Ráda bych se s vámi podělila o některé poznatky ze školy s názvem Organizování pracovníků pro budování odborové moci – Organizing4power school. Díky spolupráci se svazovou sekcí pro práci s členskou základnou, kde bývám hostem, jsem mohla letos absolvovat on-line seminář Strategie náboru a organizování a výše jmenovanou školu. Jednalo se o mezinárodní on-line školu pod vedením hlavní lektorky Jane McAlevey (americká odborová organizátorka, spisovatelka a politická komentátorka) a dalších lektorů. Každé úterý večer po dobu šesti týdnů se připojovalo na zoom odkaz přes 3000 lidí z celého světa, aby získali informace o organizování členské základny.
Bylo to velice zajímavé, když se navzájem zdravili lidé napříč světem. Organizátoři vás zdravili dobré ráno, dobrý den a dobrý večer.
On-line školy jsem se účastnila spolu s místopředsedkyní odborového svazu Mgr. Janou Hnykovou. Zajímavou atmosféru bohužel nepřenesu do tohoto článku a stejně tak i všechny informace. Bylo by asi přínosnější vám je odprezentovat osobně. Pokusím se vám sdělit alespoň to nejdůležitější.
Během šesti lekcí jsme se dozvěděli, že je velice nutné a důležité neustále pracovat na organizování členské základny. Opakovaně si připomínat svůj pracovní cíl. Lektoři doporučovali si analyzovat na svých pracovištích potenciál jednotlivých zaměstnanců. Kdo je aktivista a kdo je lídr, za kterým lidé jdou. Z těchto lidí si vytvořit tým, který bude s vámi (předsedou nebo výborem) spolupracovat.
Byly ukázány modelové situace rozhovorů, jak komunikovat se zaměstnanci. Jak si je, díky rozhovoru, získat na svoji stranu. Sama vím, že to není vůbec jednoduché. Doporučovali vést strukturovaný rozhovor v šesti krocích, který jsme měli procvičovat ve skupinách dle zemí.
Velice důležitá je sémantika, správné používání slov, co se týče významu. Jasně formulovat svoje myšlenky, požadavky, vize atd. Poukazovali na to, že „odbory nejsou anonymní my, vy, ale já, ty, kolega.“ Je nutné podat informaci tak, aby se lidé neschovávali za anonymním my, vy. Získat si u zaměstnanců důvěru a opakovaně se jim připomínat, poukazovat na to, jak jsou pro vás důležití. Kladli veliký důraz na to, abychom si zpracovali podrobně strukturu pracoviště. Jakýsi přehled o členech, nečlenech, problémech, aktivistech, lídrech atd.
Zásadní bylo sdělení, že problémy se řeší týmově, a nikoliv jednou osobou, která za ostatní vše vybojuje. „Pokud máš zájem něco změnit, tak musíme společně pro to udělat tyto kroky. Když nás bude více, je velká šance něco změnit. Chceš navýšit plat, tak pojď se mnou a s dalšími členy to s nadřízenými řešit.“
Vysvětlovali nám, jak udělat podpisovou akci, při které je nutný kontakt se stávajícími členy nebo zaměstnanci (potenciálními členy). Když se do řešení problémů zapojí co nejvíce zaměstnanců/členů, umožní to, že na sebe odbory více poukazují a je více vnímán jejich vliv a význam.
Během skupinových cvičení českých účastníků školy jsem měla možnost poznat další odborové kolegy z jiných resortů, především z energetiky. Při předávání si svých zkušeností a poznatků vyplynulo, že zastupuji oblast zdravotnictví. Následně mě požádali, abych všem kolegům ve zdravotnictví sdělila tento vzkaz: „Velice děkujeme za vaši obětavou práci, které si moc vážíme.“ Prostřednictvím článku vám tento vzkaz můžu konečně předat.
Závěrem bych vás chtěla všechny pozdravit a doporučit semináře, které vám mohou pomoci v odborové práci. Odborová škola neexistuje a je přínosné si některé informace osvěžit prostřednictvím různých školení a seminářů. Nemluvě o tom, že jste na chvíli mezi svými, mezi lidmi, kteří mají stejný cíl – pomáhat, hájit práva zaměstnanců a tvořit vhodné pracovní podmínky. Třeba vás takové setkání může inspirovat a také motivovat pro další odborovou práci. Přeji hodně zdaru!
Foto autorka