Dnem 31. 12. 2022 vstoupila v účinnost novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, provedená zákonem č. 455/2022 Sb. O prosazení a schválení uvedené novely se podstatným způsobem zasadil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Smyslem a účelem uvedené novely je zejména snížení důchodového věku zdravotnických záchranářů (a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku), přičemž – jak bývá obvyklé při každé větší změně právní úpravy – i v tomto případě vyvstává řada otázek a nejasností. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na ty nejčastější z nich (odpovědi byly konzultovány s odbornými pracovníky MPSV).
- Na koho snížení důchodového věku dopadá?
Pracovní pozice, kterých se týká snížení důchodového věku, jsou vymezeny v § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a rozumí se jimi zaměstnání zdravotnického záchranáře, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce
a) člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby,
b) operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a
c) záchranáře horské služby.
- Započítává se veškerá odpracovaná doba, tj. včetně práce přesčas?
Pro účely tzv. předdůchodu zdravotnických záchranářů podle § 37d zákona o důchodovém pojištění se neuplatní obecná definici pojmu směna obsažená v § 78 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, podle níž je směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.
Naopak, pro účely tzv. předdůchodu zdravotnických záchranářů platí speciální definice pojmu „směna“, kterou se pro účely § 37d odst. (4) zákona o důchodovém pojištění rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře. Započítává se tedy veškerá odpracovaná doba na pozici zdravotnický záchranář, tzn. včetně práce přesčas (včetně toho, že se za ni odvede zvýšené pojistné).
- Jak určit počet směn v rámci zdravotnické záchranné služby v době, kdy záchranná služba byla součástí nemocnice a výkon práce jednotlivých zaměstnanců se dělil na ARO/RZP/RLP – mzdový list neobsahuje údaje o tom, kolik hodin je odpracováno jakou činností?
Zaměstnavatel musí být schopen rozklíčovat a „vypreparovat“ pouze výkon práce na pozicích uvedených v § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, tj. výkon práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby.
- Osoby pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr – započítávají se hodiny odpracované na DPP/DPČ?
Ano, započítávají za podmínky, že výkon práce na dohodu zakládal v rozhodné době účast na důchodovém pojištění. Pokud se jednalo o činnost na DPP/DPČ tak nízkého rozsahu a odměny za práci, že nezakládala účast na důchodovém pojištění, pak se k takovým hodinám nepřihlíží.
- Jak započítávat hodiny u osoby pracujících v souběhu ve více pracovněprávních vztazích u téhož zaměstnavatele, například souběh pracovního poměru a DPČ?
Je třeba započítat všechny hodiny ve všech souběžných pracovněprávních vztazích (tzn. jak hodiny např. v pracovním poměru, tak i v souběžné DPČ), které byly odpracovány v pracovní pozici uvedené v § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, tj. veškerý výkon práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby.
- Osoby pracující souběžně u více zaměstnavatelů (ZZS) v ČR – je třeba předkládat potvrzení od každého zaměstnavatele zvlášť?
Ano, každý zaměstnavatel má povinnost vykázat směny daného zaměstnance u něj odpracované.
- Jak postupovat v případě, že zaměstnanec nedosáhne příjmu, který zakládá účast na důchodovém pojištění – pouze potvrdit počet odpracovaných směn?
Pokud posuzovaný zaměstnanec nedosáhne příjmu zakládajícího účast na důchodovém pojištění, pak není odváděno pojistné (zvýšené pojistné), tím pádem není možné směny pro jeho budoucí důchodové nároky vykazovat ani započítat.
- Vyplňování formuláře – Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře – bude stačit potvrdit počet směn v jednotlivých letech nebo je nutné od roku 1993 vyplňovat každý měsíc zvlášť?
Příslušný tiskopis je již vyvěšen na webových stránkách ČSSZ, zde: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/pszz Vzhledem ke skutečnosti, že potvrzení za období od 1. 1. 2023 bude předkládáno spolu s evidenčním listem důchodového pojištění, tak za období jednoho roku (v tomto případě se vyplňuje na potvrzení i údaj o roce, kterého se týká). Stejný tiskopis je určen i pro vykazování směn za roky 1993–2022, lze využít jeden pro několik roků – každý rok vykázat na samostatném řádku.
- Jak přistupovat k osobám pracujícím v současnosti nebo v minulosti u ZZS na Slovensku nebo v jiné zemi EU?
Pokud je činnost zdravotnického záchranáře vykonávaná v zahraničí, řídí se účast na sociálním zabezpečení právními předpisy daného státu, kde je vykonávána. Těmito předpisy se řídí i povinnosti zaměstnavatele. Povinnost vykazovat a potvrzovat směny na pozici zdravotnického záchranáře stanovená českou právní úpravou by se týkala zaměstnavatelů z jiných členských států pouze ve zcela výjimečných případech, kdy zdravotnický záchranář byl kromě této činnosti pro zahraničního zaměstnavatele výdělečně činný také na území ČR, kde by měl též bydliště. Pro obě souběžně vykonávané činnosti by v tomto případě byly podle nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 příslušné pouze české právní předpisy.
- Pokud § 37d (4) zákona o důchodovém pojištění ve vztahu ke speciální úpravě důchodového věku zdravotnických záchranářů stanovuje, že směnou v zaměstnání zdravotnického záchranáře se rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře, pak je otázkou, zda se do doby „výkonu práce“ zahrnují či nezahrnují rovněž tzv. náhradní doby uvedené v § 348 zák. práce, dle něhož se za výkon práce považuje doba:
a. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b. dovolené,
c. kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d. kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Výše uvedené tzv. „náhradní doby“ podle § 348 zákoníku práce a ani jiné doby „nepráce“ (např. dočasná pracovní neschopnost, OČR apod.) se pro účely speciální úpravy důchodového věku zdravotnických záchranářů nezohledňují. Jde o samostatnou právní úpravu nezávislou na zákoníku práce, tzn. předpisy o důchodovém pojištění se uplatňují zcela bez souvislosti s pracovněprávní úpravou. Pro účely snížení důchodového věku se tak zohledňuje pouze skutečně odpracovaná pracovní doba, neboť pouze ta vede k fyzickému opotřebení organismu, které je důvodem pro to, aby tito zdravotničtí záchranáři mohli odcházet do nekráceného předčasného důchodu.
- Jak posuzovat situaci, kdy zdravotnický záchranář nejprve speciální úpravu důchodového věku dle § 37d a násl. zákona o důchodovém pojištění využije, tj. do nekráceného předčasného důchodu nastoupí, ovšem posléze např. po roce „důchodového odpočinku“ změní názor a vrátí se opět pracovat jako zdravotnický záchranář. Znamená to, že zdravotnický záchranář může čerpání nekráceného předčasného důchodu přerušit a směny (odpracované hodiny) v dalším (novém) pracovněprávním vztahu po uvedené přetržce se budou započítávat a následně bude výše důchodu opět přepočtena, resp. obecně, jaký vliv by uvedená skutečnost měla na postavení poživatele předdůchodu?
Zvláštní důchodový věk zdravotnických záchranářů nastává v den, kdy se „střetne“ počet odpracovaných směn se sníženým důchodovým věkem, který za tento počet směn náleží. Jestliže k takto stanovenému důchodovému věku získal zdravotnický záchranář jako pojištěnec v systému důchodového pojištění dostatek potřebné doby pojištění, vzniká mu objektivně nárok na starobní důchod. Práce zdravotnického záchranáře po vzniku nároku na starobní důchod již nemá na stanovení důchodového věku vliv. Tedy v příkladu, který je uveden v otázce, nedojde dodatečně k přehodnocení
důchodového věku ani k jeho „zpětnému snížení“.
Případný výkon práce v dalším (novém) pracovněprávním vztahu po přetržce má (respektive může mít) vliv pouze na výši starobního důchodu, a to jako každá jiná práce (§ 34 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění). Jestliže bude vykonávána paralelně s pobíráním důchodu, nebude za ni náležet žádné zvýšení až do dosažení obecného důchodového věku (§ 32 zákona o důchodovém pojištění) a poté za ni bude náležet zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 dnů této činnosti; pokud by si důchodce nechal výplatu důchodu zastavit (§ 120 zákona č. 582/1991 Sb.), bude za tuto práci náležet do dosažení obecného důchodového věku (§ 32 ZDP) zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každý rok
(365 dnů) této činnosti a od dosažení obecného důchodového věku bude náležet zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dnů této činnosti.
- Jaké jsou možnosti souběhu nastoupení nekráceného předčasného důchodu zdravotnickým záchranářem a výdělečné činnosti? Platí, že zdravotnický záchranář, který nastoupí speciální nekrácený důchod podle § 37d a násl. zákona o důchodovém pojištění nesmí vykonávat činnost, která zakládá účast na sociálním pojištění, tzn. může vykonávat (i jako zdravotnických záchranář) činnost na DPP do 10 000 Kč měsíčně, respektive na DPČ do 3499 Kč měsíčně, respektive jako OSVČ s výdělkem (daňovým základem) jen do výše rozhodné částky (v roce 2023: 96 777 Kč, za každý měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se odečte 8065 Kč)?
Nikoliv, neboť jak výše uvedeno, speciální důchodový věk založí zdravotnickým záchranářům dřívější nárok na „řádný“ starobní důchod, tzn. že se žádná výdělková omezení neuplatní. Uvedená omezení by platila pouze pro předčasný starobní důchod (§ 31 zákona o důchodovém pojištění), tzn., pokud by šlo o pojištěnce (zdravotnického záchranáře), kterému by vznikl nárok na snížený důchodový věk (např. o rok dříve před dosažením obecného důchodového
věku), ale tento by chtěl odejít do starobního důchodu ještě dříve. V takovém případě by si musel požádat o předčasný (tj. krácený) starobní důchod, s tím, že doba předčasnosti by začínala datem přiznání předčasného důchodu a končila by datem předcházejícím datu dosažení speciálního důchodového věku podle § 37d a násl. zákona o důchodovém pojištění. V tomto období by výplata předčasného důchodu nenáležela, pokud by pojištěnec vykonával některou z činností, které jsou zmíněny v dotaze (podobně, jako kdyby se jednalo o běžného poživatele předčasného důchodu – „nezáchranáře“).
JUDr. Dominik BRŮHA, Ph.D, advokát
