Zástupci odborových svazů veřejných služeb a veřejné správy v úterý 21. srpna jednali se zástupci vlády o zvýšení platových tarifů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka znovu představil materiál, který již prošel meziresortním připomínkovým řízením a navrhuje navýšení platových tarifů o 7 % nebo 10 % u zaměstnanců zařazených do tabulky č. 1 a u státních zaměstnanců. Informoval, že proběhla neformální vládní debata ke státnímu rozpočtu pro rok 2025, a požádal zástupce odborových svazů o jejich pohled na navyšování platů, a to včetně navýšení od 1. 1. 2025.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že není zřejmé, co navrhuje vláda jako celek. Zmínil, že pouze MPSV předložilo do meziresortního připomínkového řízení dvě varianty možného navýšení platů od 1. 9. 2024, ale není zřejmý postoj vlády. Požádal o sdělení tohoto postoje a připomněl, že drtivá většina připomínkových míst se vyjádřila pro 10% navýšení platových tarifů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura, reagoval, že pro rok 2024 nejsou finanční prostředky na navýšení objemu platů a pro rok 2025 dojde k navýšení objemu finančních prostředků s tím, že jeho výše se bude odvíjet od celkové diskuze ke státnímu rozpočtu.
Současně uvedl, že je možné zvýšit samotné platové tarify, pokud by to i bez navýšení objemu finančních prostředků v některých oblastech dávalo smysl.
Josef Středula zdůraznil, že 0% navýšení platů od 1. 9. 2024 je neakceptovatelné. Uvedl, že při celkové výši státního rozpočtu, jsou dopady na 10% navýšení, které požadují odbory, minimální. Odbory jsou připraveny vést současně debatu také o situaci v roce 2025, ale je potřebné, aby k tomuto jednání obdržely podklady. Současně uvedl, že odbory souhlasí s případným 10% navýšením platových tarifů v rámci všech platových tabulek, a to i bez navýšení celkového objemu prostředků, kdy v některých oblastech (sociální služby, zdravotnictví, školství) by prostředky na navýšení byly. V dalších oblastech je potom potřebné individuálně jednat o případných dopadech.
Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář požádal ministra Jurečku o jeho pohled na případné nulové navýšení platů od 1. 9. 2024 a to i s ohledem na předchozí jednání a zaslání zmiňovaného materiálu do meziresortního připomínkového řízení.
Ministr Jurečka uvedl, že v rámci neformální vládní diskuze k rozpočtu na rok 2025 se k navyšování platů odehrála dlouhá debata, kde hájil svůj postoj k této problematice, tedy navýšit od 1. 9. 2024 o 7 % nebo 10 % platové tarify včetně objemu finančních prostředků. Většina ministrů se však s ohledem na státní rozpočet shodla, že je potřebné navýšit platy, ale až od 1. 1. 2025 s tím, že konkrétní výše musí vycházet z návrhu státního rozpočtu pro rok 2025. Tento názor respektoval.
Prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil upozornil na kritickou situaci v oblasti kultury. Uvedl, že mají schodu se zaměstnavateli, že tabulka č. 1 musí projít dynamičtějším růstem, neboť nástupní plat zaměstnanců je v podstatě mírně nad hranicí minimální mzdy nebo průměrného důchodu. Zdůraznil, že dojde-li k navýšení platových tarifů bez navýšení objemu prostředků, pak v oblasti kultury nejsou finanční prostředky na pokrytí takového navýšení.
Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Jana Hnyková zmínila, že v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb jsou prostředky na navýšení platových tarifů, a to například i prostřednictvím navýšení příspěvku na péči. Uvedla, že nulové navýšení od 1. 9. 2024 by bylo obrovským zklamáním pro zaměstnance v této oblasti a vedlo by k dalším odchodům, přičemž bez obslužného personálu není možné kvalitní služby poskytovat. Připomněla, že odměny, které měly být v minulém období vypláceny, se v řadě případů ke všem lidem nedostaly.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Frtantišek Dobšík uvedl, že na základě rychlého zjišťování tohoto odborového svazu došlo v 1. pololetí 2024 k navýšení platů všech zaměstnanců ve školství pouze o 1,5 % namísto 5 %. Je tedy zřejmé, že prostředky na navýšení platových tarifů o 10 % by byly. Nedojde-li k navýšení platů od 1. 9. 2024 zejména u nepedagogů, bude to znamenat velký problém.
Josef Středula uvedl, že odboráři by souhlasili s navýšením platových tarifů o 10 % pro všechny zaměstnance v tabulkách 1 až 5 a požádal o obdobné navýšení i v případě zaměstnanců v bezpečnostních složkách.
Ministr Stanjura sdělil, že ačkoli není obhájcem navyšování tarifů, respektuje, že by mohlo dojít ke zvýšení platových tarifů bez navyšování celkových objemů prostředků na platy, což je z jeho pohledu klíčové.
Premiér Petr Fiala zrekapituloval dosavadní průběh jednání. Uvedl, že by jako vláda rádi navýšili objem prostředků na platy, ale nejsou finanční prostředky. Dále uvedl, že se nebrání navýšení platových tarifů bez navyšování celkového objemu finančních prostředků, nechtěl by ale, aby to vedlo ke snižování například osobních ohodnocení zaměstnanců. O materiálu bude jednat vláda, přičemž připustil diskuzi o variantě plošného navýšení o 10 % do tarifů bez navýšení objemu finančních prostředků.
Závěr
● Bylo domluveno, že dnes na jednání vlády bude probíhat diskuze o plošném 10% navýšení tarifů u všech zaměstnanců v tabulkách č. 1 až 5 bez navýšení objemu finančních prostředků.
● Dále bylo uvedeno, že budou osloveny jednotlivé resorty, aby se vyjádřily k dopadům takového navýšení, respektive zda jsou schopny finančně toto navýšení zabezpečit.
● Bylo domluveno, že další jednání se zástupci odborů se bude konat v úterý 27. 8. 2024 s tím, že v mezidobí budou probíhat i některá dílčí jednání.
● Bylo domluveno, že po zveřejnění návrhu státního rozpočtu na rok 2025 (31. 8. 2024) proběhne neprodleně jednání k situaci v oblasti platů pro rok 2025, to znamená k navýšení objemu finančních prostředků pro tento rok.
JUDr. Jiří VAŇÁSEK, místopředseda ČMKOS
