Připravované změny v rámci důchodové reformy

V prosincovém čísle Bulletinu jsem slíbila v článku „Sociální tripartita jednala o připravované legislativě a dotacích“, že se v příštím čísle vrátím k důchodové reformě a změnám, které nás v možná v budoucnu čekají. Ministerstvo práce a sociálních věcí na všech změnách pilně pracuje, a tak se dá očekávat, že některé spatří světlo světa. Píšu možná, protože máme před sebou dlouhý legislativní proces, během kterého může nastat ještě mnoho změn.

Připravované změny, které nám byly 7. prosince na jednání tripartitního pracovního týmu pro sociální otázky představeny, by měly přinést do oblasti základního důchodového pojištění parametrické úpravy, jež by měly posílit finanční a sociální udržitelnost. Důchody, neboli nově dávky důchodového pojištění, by měly podle předkladatelů zůstat prostředkem k zajištění hmotného zabezpečení ve stáří, při invaliditě a při úmrtí živitele rodiny. Výše tohoto zabezpečení by měla být důstojná a přiměřená předchozím dlouhodobým zásluhám pojištěných osob.

V listopadu byl návrh předložen do vnějšího připomínkového řízení a v únoru letošního roku by ho mělo MPSV předložit na vládu. Od 1. října 2023 byla přijata novela zákona č. 270/2023, která přinesla řadu úsporných opatření v oblasti valorizace důchodu a snížení motivace občanů odchodu do předčasného důchodu. Další návrhy úprav by měly podle zástupců MPSV směřovat k opatřením, která si dovolím níže stručně popsat a některé části i odcitovat z předložených materiálů:

Opatření k důchodovému věku:

,,Zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití. Navržená úprava tak naváže důchodový věk na statisticky změřené demografické ukazatele, zachová maximální dosažitelnou míru předstihu.“

Opatření k zpomalení růstu nově přiznaných důchodů:

,,Navrhuje se zavést postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů. V období let 2026 až 2035 se bude postupně snižovat zápočet osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice. Cílovým stavem je snížení na 90 % pro důchody přiznané v roce 2035 a později.“

Zavedení fiktivního vyměřovacího základu:

Mělo by se dojít ,,k ocenění výchovy dítěte u prvních dvou dětí místo výchovným fiktivními vyměřovacími základy. Pro nově přiznávané důchody již nebude od roku 2027 důchod zvyšován za výchovu prvních dvou dětí o 500 Kč. Doba péče o tyto dvě děti bude oceněna za období od narození do 3 let věku dítěte fiktivním vyměřovacím základem ve výši průměrné mzdy.“

S tím souvisí ,,zavedení fiktivního vyměřovacího základu pro ocenění doby péče o osoby závislé.“ Fiktivní vyměřovací základ by se měl ,,uplatnit místo vyloučené doby u osob pečujících o osoby závislé, výše fiktivního vyměřovacího základu je navržena podle stupně závislosti osoby, o kterou je pečováno.“

Opatření směřující ke sdílení vyměřovacích základů manželů:

Další opatření směřuje ,,k dobrovolnému sdílení vyměřovacích základů manželů a registrovaných partnerů. Od roku 2027 se budou moci manželé nebo registrovaní partneři rozhodnout, že si mohou rozdělit dosažené vyměřovací základy (příjmy) napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění.“

Opatření, které povede k zvýšení minimální procentní výměry všech důchodů:

,,Zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu.“

Opatření směřující k polovičnímu krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu u osob, které získaly aspoň 45 let doby pojištění:

Navrhuje se ,,poloviční krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění a do toho se bude započítávat výdělečná činnost, péče o dítě či o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby a základní vojenská služba.“

Opatření k zhodnocení doktorského studia:

Další opatření má pomoci studentům doktorského studia ,,k hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění. Vzhledem k tomu, že doba doktorského studia je kromě doby studia na vysoké škole rovněž dobou výkonu vědecké a pedagogické činnosti, navrhuje se zavést nový typ náhradní doby pojištění, jímž bude doba úspěšně dokončeného prvního studia v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR v prezenční formě studia v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tj. v rozsahu 3 nebo 4 let podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory.“

Další opatření směřuje k snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod:

„Snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod. Navrhuje zkrátit dobu, za kterou vznikne nárok na odložený starobní důchod z důchodového věku muže stejného data narození + 5 let na +2 roky. Změna právní úpravy je vedena především snahou pomoci pojištěncům, kteří ze závažných a mnohdy objektivních důvodů nemohli získat v době do dosažení důchodového věku potřebnou dobu pojištění.“

Opatření k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod:

Navrhuje se ,,prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let. Praxe ukazuje, že současné nastavení je příliš restriktivní zejména vůči osobám blížícím se důchodovému věku. Jeví se proto potřebné vrátit se k právní úpravě platné před 1. 1. 2012 a prodloužit lhůtu pro obnovu nároku tak, aby opět činila 5 roků.“

Další změny, o kterých se uvažuje, a budou se s největší pravděpodobností připravovat, nejsou obsahem připravovaných současných novel.

  • Mezi ně patří sleva na pojistném na důchodové pojištění pro pracující důchodce, které by mělo motivovat k práci v důchodovém věku. Důchodci by neplatili část pojištění ve výši 6,5 %.
  • MPSV se zabývá také snížením důchodového věku pro zaměstnance pracující v rizikových podmínkách. Podmínkou předčasného odchodu do důchodu jsou zaměstnanci, kteří pracují v riziku, a rizika nelze ovlivnit ochrannými pomůckami. Současně Ministerstvo zdravotnictví pracuje na komplexní analýze dat invalidity a dočasné pracovní neschopnosti za minulých 10 let s cílem získat objektivní datovou základnu pro rozšíření okruhu osob.

***

Odborový svaz se bude ke všem navrhovaným změnám vyjadřovat v rámci připomínkového řízení.

Podobné články

Aktuality 2. 8. 2021 / 8:21

Informativní důchodová aplikace

V červenci 2021 byla zprovozněna nová on-line služba Informativní důchodová aplikace (IDA) ePortálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Aktuality 6. 2. 2020 / 13:21

Změny od 1. ledna 2020

S účinností k 1. lednu 2020 došlo v oblasti odměňování, pracovního práva a sociálního zabezpečení k mnoha změnám. S těmi nejdůležitějšími se vás pokusíme seznámit na následujících řádcích.

Aktuality 28. 1. 2019 / 14:30

Zvýšení důchodů od 1. 1. 2019

Všechny důchody, tj. starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí, které byly přiznány před 1. lednem 2019, se od 1. 1. 2019 zvyšují.

Načíst další
 
Napište nám