V úterý 11. října 2022 se v pražském hotelu Diplomat konala mimořádná schůze Evropského hospodářského a sociálního výboru. Schůzi pořádala Česká republika v rámci svého letošního předsednictví EU. Na tuto mimořádnou schůzi jsem byl předsedkyní odborového svazu Dagmar Žitníkovou pozván jako předseda odborové organizace ZZS hlavního města Prahy a člen pražské krajské rady.
Přesto, že jsem netušil, o jakou schůzi se vlastně jedná, pozvání jsem bez váhání přijal. Novým zkušenostem se nebráním, a tak slovo dalo slovo a já se 11. října ocitl v předsálí konferenčního sálu pražského hotelu Diplomat. Potkal jsem se zde s další pozvanou členkou pražské krajské rady předsedkyní ZO Všeobecné fakultní nemocnice Monikou Stejnerovou a zmiňovanou Dagmar Žitníkovu. Jako opravdoví kongresmani jsme obdrželi visačky s důležitým nápisem Visitor a k tomu tlumočnická zařízení. Oficiálním jazykem byla angličtina.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je poradním orgánem Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Jeho hlavním úkolem a posláním je vypracovávat stanoviska k návrhům nařízení, směrnic, doporučení a dalších materiálů těchto institucí a vnášet tak do tohoto legislativního procesu pohled občanské společnosti; výbor může být rovněž požádán o stanovisko k nějakému problému ze strany předsedající země EU a vydává také stanoviska z vlastní iniciativy. Je tedy „mostem“ mezi organizacemi občanské společnosti a rozhodovacími orgány EU.
Výbor se skládá z 329 členů ze všech 27 členských zemí EU rozdělených do tří skupin: do skupiny „Zaměstnavatelé“, do skupiny „Zaměstnanci“ a do skupiny „Různé zájmy“. Za Českou republiku působí v EHSV 11 členů z celkových 12, na které má ČR nárok, protože jeden kandidát do III. skupiny nebyl Radou EU schválen.
Program byl nabitý až do pozdního odpoledne. Předseda skupiny Zaměstnanci EHSV Oliver Röpke a poradní člen spolkové rady Rakouské konfederace odborových svazů moderoval celou schůzi s profesionálním přehledem a zároveň i sociálním vhledem do projednávaných témat.
Vytvořením Evropského zeleného údělu (Green Deal) se zelený přechod stal jednou z hlavních politických priorit Evropské unie. Iniciativa také zahrnuje opatření ke zmírnění chudoby a řešení nerovností, které mohou vzniknout v rámci přechodu na nulovou ekonomiku.
Odbory hrají důležitou roli v přípravě a zastupování pracovníků v tomto procesu transformace. Vystupují jako hlas pracujících a bojují za spravedlivé odměňování a podmínky během této změny. Proto bude nutné aktivní zapojení do sociálního dialogu, aby byla zajištěna opatření v oblasti klimatu, která budou přínosná pro všechny pracovníky a nikoho nenechají pozadu.
O sociálním dialogu promluvil i přítomný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Na jeho proslov okamžitě reagoval předseda ČMKOS Josef Středula s dotazem na konkrétní kroky české vlády v otázce minimální mzdy. Byli jsme autentickými svědky neplánovaného sociálního dialogu v přímém přenosu. Nic nového jsme se však od pana ministra nedověděli. Odpovědí byla politická prohlášení o záměru vlády zvýšit minimální mzdu, jenže vzhledem k razantnímu nárůstu meziroční inflace jde o směšnou částku. Nicméně otevřená otázka na scéně byla pro odboráře velmi inspirativní.
Pro odboráře základní organizace v jednom městě, v jedné zemi, která je součástí evropského celku, je příklad otevřenosti v sociálním dialogu nesmírně cenný. A tato otevřenost v jednotlivých projednávaných tématech byla přítomna po celou schůzi. Ozývala se i v jednotlivých diskusních panelech, ať to bylo ze strany polské Solidarity, francouzských zástupců, belgických…
Bylo znát, že sociální dialog na evropské úrovni zkrátka probíhá. Tento dialog oficiálně probíhá i u nás v ČR, a to na úrovni celostátní tripartity.
Avšak jako předseda ZO mohu konstatovat, že při vyjednávání se zaměstnavateli na úrovni jednotlivých organizací se o respektu a otevřenosti nedá hovořit. Tento dialog a otevřenost není zdaleka takovou samozřejmostí jako zde.
Předseda Středula dále hovořil v pojmech jako je evropský pilíř sociálních práv, připomněl, že v EU by mělo vzniknout právo na spolurozhodování, mluvil o respektu k tomu, jak se lidem žije. Zazněl též apel: „Klaďte nepříjemné otázky, jak řešit dopad ekonomických restrikcí…“
Potřebujeme se vzájemně naučit přijímat konflikty a budovat solidaritu. Potřebujeme si mezi odboráři vyměňovat ekonomické informace. Nelze jen přitakávat zbožným přáním našich zaměstnavatelů, ale vést dialog jako opravdoví sociální partneři, kteří jsou zapojováni do spolurozhodování v mechanismu solidarity.
Dagmar Žitníková v této souvislosti uvedla, že je důležitá přítomnost jednotlivých předsedů odborových organizaci právě při procesu spolurozhodování. Proto je potřeba prosazovat systém uvolňování předsedů odborových organizací pro vykonávání svých funkcí, aby měli dostatek času a prostoru pro realizování sociálního dialogu.
Zazněly zde názory, že sociální dialog je důležité vést spíše nenátlakově, často s pochopením samotného zaměstnavatele – cílem není likvidovat zaměstnavatele, ale dojít ke konkrétním výsledkům a výstupům. Sociální dialog je barometr, kterého je potřeba.
Česká republika však není zcela pozadu, abych nebyl zatvrzelým pesimistou. Sociální dialog máme zakotvený v platném zákoníku práce, a to konkrétně v § 320 a:
Stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na podporu vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek.
Co napsat závěrem. Budujme solidaritu mezi námi, nebojme se diskutovat se svými zaměstnavateli. Vždyť my, zaměstnanci, jsme zrcadlem pro své zaměstnavatele. Udržujme tato zrcadla čistá a vyleštěná.
EHSV přijímá důležitá usnesení, která ovlivňují pracovní životy milionů lidí. Poslední významné stanovisko EHSV bylo přijaté na plenárním zasedání výboru 22. 9. 2022 pod názvem Důstojná práce na celém světě a najdete ho níže jako soubor ke stažení:
Jakub ŠTĚTKA, DiS., předseda ZO OSZSP ČR ZZS hlavního města Prahy a člen pražské krajské rady OS
Foto autor a Dagmar Žitníková
