Krátili jste si někdy dlouhou chvíli takzvanou „námořní bitvou“? Pamatujete tu hru? Princip byl jednoduchý. Na čtverečkovaný papír jste si zakreslili své námořnictvo a soupeř udělal to samé. Pak jste se snažili uhodnout jejich pozice. „Zásah, potopená!“ Už si vzpomínáte? Tak přesně tuhle hru při organizování hrát nechceme!
Pojďme si ale, pro jistotu, připomenout ten pojem organizování. V minulém čísle Bulletinu jste si mohli přečíst o sérii tréninků, které nám nyní poskytuje Evropská federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU). Zaměřují se právě na organizování. „Odborové organizování je proces, kdy se pracovníci sdružují do odborů, aby kolektivně hájili své pracovní a sociální zájmy, vyjednávali o lepších podmínkách a chránili se před nespravedlnostmi v práci.“ To je velmi obecná definice. K tomu procesu samozřejmě patří vytváření struktur, získávání nových členů, budování komunikačních sítí a kontaktů. K čemu je tedy mapování?
Stejně jako u „námořní bitvy“, i na pracovištích často jen tušíme, kde se vlastně mohou vyskytovat potenciální členové. Abychom nemuseli jen hádat, což je nejen nepřesné, ale i časově náročné, pracoviště si nejprve zmapujeme. Nejpalčivější je tento úkon u velkých zaměstnavatelů. Zbytečné to není ani u malé organizace, ale pokud působíte třeba v nemocnici, bez mapování se neobejdete. A to ani nemluvím o zaměstnavatelích s celou řadou pracovišť, která jsou rozmístěna i celé kilometry od sebe. Zdravotnické záchranné služby jsou asi nejlepší příklad. Výstupem by měla být v podstatě fyzická (ale samozřejmě klidně i digitální) mapa pracoviště. Pomůže nám odpovědět na důležité otázky:
Kde a kolik mám členů?
Kde je potenciál pro růst největší?
Mám na všech pracovištích kontaktní osoby? Jsou na mapě nějaká bílá místa?
První krok zvládnete udělat sami. Vytvořte si, v jakékoliv formě, mapu zaměstnavatele (excelovská tabulka, flipchart…). Získejte veškerá možná data o zaměstnavateli a jednotlivých pracovištích. Celkový počet zaměstnanců, rozdělte je dle profesí atd. Vše se může později hodit! Kolik je na jednotlivých pracovištích členů? Jak možná tušíte, tohle je teprve začátek. Teď už víte, kde je vysoká organizovanost, ale i kde se vám s náborem lidí nedaří.
Ve druhé fázi už se neobejdete bez pomoci lidí přímo z jednotlivých pracovišť. Potřebujete znát vztahovou dynamiku zaměstnanců. Je někdo třeba neformální lídr? Kdo se vyjadřuje o odborech pozitivně? Má nějakou, opět klidně neformální, autoritu? Je někdo vyloženě zaujat proti odborům? Tohle všechno potřebujete vědět pro další postup. O lídrech se budeme bavit zase příště, teď si pojďme na závěr na modelové situaci ukázat, k čemu nám může celý tento výstup být dobrý.
Opět použiji příklad nemocnice. Pracoviště jsme zmapovali a víme, že největší organizovanost je na interním oddělení. Kdo není členem, vyjadřuje k odborům skutečně velkou nevoli. Má cenu zde napnout síly a snažit se tyto lidi přesvědčit? Patrně ne. My ale víme, že máme u zaměstnavatele poměrně velký kolektiv řidičů zdravotnické dopravní služby. Je mezi nimi pouze jeden člen. Díky mapování víme, že se kolektiv v poslední době hodně obměnil, ale aktivně řidiče nikdo s nabídkou členství neoslovoval. Vyloženě proti odborům prý nejsou, jen neví, proč by je členství mělo zajímat. Ten jeden člen, se kterým jsme mluvili, je navíc jejich vedoucí a má mezi nimi i slušnou autoritu. Tady se nám otevírají dveře a příležitost!
Příště si řekneme více o lídrech. Jak je poznat a zapojit. Pokud vás zajímá, jak svou odborovou organizaci pro organizování připravit, mrkněte určitě na intranet, kde naleznete videokurz, který řeší právě toto téma No a pokud to nemáte daleko do Ostravy, tak se na organizování můžeme zaměřit podrobněji již 11. listopadu. Pod patronátem ZO FN Ostrava se budeme od 8:30 věnovat právě tomuto tématu. Registrace na: zuzana.sargova@email.cz