Setkání zástupců odborových svazů veřejných služeb z Rakouska, Slovenska a České republiky se konalo on-line 18. března 2021, v době nouzového stavu. V době před covidem jsme se scházeli rotačně, 1,5denní setkání organizovala jedna z uvedených zemí, byl čas na odbornou i přátelskou diskusi. Čekali jsme, až vývoj pandemie dovolí setkání, ale nakonec rakouští kamarádi nevydrželi a setkání jsme uskutečnili on-line. Vše špatné je k něčemu dobré, k on-line připojení jsme společně zvládli připojení k aplikaci pro tlumočení pod názvem Interprefy.
On-line setkání nakonec znamenalo 3,5 hodiny nabité informacemi.
Rakousko: lidé již opatřením nevěří a nedodržují je
Jednání zahájil a přivítal účastníky jménem rakouských odborů veřejných služeb YOUNION člen prezidia Thomas Kattnig.
V Rakousku nejsou odboráři spokojeni s opatřeními, která by měla situaci řešit. Pandemie se rozšířila před rokem, krize zasáhla ekonomiku, vládu. Po 1. vlně pandemie se všichni chválili, jak situaci zvládli. Zatím poslední třetí vlna je výzvou pro všechny. Podniky jsou zavřené, dělají se opatření bez ohledu na ekonomické a sociální dopady. Evropa a OECD hledají řešení možnosti investic, dostatek vakcín. V Rakousku drží nad vodou zaměstnance a zaměstnavatele kurzarbeit, stát již vyplatil 300 mld. eur. Je vysoká nezaměstnanost, cca 500 tisíc lidí, trpí služby a čeká se nárůst počtu lidí, kteří se dostanou do insolvence. Lidé již stanoveným opatřením nevěří a nedodržují je.
Pandemie ukázala, jak nezastupitelné místo mají veřejné služby pro společnost a jak jsou důležité finance. Finance je nutné zajistit pro ochranu a dostupnost sociálních služeb, zdravotnictví, vzdělávání, energie, vody. Konec pandemie ale nesmí být koncem finanční podpory a řešením problémů veřejných služeb.
Na řešení se podílí celá Evropská unie, nyní se pracuje na plánech obnovy jednotlivých států. Státy předloží své programy, na které budou čerpat dotační tituly. Hlavními oblastmi jsou rozvoj digitalizace, vzdělanost, ochrana přírody a zdraví.
Rakouské odbory požadují bonus pro zdravotnické pracovníky. Fyzická a duševní zátěž byla již před pandemií velmi vysoká. Odbory požadují bonus ve formě osvobození od daní v hodnotě 1 tisíce eur. Představa je taková, že v rámci vládního plánu pro Rakousko by tato forma bonusu umožnila zvýšení spotřeby. Peníze by se dostaly přímo k lidem – v místním obchodě, v hostinci nebo v malém rodinném penzionu.
Slovensko: vláda omezila sociální dialog
Následovala informace od slovenských odborů, kterou přednesl člen výkonného výboru Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) Mgr. Anton Szalay, náš kamarád a předseda Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb. Slovensko v době jednání procházelo politickou krizí, změna ministrů, premiéra, pandemie na vrcholu. Nespokojenost s tím, že se politici neřídili při řešení pandemie odborníky. 1. vlnu pandemie Slovensko také zvládlo, ale podzimní vlnu nezvládá. Obchody se otevírají, zavírají, je chaos. Ráno se vyhlásí opatření, které se večer mění.
COVID-19 je uznán nemocí z povolání, zaměstnavatel bude potvrzovat, že byl získán na pracovišti, ale může to nepotvrdit. Pro pozůstalé po zemřelých zdravotnických pracovnících schválila vláda finanční pomoc.
Zákony v nouzovém stavu jsou schvalovány bez odborné diskuse.
Lidé se dostávají do chudoby. Na Slovensku je schválen určitý způsob kurzarbeitu. Pro odbory je nepřípustné porušování stanovených podmínek zákoníku práce, nepřípustné jsou schválené změny proti zájmům zaměstnanců. Je evidentní, jak vláda omezuje sociální dialog, vláda s odbory nejednala, pomalu se vrací ke společnému jednacímu stolu. Odborové svazy očekávají propad členské základny z důvodu věkové struktury a možných odchodů sester ze zdravotnictví.
Česká republika: narůstají dopady na duševní zdraví
Za Českou republiku informaci podala Ing. Ivana Břeňková, členka výkonného výboru EPSU. Pandemie a nutné kroky zavedené v nouzovém stavu se na ekonomické situaci podepsaly. Očekáváme pokles HDP o 5 %, nárůst nezaměstnanosti na 4,3 %, inflaci kolem 2 %. Průměrná mzda je 35 000, tj. cca 1350 eur, minimální mzda 15 200 Kč, tj. cca 590 eur. Dopady třetí vlny pandemie COVID-19 na Českou ekonomiku jsou tvrdé, ale je rozdíl mezi průmyslem a sektorem služeb. Nejhorší situace je v pohostinství, hoteliérství a kultuře, poklesla domácí spotřeba. Snížil se vývoz i dovoz, narušily se dodavatelské řetězce, poklesla poptávka od hlavních obchodních partnerů.
Čekáme na zlepšení epidemické situace, především na proočkovanost. V době setkání byl v České republice, stejně jako v celé Evropě, nedostatek očkovacích látek. Dopady ekonomické krize se zatím, díky kompenzačním krokům vlády, na trhu práce v plné míře neprojevily.
Státní rozpočet skončil v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 mld. Kč (14 mld. eur), pro rok 2021 je schválen deficit státního rozpočtu ve výši 500 mld. Kč (19 mld. eur).
Od 1. ledna 2021 se změnil způsob danění příjmu zaměstnanců, zrušila se tzv. superhrubá mzda, zvýšily se zaměstnancům mzdy a platy o cca 7 %. To však bude mít dopad na financování veřejných služeb, kde se očekává nedostatek veřejných zdrojů.
Nouzový stav bude k 11. dubnu 2021 trvat celkem 255 dnů (od 12. 3. 2020 do 17. 5. 2020, od 5. 10. 2020 do11. 4. 2021). Sociální situace je ovlivněna stavem a řešením pandemie, omezením podnikatelské činnosti, uzavřením škol, nemožností kontaktů, počtem nemocných a bohužel zemřelých. Lidé jsou rozděleni na ty, kteří respektují opatření, a na ty, kteří opatření nerespektují, demonstrují.
Pro zajištění sociální stabilizace obyvatel a zmírnění dopadu pandemie byly Ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořeny a vládou schváleny programy ke zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců. Přes schválené vládní programy je situace lidí složitá, skupinám hrozí chudoba, roste stres, násilí na pracovištích i v domácnosti.
Problémy osamělých seniorů, rodičů samoživitelů se prohlubují. Dopady na duševní zdraví populace jsou nepředstavitelné. Nesmí se zapomínat na zaměstnance resortu kultury, která je dobou pandemie krutě zasažena. Ministr kultury s odbory jedná, sociální dialog se koná. Obor technických služeb je opomíjen, zaměstnanci jsou testováni, zajišťují služby, ale je smutné, že se na ně zapomíná. Za odbory SOS Energie byla podána informace, že je využíván systém částečné nezaměstnanosti, firma nevyužívá podpůrné programy schválené vládou.
Závěr: důležitá je zaměstnanost, testování, očkování
Děkujeme zaměstnancům v 1. linii, ve které jsou zaměstnanci zdravotnictví, sociálních služeb, ale nesmí se zapomínat na zaměstnance ostatních veřejných služeb. Bez dodávek energie, plynu, vody by se vše zastavilo.
Důležité je očkování, dostatek vakcín. Doba pandemie, propad ekonomických ukazatelů, návrat ke stavu před pandemií bude trvat nejméně 10 let. Odbory musí přijmout zodpovědnost a jednat. Nutná je zaměstnanost, zajištění testování, uznáni onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání.
Po ukončení pandemie pro odbory práce neskončí, naopak, ochrana veřejných služeb financovaných z veřejných prostředků je a bude prioritou, stejně tak nábor a udržení zaměstnanců.
Foto autorka
