Ve dnech 7. a 8. listopadu jsem se zúčastnil konference Zdravotnictví 2020, která se konala v Praze. Program byl rozdělen do několika bloků, které byly věnovány legislativě ve zdravotnictví, budoucnosti zdravotních pojišťoven, inovacím a digitalizaci ve zdravotnictví, ekonomice a správě lidských zdrojů v nemocnicích, lékové politice a veřejným zakázkám.
Managementy nemocnic o nedostatku personálu
Ještě před vlastním zahájením konference se konalo setkání managementů nemocnic, kde se diskutovalo o nedostatku personálu v nemocnicích, o růstu mezd a platů a o financích na investice. Přítomní se shodli, že nedostatek personálu je stále velký problém, ale opět zde ze strany zástupců managementů nemocnic zazněl názor, že růst mezd a platů to nevyřeší, že zaměstnanci již nechtějí více peněz, ale více volného času. Znovu se diskutovalo o modelu přijímání zaměstnanců ze zemí mimo EU. Na rozdíl od „projektu Ukrajina“ se model liší v tom, že si potencionální uchazeči o místo v ČR udělají kurs českého jazyka včetně zkoušky na příslušné úrovni v domovské zemi (společnost, která tento projekt představila, mluvila například o Ukrajině a Bělorusku) a pak mohou požádat o aprobaci v ČR. Tento projekt se týká lékařů, nelékařů i nezdravotnických pracovníků.
Bohužel se nehovořilo o tom, jak udržet stávající personál nebo jaké podmínky vytvořit pro to, aby se do zdravotnictví vrátili pracovníci, kteří z různých důvodů odešli pracovat buď do ambulantní sféry, nebo úplně mimo zdravotnictví.
Premiér a ministr o zdravotnictví
Vlastní konference byla zahájena tiskovou konferencí.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký akci zahájil úvodním slovem.
Premiér Andrej Babiš opět zdůraznil, že objem peněz ve zdravotnictví je nyní na historické výši. Očekávané příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 činí částku 350 mld. Kč, tedy o 19 miliard víc než letos. Celkem, v rámci úhradové vyhlášky i ze zůstatků zdravotních pojišťoven, míří příští rok za pacienty 35 miliard korun.
Zopakoval záměr investovat do rekonstrukce a výstavby nových pavilonů v přímo řízených nemocnicích.
Zmínil se o akcích Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví, se kterým opakovaně jednal.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tvrdil, že se situace v českém zdravotnictví v posledních letech výrazně zlepšila, úhradová vyhláška pro rok 2020 je velice výhodná pro pacienty a klade důraz na zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Legislativa ve zdravotnictví
V části věnované legislativě ve zdravotnictví se hovořilo o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. kde Diskutovalo se mimo jiné o tom, že i děti od určitého věku by měly podepisovat souhlas s hospitalizací, o úpravě vyslovování souhlasu se zdravotní péčí včetně zásahu do občanského zákoníku. Probírala se i další témata, například soudní spory pacientů se zdravotnickým zařízením a změna rozsahu dat poskytovaných Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR – zde ale nebyl vysloven konkrétní důvod, proč by k omezení dat poskytovaných ÚZIS ČR mělo dojít. Hovořilo se o i právních aspektech elektronizace zdravotnictví a systému e-health. Podle názoru zástupce Ministerstva zdravotnictví tuto problematiku ještě v ČR neumíme uchopit – jaká data poskytnout pacientům, problematika terapie na dálku a samozřejmě ochrana dat.
Budoucnost zdravotních pojišťoven
Očekával jsem, že v dalším bloku nazvaném budoucnost zdravotních pojišťoven se bude diskutovat mimo jiné o počtu zdravotních pojišťoven a změně systému. Ale celý blok byl věnován úhradové vyhlášce, dohodovacímu řízení a financím na účtech zdravotních pojišťoven. Zazněly zde názory, že rozhodnutí o navýšení úhrad na rok 2020 bylo učiněno pod tlakem (sice nebylo konkrétně uvedeno pod tlakem koho, ale i z další diskuse vyplynulo, že byl míněn Krizový štáb). Opětovně zde zaznělo, že je třeba se připravit na recesi, která určitě přijde.
Zdravotně pojistné plány podle podaných informací počítají pro příští rok s výdaji o 6,5 mld. vyššími než příjmy. I proto chtějí zdravotní pojišťovny v roce 2021 navýšit úhrady pouze o 1,5 %. Když se diskutovalo o průběhu letošního jednání o úhradové vyhlášce na rok 2020, tak zde ze strany zástupců zdravotních pojišťoven i Ministerstva zdravotnictví zazněl názor, že jednání o úhradách mají vést zdravotní pojišťovny s poskytovateli, má se jednat o úhradách za poskytovanou péči a nikoliv o odměňování zaměstnanců, vstup krizového štábu do jednání nebyl legislativně v pořádku. Tuto informaci jsem úplně nepochopil, protože v krizovém štábu byli i poskytovatelé zdravotní péče.
Tlak na rozpuštění rezerv byl podle nich enormní. Opět zde zazněly již mnohokrát opakované argumenty, že těch cca 59 mld. na účtech zdravotních pojišťoven je určeno také na doúčtování zálohových plateb, jsou zde i investiční a provozní fondy a také bude třeba použít tyto finanční prostředky na financování projektu DRG restart.
V další diskusi se probírala i situace kolem nedostatku personálu. Bylo konstatováno, že problém nedostatku personálu trvá, ale nezazněly zde návrhy, jak tuto situaci řešit.
Mluvilo se o stanovení sítě zdravotnických zařízení. VZP již síť mapuje, diskutuje s odbornými společnostmi minimální počty výkonů. Také se otevřela otázka změny financování zdravotnictví včetně spoluúčasti pacientů a způsob dohodovacího řízení, který prý krizový štáb v letošním roce rozbil (opět bylo zopakováno, že se jednání o úhradové vyhlášce zúžila na jednání o navyšování mezd a platů). Zazněla i informace, že se uvažuje o tom, že by platové tabulky pro pracovníky ve zdravotnictví měly přejít z gesce ministerstva práce a sociální věcí pod ministerstvo zdravotnictví. Zde bych chtěl zdůraznit, že tato myšlenka je pro nás nepřijatelná, protože ministr zdravotnictví se opakovaně vyjádřil, že by platové tabulky ve zdravotnictví nejraději zrušil. Podle zástupce zaměstnavatelů dokonce klesá kvalita a dostupnost péče, protože příliš rostou platy a mzdy.
V kontrastu s výše uvedenými informacemi zazněly informace o hospodaření v systému zdravotního pojištění. Příjmy zdravotního pojištění v posledních letech převyšují výdaje, a tento trend se očekává i v nejbližších letech, pokud nenastane nějaká mimořádná situace. I pokud přijde mírná recese (podobná recesi v letech 2012–2013), finanční prostředky budou stačit na pokrytí nákladů. Problém by nastal v případě, kdyby recese byla velká jako v roce 2009.
V další části konference, která byla věnována DRG, úhradové vyhlášce, nedostatku personálu a struktuře českého zdravotnictví, opět přiznali všichni účastníci panelové diskuse, že problém nedostatku personálu trvá.
Hovořilo se o průběhu dohodovacího řízení. Poskytovatelé navrhli, aby se před jednáním o úhradách sešli zástupci poskytovatelů, zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a odborů, kde by se stanovily cíle pro příští období a poté by se teprve jednalo o konkrétní podobě úhradové vyhlášky. Jedním z důvodů je, že pokud se dohodnou dvě strany – poskytovatelé a zdravotní pojišťovny, tak není jasné chování třetí strany (MPSV, MZ – nařízení vlády o platech) a čtvrtá strana (odbory) do jednání „hází vidle“. Zde se opět jako červená nit se táhly zmínky o aktivitách Krizového štábu.
Co říci na závěr? Na konferenci zaznělo mnoho informací, se kterými můžeme souhlasit, ale i informace a návrhy, které jsou pro nás nepřijatelné. A jak znovu opakuji, na konferenci se opakovaně hovořilo o akcích Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví, což je pro mne (a nejen pro mne) znamením, že tato cesta byla správnou volbou a že do budoucna bude dobře v těchto aktivitách pokračovat.