že například při mé poslední inspekci na mě už pan ředitel čekal spolu s bezpečákem a krásně jsme si probrali doporučení nejen moje, ale třeba co je vítáno i v návaznosti na legislativu inspektory práce. Pan ředitel měl několik praktických dotazů a na závěr mě i požádal, zda to bude zmíněné také v protokolu, aby mohli moje doporučení zapracovat i v celém holdingu. Tak to dle mě má i být. Inspekce není primárně pro hledání závad, ale hledání nastavení správného prostředí a dokumentů.
Hurá na vlastní inspekci/kontrolu stavu BOZP. Potřebujeme vědět počty zaměstnanců a žádám o poslání skenu aktuální podepsané kolektivní smlouvy. Tato data máme povinnost evidovat pro další zpracování a komunikaci s MPSV.
V mém případě, jelikož pořadí bodů může být různé, pokračuji úrazy. Kolik jich bylo v posledních třech letech, jaké byly, co nemoci z povolání. Jaké úrazy/nemoci to byly a zda šlo udělat nějaké opatření. Například u jednoho subjektu se zvýšil počet poranění ostrým předmětem. Zjistilo se, že nádoby na odkládání jsou málo hluboké. Při další kontrole „jupí“, jelikož počet poranění se díky opatření hlubších nádob rapidně zmenšil. Nebo u jiného zaměstnavatele změnili druhy diabetických per a hned je úrazů méně. Naše konzultace přinesly ovoce, to je pak den hned slunečnější.
Při úrazech se řeší i odškodnění. Musím konstatovat, že krácení je opravdu minimálně a když už, tak bohužel většinou proto, že došlo k nedodržení pracovního postupu nebo nesprávnému použití či nepoužití OOPP. Pracovní postupy nejsou jen požadavkem zaměstnavatele, ale musí být vypracovány a dodržovány i dle zákona č. 309/2006 Sb., §5: „Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti.“
Problematice hlášení pracovních úrazů jsem se věnovala již v Bulletinu č. 7 v roce 2022. Věřím, že i tady jsme se dle mojí praxe z inspekcí posunuli.
Nemoci z povolání se po situaci s covidem lehce uklidnily a věřím, že problém typu svrab nebo alergie na latex apod. budou jen výjimkou.
V rámci inspekce kontrolujeme i praxi, jak se nahlášené úrazy zapisují do knih úrazů nebo na místní intranet. Zde musím s klidem konstatovat, že chyb se vyskytuje opravdu málo a zaměstnavatelé dodržují platnou legislativu.
To platí i u vyplňování záznamů o úrazu, kde se z 99 % potvrzuje, že komunikace zaměstnavatele a odborové organizace funguje. Zaměstnavatelé na šetření pracovních úrazů s odbory spolupracují a na výsledcích šetření se velké části shodují.
Vzhledem k tématu rizik, kterému se budu ráda věnovat v následujícím čísle a které je dosti široké, vám tedy po dnešních řádcích popřeji jen krásný začátek jara a ať těch úrazů řešíte/řešíme, co nejméně. Vaše Bára.
