V úvodu bych chtěla poděkovat všem organizacím napříč Českou republikou za důvěru, podporu a nominaci mé osoby do vedení odborového svazu na post místopředsedkyně a zároveň chci ještě jednou poděkovat všem, kteří mi na sjezdu dali svůj hlas, velmi si toho vážím.
Ráda bych v pár řádcích napsala o svých pohledech, představách a cílech v mé budoucí práci.
Odborový svaz není organizace skládající se z vedení a vrcholných orgánů, ale je to především organizace lidí, kteří do ní dobrovolně vstoupili a jsou tak součástí velkého celku. Spolu bojujeme každý den za svá práva, lepší finanční ohodnocení, bezpečné pracovní podmínky a dodržování zákoníku práce. To, co odbory obhájí, to, co udrží, proti čemu se ozvou a co dokáží, je naše jistota. Když se ohlédneme zpátky, nemusíme se stydět za naši společnou práci. V tom je naše síla a nebojím se napsat, že to je naše bohatství, které nám nikdo nemůže vzít. Odbory tu byly a budou za pravicových i levicových vlád a vždy stojí na straně zaměstnanců a obhajují jejich práva a finanční ohodnocení. Přestože jsme toho spolu hodně dokázali, jsem si vědoma, že je před námi ještě spousta práce.
Na sjezdu se hodně diskutovalo s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Možná by si měl uvědomit, že vede jeden z nejdůležitějších resortů v této zemi. Obor, který se nedá srovnat se žádným jiným oborem. Zdravotnictví je nenahraditelné, nepostradatelné a zabývá se tím nejcennějším, co máme, naším zdravím.
Zaměstnanci pracující na všech pozicích ve zdravotnictví jsou jeho nedílnou součástí, bez nich by to nešlo. Myslím, že si to při svém mládí a málo zkušenostech vůbec neuvědomuje. Vláda současná i minulá sice mluví o zdravotnictví jako o prioritě, ale aby svá slova potvrdila, musela by se chovat zodpovědně, především plnit sliby, které dala. Dle mého názoru to je naopak. Zdravotnictví se soustavně ničí a zhoršuje se dostupnost zdravotní péče.
Začalo to před lety různorodostí odměňování, vzdělávání a minimálními standardy. To vše zapříčinilo dnešní stav a personální krizi ve zdravotnictví.
Na krajské konferenci jsem navrhla Petici za jednotné odměňování ve zdravotnictví podle systému odměňování platem a jsem moc ráda, že se petice dopracovala do konkrétní podoby a je jedním z výstupů našeho sjezdu. Současné rozdíly mezi fakultními, příspěvkovými a ostatními nemocnicemi jsou propastné. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR činí rozdíl průměrně více jak 6 tisíc korun.
Musím znovu napsat, že to považuji za nespravedlivé a diskriminační a věřím, že všichni máme zájem na tom, abychom tuto nespravedlnost změnili. Petice je jeden z prostředků, jak se bránit, jak oslovit i naše kolegyně a kolegy neodboráře, kolegy z jiných odborových svazů a v neposlední řadě především veřejnost.
Minimální standardy ničí kvalitu a nutí sestry k nadlidským výkonům a přesčasové práci, na kterou doplácejí jejich rodiny a trpí jejich zdraví. Změna vzdělávání, která proběhla, zatím nenese své ovoce, bude to ještě chvíli trvat. Přesto i zde by se měly provést ještě změny, ale ne typu, že se vzdělávání zkrátí, kompetence a náročnost zůstane a peníze půjdou dolů.
Práce všech, kteří pracují ve zdravotnictví, je důležitá. Proto je nutné se zaměřit i na nezdravotníky, aby jejich ohodnocení bylo důstojné, protože bez dobré kuchyně, prádelny, údržby, IT techniků a dalších profesí to taky nejde.
Do zdravotnictví patří ale i další obory, které mají řadu problémů, například lázně. Zde jsou mzdy naprosto žalostně podfinancovány.
Převod pracovníků hygienických stanic pod služební zákon přináší řadu problémů. Snaha snížit jejich kompetence by přinesla negativní dopad na občany České republiky.
Záchranáři si zaslouží zlepšení svého sociálního programu a jistotu financování záchranné služby v budoucnosti.
Nedílnou součástí naší společnosti jsou sociální služby. Jejich potřeba bude s přibývajícím časem nabývat na síle vzhledem k demografickému vývoji ve společnosti a přibývajícímu počtu seniorů. Ostatně budeme mezi ně jednou patřit i my všichni. Musíme si uvědomit, že kvalitu, přístup, péči vytvářejí lidé. Kvalita se musí ocenit a především zaplatit. Chci ještě jednou poděkovat Dáše a celému bývalému vedení za nesmírné úsilí ve snaze o navýšení platů v sociální oblasti.
Tak jako ve zdravotnictví, tak i v našich sociálních službách máme další pracovníky, kteří patří do našeho týmu, jako jsou kuchaři, údržbáři, ženy v prádelně nebo administrativní pracovníci. A ti si zaslouží stejné procentní navýšení platů a zrušení jejich tabulky a převedení do vyšší. Personální krize v sociálních službách není zažehnaná, není dořešena ošetřovatelská péče, chybí zde legislativní ukotvení zdravotně-sociálního pomezí a chybí stabilní dlouhodobé financování sociálních služeb.
Mezi mé základní cíle směrem dovnitř odborového svazu bude patřit navýšení členské základny. Čím větší bude počet členů v našich organizacích, tím lepší bude naše pozice při vyjednáváních našich oprávněných požadavků. Směrem k nám členům bych chtěla prosazovat další vzdělávání a přípravu na kolektivní vyjednání, jen úspěšně připravený odborář může uspět. Chci zlepšit informovanost, pracovat na vzájemné spolupráci odborových organizací a pomáhat v regionech.
Na krajské konferenci a na sjezdu jsem navrhla analýzu příspěvků v Zajišťovacím fondu, ráda bych prosadila příspěvek při dlouhodobém ošetřovném a příspěvek při otcovské dovolené.
V závěru pro ty, kdo na sjezdu nebyli, jen pár slov o sobě. Pracovala jsem 27 let jako zdravotní sestra, 4 roky jako poslankyně a poslední rok jsem pracovala jako sociální pracovnice. Bylo mi 55 let, dokončuji magisterské studium sociální práce. Mám jednoho syna, jednu vnučku a jednoho přítele. Nejsem nikde politicky organizovaná. Miluju přírodu, toulání v ní a cestování.
Nabízím své zkušenosti z práce zdravotní sestry, sociální pracovnice, členky výkonné rady odborového svazu, členky krajské rady a předsedkyně základní organizace a také zkušenosti z práce v Poslanecké sněmovně.
Hájila jsem, hájím a budu hájit naše práva, lepší pracovní podmínky, bezpečnost na pracovišti, zlepšení naší prestiže a důstojné finanční ohodnocení i jako místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
Přeji vám, vážené kolegyně a kolegové, všechno nejlepší v novém roce a k tomu hodně zdraví, lásku, spokojenost a pohodu v osobním a pracovním životě.
Moc se těším na spolupráci s vámi všemi.