Dnem 31. 12. 2023 byl zrušen kontroverzní § 93a zákoníku práce, který se v zákoně „ohřál“ pouhé 3 měsíce (od 1. 10. do 31. 12. 2023), a který umožňoval výkon tzv. super-přesčasů ve zdravotnictví (až 832 hodin přesčasů ročně u lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, respektive až 1040 hodin přesčasové práce ročně u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby). Zmíněný paragraf vyvolal během podzimu 2023 ve zdravotnictví vlnu protestů, včetně akce „Nebuď mýval“ a s tím spojených hromadných výpovědí (cca přes 6000) ze závazků k běžné nadlimitní práci přesčas do limitu 416 hodin ročně.
V reakci na všeobecně složitou situaci organizace pracovní doby ve zdravotnictví a ve snaze urychleně reagovat na nepopulární úpravu super-přesčasů ve zdravotnictví byla na MPSV připravena a dnem 1. 1. 2024 nabyla účinnosti nová právní úprava, která opět nemá obdoby v žádném jiném civilním resortu, a sice zavedení až 24hodinových super-služeb ve zdravotnictví. Účelem tohoto příspěvku je tuto novinku představit formou otázek a odpovědí.
- Co přesně je tzv. super-služba, jak je to s přestávkami?
Nový § 83a zákoníku práce zakotvil od 1. 1. 2024 možnost až 24hodinového soustavného výkonu práce, který představuje kombinaci předem naplánované a rozvržené směny v maximální délce 12 hodin a na ní navazující práce přesčas v maximální délce dalších 12 hodin, to vše během 26 hodin po sobě jdoucích. Tato novinka představuje sama o sobě mimořádný zásah a výjimku z hlediska běžné organizace pracovní doby; jedná se o nové a zcela průlomové pojetí horní hranice denní pracovní doby. V úhrnu se tedy jedná o výkon práce při poskytování zdravotních služeb až 24 hodin v časovém cyklu nejvýše 26 hodin po sobě jdoucích.
Pokud je o referenční cyklus 26 hodin, pak ten byl zvolen z toho důvodu, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci po každých nejdéle 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, přičemž přestávky nelze poskytovat na začátku a konci pracovní doby. Pokud je tedy konána práce celkem 24 hodin, pak to odpovídá celkem čtyřem 6hodinovým úsekům, a tedy nejméně 3 přestávkám na jídlo a oddech, každá z nich nejméně 30 minut. Uvedené 3 přestávky představují v úhrnu 1,5 hodiny (3 x 30 minut), proto je stanoven referenční cyklus nejvýše 26 hodin po sobě jdoucích. Pokud by uvedený 26hodinový cyklus nebyl výslovně uveden, nebylo by možné vykonávat práci až v rozsahu 24 hodin; poskytnuté přestávky by totiž zkrátily možnost vykonávat práci „jen“ na rozsah 22,5 hodiny. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.
- Co z tzv. super-služby je směnou a co prací přesčas?
Směnou se podle zákoníku práce rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Na maximální délce směny se v zákoně (§ 83) nic nezměnilo, tedy první „bezpříplatková“ část tzv. super-služby v rámci základní pracovní doby může činit nejvýše 12 hodin.
Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Druhá, „příplatková“ část tzv. super-služby v rámci práce přesčas může činit nejvýše 12 hodin. Výkon práce až 24 hodin v rámci super-služeb ve zdravotnictví tak může být dosažen různými kombinacemi
Příklady:
a) 12 hodin směna + 12 hodin práce přesčas,
b) 8 hodin směna + 16 hodin práce přesčas,
c) 10 hodin směna + 14 hodin práce přesčas.
- Jaká mzda (plat) a další kompenzace mi za super-služby přísluší?
Výkon práce přesčas je podle zákona přednostně kompenzován mzdou (odpovídající částí platu) a příplatkem za výkon práce přesčas. Jak ve mzdové, tak i v tzv. platové sféře může být zaměstnanci poskytnuto náhradní volno místo příplatku za práci přesčas až jako druhý (záložní) způsob kompenzace, a to za podmínky, že se zaměstnavatel a zaměstnanec na poskytnutí náhradního volna za práci přesčas dohodli.
Pokud jde o výši příplatků pak:
a) v případě zdravotníka odměňovaného mzdou (například v s. r. o., akciové společnosti apod.) mu za dobu práce přesčas přísluší mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
b) v případě zdravotníka odměňovaného (tabulkovým) platem (například fakultní nemocnice apod.) mu za hodinu práce přesčas přísluší část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. (§ 127 odst. 1 zák. práce). Na rozdíl od zaměstnance odměňovaného mzdou je zákonem přesně specifikován výčet všech dalších příplatků, které zaměstnanci v poměrné části za hodinu práce přesčas přísluší vedle přípatku za práci přesčas, navíc je stanovena vyšší 50% hodnota za práci přesčas.
- Jakých zaměstnanců se super-služby ve zdravotnictví týkají?
24hodinové super-služby může vykonávat pouze
a) lékař
b) zubní lékař,
c) farmaceut a
d) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání,
pokud je práce uvedeného zaměstnance ve zdravotnictví spojena s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby. Jinak řečeno, super-služby se týkají pouze zdravotnických pracovníků v tzv. přímé péči a zaměstnanců zdravotnické záchranné služby při poskytování přednemocniční neodkladné péče, nikoli například dokumentační sestry či jiných zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří se na poskytování zdravotních služeb pacientů přímo nepodílejí.
Poskytovatelem lůžkové péče se rozumí poskytovatel zdravotní péče, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. Lůžkovou péčí je
a) akutní lůžková péče intenzivní,
b) akutní lůžková péče standardní,
c) následná lůžková péče,
d) dlouhodobá lůžková péče.
Poskytovatelem zdravotnické záchranné služby se rozumí poskytovatel zdravotní služby, v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy poskytována zejména přednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života. Přednemocniční neodkladnou péčí je neodkladná péče poskytovaná pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče.
- Je podmínkou pro 24hodinové super-služby nepřetržitý pracovní režim zaměstnance?
NE, neboť 24hodinové super-služby může vykonávat zdravotník, který je zařazen v „nepřetržitém provozu“. Nepřetržitý provoz ovšem charakterizuje obecnou provozní situaci zaměstnavatele, nikoli individuální pracovní režim zaměstnance. V nepřetržitém provozu zaměstnavatele (například nemocnice) tak vedle sebe mohou pracovat zdravotníci zařazení v různých individuálních režimech pracovní doby, tj. jak zaměstnanci zařazení jak v nepřetržitém pracovním režimu, tak například i jen v jednosměnném pracovním režimu.
Provoz zaměstnavatele, který nemá charakter provozu nepřetržitého, tzn. není v něm práce konána 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, pojmově vylučuje, aby v něm pracovali zaměstnanci s nepřetržitým pracovním režimem. Pouze zaměstnavatel s nepřetržitým provozem může zaměstnávat zaměstnance zařazené do nepřetržitého pracovního režimu.
24hodinové super-služby tak mohou vykonávat všichni zdravotníci zařazeni v jakémkoli individuálním pracovním režimu, tedy třeba i jen v jednosměnném pracovním režimu s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, neboť postačí, že provoz jejich zaměstnavatele (například nemocnice) je nepřetržitý. V případě poskytovatelů lůžkové péče i poskytovatelů zdravotnické záchranné služby je podmínka nepřetržitého (non-stop) provozu splněna vždy, neboť pro oba typy těchto poskytovatelů zdravotních služeb je stanovena zákonem. Na pracovním režimu zdravotníků tedy nezáleží, rozhodující je pouze to, že v rámci výkonu práce zajišťují nepřetržitý provoz svého zaměstnavatele spojený s poskytováním zdravotních služeb. I zaměstnanec v jednosměnném pracovním režimu, kterému je jeho stanovená týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvrhována na jednotlivé týdny, tedy může vykonávat práci v nepřetržitém provozu zaměstnavatele.
- Je podmínkou pro zavedení super-služeb ujednání v kolektivní smlouvě?
ANO, zákoník práce (§ 83a) umožňuje zavést 24hodinové super-služby ve zdravotnictví jen bylo-li to výslovně sjednáno v kolektivní smlouvě. Pouze v případě, že u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, je možné zavést 24hodinové super-služby stanovením jednostranně ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Uvedená právní úprava odpovídá skutečnosti, že prodloužení délky pracovní doby až na 24 hodin představuje samo o sobě mimořádnou výjimku, na jejím zavedení u konkrétního zaměstnavatele by tak měla aktivně participovat odborová organizace jako zástupce zaměstnanců, a to cestou ujednání v kolektivní smlouvě.
- Potřebuji k super-službám nějakou zvláštní písemnou dohodu?
ANO, kromě kolektivní smlouvy (respektive vnitřního předpisu) je možnost uplatnění 24hodinových super-služeb dále podmíněno další zákonnou pojistkou, a sice písemnou dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem. Takováto dohoda musí splňovat následující parametry:
a) nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích,
b) může být zaměstnancem i zaměstnavatelem okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu, v období 12 týdnů od sjednání;
c) může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.
Uplatnění 24hodinových super-služeb obsahuje i zákaz postihu. Ten je v zákoníku práce vyjádřen tím, že zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem práce, nesmí být ke sjednání dohody uplatnění 24hodinových super-služeb nucen ani být vystaven jakékoli újmě.
- Kdy čerpám odpočinek po odpracování super-služby?
V souvislosti se zavedením 24hodinových super-služeb byl zaveden i nový § 90b zákoníku práce, který umožňuje odsunutí minimálního nepřetržitého denního odpočinku. Ten musí být za normálních okolností poskytnut zaměstnanci během 24 hodin po sobě jdoucích, což při super-službě trvající 24 hodin není pochopitelně možné. Podle nového §90b je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradní dobu denního odpočinku, a to ihned po skončení pracovní doby, na což pak bude časově bezprostředně navazovat nepřetržitý denní odpočinek ve standardní (nezkrácené) délce. Tento celkový odpočinek již nebude možné znovu zkrátit.
Příklad:
Zaměstnanec bude nepřetržitě vykonávat práci po dobu 24 hodin (12hodinová směna + 12 hodin práce přesčas), čímž nemá během 24 hodin po sobě jdoucích poskytnut žádný nepřetržitý denní odpočinek. Ihned po skončení výkonu 24hodinové super-služby mu tak bude muset být poskytnuta doba náhradního odpočinku v délce 11 hodin a po jejím skončení bude bezprostředně následovat nepřetržitý denní odpočinek ve standardní délce 11 hodin Z uvedeného vyplývá, že daný zaměstnanec po skončení pracovní doby bude čerpat nepřetržitě alespoň 22 hodin denního odpočinku (11 hodin činí náhradní doba denního odpočinku, na což navazuje dalších 11hodin standardního denního odpočinku). Při této aplikaci rozsahu pracovní doby a poskytování nezbytných dob nepřetržitého denního odpočinku a odpočinku v týdnu (viz níže) může zaměstnanec v jednotlivém týdnu maximálně odpracovat přibližně 64 až 84 hodin (konkrétní týdenní rozsah bude podmíněn kombinací délek jednotlivých směn, konkrétního rozsahu práce přesčas a nezbytné doby nepřetržitých odpočinků, ať už ve standardní nebo zkrácené délce).
- Může mi zaměstnavatel určit náhradní volno za práci přesčas vykonanou v rámci super-služby na dobu nepřetržitého odpočinku po super-službě?
NE, žádnou z dob, na kterou připadá čerpání jakéhokoli nepřetržitého odpočinku zaměstnance (ať již čerpání minimálního denního odpočinku dle § 90 zák. práce a/nebo minimálního odpočinku v týdnu dle § 92 zák. práce a stejně tak ani speciální minimální nepřetržité odpočinky ve zdravotnictví po tzv. 24hod. super-službách) nelze považovat ani vykazovat jako čerpání náhradního volna za práci přesčas, neboť to by popíralo princip „náhradního volna“ jako takového.
Z povahy „náhradního volna“ je zřejmé, že náhradní volno lze čerpat pouze v době, na kterou byla zaměstnanci vypsána směna, ale zaměstnanec tuto směnu neodpracuje právě z toho důvodu, že namísto práce ve směně čerpá náhradní volno jako formu kompenzace za práci přesčas, případně za práci ve svátek. Protože na žádnou z dob minimálních nepřetržitých odpočinků zaměstnance (viz předchozí odstavec) nelze vypsat směnu (zaměstnanec musí dle zákona odpočívat, tudíž nemůže pracovat), tak tím pádem nelze na žádnou z dob minimálních nepřetržitých odpočinků ani čerpat náhradní volno.
- Vyplývají ze zavedení super-služeb nějaké povinnosti vůči kontrolním orgánům?
ANO, v rámci dohledu nad dodržováním pracovněprávních předpisů platí, že o uplatnění výjimky spočívající v uplatnění 24hodinových super-služeb ve zdravotnictví je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. Zaměstnavatel má navíc povinnost vést aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví, s nimiž je sjednána dohoda o uplatnění 24hodinových super-služeb.
- Jaký je maximální roční limit pro práci přesčas od 1. 1. 2024?
Právní úprava se vrátila do starých kolejí, neboť dnem 31. 12. 2023 byl zrušen nepopulární § 93a zákoníku práce, který umožňoval výkon tzv. super-přesčasů ve zdravotnictví (až 832 hodin přesčasů ročně u lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, respektive až 1040 hodin přesčasové práce ročně u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby). Od 1. 1. 2024 tak pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví platí obecné limity pro práci přesčas dle § 93 zák. práce, tedy:
a) zaměstnavatelem jednostranně nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. V rámci uvedených limitů může zaměstnavatel práci přesčas zaměstnanci nařizovat a zaměstnanec je povinen takto nařízenou práci přesčas vykonat,
b) práce přesčas nad limity ad a) může být konána pouze na základě dohody se zaměstnancem, hovoříme proto o tzv. dohodnuté (nadlimitní) práci přesčas. V praxi je běžné sjednávání obecných dohod se zaměstnanci (zpravidla přímo v pracovní smlouvě) v tom smyslu, že zaměstnanec souhlasí s výkonem práce přesčas v průměru až 8 hodin týdně za vyrovnávací období 26 týdnů po sobě jdoucích, tj. až 208 hodin práce přesčas během období cca půl roku. Pouze pokud tak bylo sjednáno v kolektivní smlouvě, může činit vyrovnávací období pro celkový rozsah práce přesčas až 52 týdnů; v tom případě je možné se zaměstnancem dohodnout, že souhlasí s výkonem nadlimitní práce přesčas v průměru až 8 hodin týdně za vyrovnávací období 52 týdnů po sobě jdoucích, tj. až 416 hodin práce přesčas během období cca jednoho roku.
Nový § 83a zákoníku práce umožňující tzv. super-služby rozhodně nevyřeší dlouhodobé problémy organizace pracovní doby v českém zdravotnictví ani mimořádnou spotřebu přesčasové práce u zdravotníků. Pokud bychom novou právní úpravu uplatňovali do krajností, pak zaměstnanec může být teoreticky 24hodinovými super-službami vytěžován v maximální možné míře až cca 3 x týdně. Pokud by se jednalo o kombinaci 12 hodin směna + 12 hodin přesčas, tak zaměstnanec bude mít celkem týdně 36 hodin týdně práci přesčas, a tedy maximální možný limit 416 hodin práce přesčas bude vyčerpán již za cca 11,5 týdne (416 / 36 = 11,55), tj. v extrémním případě již cca ke konci března 2024.
- Jak je to po 1. 1. 2024 s DPP/DPČ a přesčasy zdravotníků?
Tzv. super-služby samy o sobě nemohou limity přesčasové práce vyřešit, pokud se spotřeba práce přesčas u zdravotníků jako taková radikálně nesníží. V aplikační praxi tak bohužel nelze vyloučit, že i po zavedení nového § 83a zákoníku práce mohou existovat tendence vracet se ke „starým fintám“ a snažit se obcházet zákoník práce tím, že nadlimitní práce přesčas bude (opět) vyváděna do separátních dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V té souvislosti je však třeba připomenout, že podle § 34b odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
Kombinaci pracovního poměru a například dohody o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele lze proto akceptovat pouze tehdy, pokud v rámci dalšího pracovněprávního vztahu budou plněny takové pracovní úkoly, které nejen z hlediska jejich formálního označení, ale především z hlediska faktického výkonu práce nespadají do druhově stejně vymezených prací.
Otázku zákazu dvojí práce u téhož zaměstnavatele pro oblast zdravotnictví již před cca 12 lety výkladově „rozsekl“ Nejvyšší správní soud v precedenčním rozhodnutí sp. zn. 3 Ads 11/2011. V uvedeném rozhodnutí zaměstnankyně pracovala u zaměstnavatele na pracovní smlouvu jako lékařka a současně měla sjednánu dohodu o pracovní činnosti na ústavní pohotovostní služby.
Soud tehdy dospěl k závěru (a zřejmě by v obdobných situacích dospěl i nyní), že pracovní činnost zaměstnankyně měla směřovat k obdobné práci vykonávané dle pracovní smlouvy. Pokud se druh práce sjednaný v pracovní smlouvě podstatně překrývá s činností vykonávanou u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, pak je souběžná dohoda o pracovní činnosti neplatná. Důsledky této neplatnosti jsou pak nepříjemné především pro zaměstnance, protože z neplatné dohody nevznikají v případě sporu ani práva na peněžité dávky z titulu sociálního zabezpečení, byť příslušné pojistné na sociální zabezpečení z takové dohody bylo odváděno.
JUDr. Dominik BRŮHA, Ph.D., advokát
