Odbory budou v kolektivním vyjednávání pro příští rok požadovat zvýšení mezd o 7-9 procent, individuálně podle ekonomické kondice konkrétní firmy. Takový je závěr odborných analýz odborářů i závěr manifestačního mítinku Českomoravské konfederace odborových svazů Konec levné práce. Mítink se konal pod heslem Společně jsme silnější a v úterý 11. září se na něj do Prahy sjelo na 1300 členů z 29 odborových svazů sdružených v ČMKOS. Mezi nimi bylo i 150 členů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
Kromě požadavku na zvýšení mezd se shodli také na zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let, a na zavedení pěti týdnů dovolené pro všechny zaměstnance.
Mítink zahájila místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, která zdůraznila, že zaměstnanci mají za svou práci dostat takovou mzdu, která jim zajistí důstojný život. Člověk tráví v práci téměř třetinu života, často bohužel i víc. Je proto dobré dostat spravedlivou odměnu.
Bezpečnost práce
První část mítinku se věnovala problematice bezpečné práce.
Předseda ČMKOS Josef Středula a Radka Sokolová uvedli, že v České republice ročně dochází k více než 40 tisícům pracovních úrazů, připomněli oběti pracovních úrazů.
Připomněli také nemoci z povolání a snahu ČMKOS, aby se seznam nemocí z povolání rozšířil o další onemocnění, a to o onemocní bederní páteře, které je v řadě evropských zemí běžnou nemocí z povolání. Mezi nimi na překvapivém čtvrtém místě figuruje svrab, který nejvíce ohrožuje zaměstnance zdravotnictví a sociální péče.
Zdůraznili význam prevence a vytváření takových pracovních podmínek, které by předcházely vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Vždyť jeden rizikový faktor působil loni na 570 408 zaměstnanců, tři na 415 475 lidí a pět a víc na 320 638 pracovníků.
Pracovní podmínky
Dalším probíraným tématem byly pracovní podmínky a Evropský pilíř sociálních práv.
Josef Středula popsal, co je charakteristické pro vyspělou evropskou ekonomiku a co naopak pro středoevropskou rozvojovou zemi. Porovnal rozdíly v délce pracovní doby.
Před sto lety trvala roční pracovní doba zhruba 2400 až 2600 hodin. V roce 1973 se rozvinuté státy dostaly na čas kolem 1700 hodin. Češi za předloňský rok odpracovali podle Středuly v průměru celkem 1770 hodin, ovšem Němci jen 1363 hodin.
„Čeští zaměstnanci proti německým zaměstnancům za 40 let kariéry odpracují o devět let víc, proti dánským a nizozemským o osm let víc, proti francouzským o šest let a belgickým o pět let,“ zdůraznil Středula.
Odbory poukazují na to, že čím je delší pracovní doba, tím je menší ohodnocení práce a výdělky. Budou proto usilovat o to, aby se doba v práci zkrátila denně o půl hodiny při zachování mzdy, a to zhruba do tří až pěti let.
„Přejeme si v Česku ne levnou ekonomiku s extrémně dlouhou pracovní dobou, ale silnou a evropskou, na kterou můžeme být pyšní. Cíl odborů je zřejmý – kratší pracovní doba a lépe ohodnocená práce,“zopakoval Středula.
Karenční doba
Karenční doba znamená, že zaměstnanci nedostávají v prvních třech dnech nemoci žádný příjem. Odbory byly zásadně proti jejímu zavedení a požadují její zrušení. Josef Středula popsal, jaký nátlak na zaměstnance karenční doba v praxi znamená, a odsoudil, že jsou zaměstnavatelé, kteří nutí zaměstnance pracovat i v době nemoci.
Poděkoval předsedkyni OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové za to, že „nádherně bojuje za nás za všechny“ a požádal ji o vyjádření ke karenční době.
Předsedkyně Žitníková popsala, že karenční doba je zcela absurdní, protože lidé kvůli chození do práce jednak mohou nakazit ostatní a jednak si mohou přecházením chorob způsobit závažné zdravotní komplikace či chronická onemocnění. Společnost přece potřebuje zdravé lidi, lidi kteří neroznášejí infekci.
Krize ve zdravotnictví
„Situace ve zdravotnictví je kritická, informace o přesčasech lékařů, ale i sester, porodních asistentek, laborantů a dalších profesí jsou skutečně alarmující. Již dnes jsou v nemocnicích zaměstnanci, kteří odpracovali nad rámec 416 hodin povolených zákoníkem práce dalších 500 hodin. A extrémně přetížený zaměstnanec automaticky dělá chyby. My chceme, aby lidé ve zdravotnictví už nepracovali jako nevolníci! Nechceme jenom těch deset procent, které nám byly slíbeny a o kterých se hovoří, ale chceme také normální slušné pracovní podmínky. Chceme nepřetěžování lidí, chceme snesitelné pracovní podmínky ve zdravotnictví, aby péče o pacienty byla kvalitní a aby ji zdravotníci mohli poskytovat podle svého vědomí a svědomí a také podle legislativních pravidel,“ zdůraznila Žitníková.
S informacemi o situaci ve svých resortech vystoupili také předseda Nezávislého OS pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy Alexander Štěpánek, předsedkyně OS zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb Jindřiška Budweiserová, předseda OS KOVO Jaroslav Souček, předseda OS státních orgánů a organizací Pavel Bednář a předseda OS dopravy Luboš Pomajbík.
Minimální mzda
Předseda Středula informoval o vyjednávání o minimální mzdě a srovnal situaci v jednotlivých evropských zemích. Zdůraznil, že Česká republika má v přepočtu na euro sedmou nejhorší minimální mzdu, přestože má 90% HDP zemí EU, v poměru minimální mzdy k mediánovému příjmu je Česká republika třetí nejhorší v EU, v poměru k průměrnému příjmu druhá nejhorší.
Zopakoval, že ČMKOS požaduje zvýšení minimální mzdy ze současných 12 200 na 13 700 Kč.
Věnoval se také zaměstnávání cizinců u nás, především problémům agenturního zaměstnávání. Zdůraznil, že je třeba, aby dostávali stejnou mzdu jako zdejší zaměstnanci.
Být levní je krátkozraké
Jako host mítinku vystoupila ekonomka docentka Ilona Švihlíková.
Kampaň konec levné práce označila za jednu z nejúspěšnějších vůbec. A zdůraznila, že kontinuální tlak odborů vede nejen ke zvýšení platů a mezd, ale i k tomu, že přestáváme být kolonií. Odhaduje, že od nás odchází ročně do zahraničí kolem půl biliónu korun, což zde potom chybí na mzdy a na platy i na investice.
Zdůraznila, že je krátkozraké těžit z levné práce a z toho, že ležíme vedle Německa. Být levný podle ní nemá žádnou budoucnost, žádnou perspektivu. Z nízkých mezd nemůže řádně fungovat stát, chybějí peníze na školství, na zdravotnictví, na důchodový systém. Je moc dobře, že s tím přestáváme.
PhDr. Marie KLÍROVÁ, klirova.marie@cmkos.cz
Foto Romana Novotná
Více fotografií najdete u této zprávy na svazovém webu: http://osz.cmkos.cz/cz/clanky/11-9-2018-konec-levne-prace.aspx
Záznam celého mítinku, včetně velmi zajímavých srovnávacích grafů a tabulek, najdete na webu ČMKOS: https://www.cmkos.cz/