Srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje závazek zaměstnavatele vytvořit odborové organizaci bezplatně podmínky pro řádný výkon odborové činnosti (§ 277 zákoníku práce). Specifickou formou této povinné součinnosti zaměstnavatele s odbory je i zvláštní způsob úhrady členských příspěvků odborové organizaci, a to přímo srážkou ze mzdy/platu či jiného příjmu ve smyslu § 145 zákoníku práce (dále jen „srážky ze mzdy“).

V této souvislosti § 146 písm. c) zákoníku práce obsahuje speciální úpravu provádění srážek ze mzdy zaměstnance, který je členem odborové organizace a který hradí členské  příspěvky formou srážky ze mzdy za níže uvedených předpokladů.

Dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací

Srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, jsou podmíněny uzavřením písemné dohody mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem. Taková dohoda bývá zpravidla součástí kolektivní smlouvy, ale není vyloučena ani samostatná písemná dohoda stojící mimo text kolektivní smlouvy.

V dohodě o provádění srážek ze mzdy k úhradě členských příspěvků – vedle samotného závazku zaměstnavatele provádět srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků – je možné a mnohdy praktické dále sjednat zejména:

● konkrétní výši (způsob výpočtu) srážek ze mzdy odpovídající aktuální výši členských příspěvků,

● způsob prokazování souhlasu člena odborů s prováděním srážek odborových příspěvků,

● číslo účtu, na který jsou sražené příspěvky poukazovány,

● termín jejich poukázání na účet,

● proces prokazování sražených příspěvků v podobě měsíčních jmenných seznamů pro odborovou organizaci.

Souhlas zaměstnance s prováděním srážek ze mzdy

Provádění srážek ze mzdy k úhradě členských příspěvků zákon neváže na dohodu o srážkách ze mzdy, jak je tomu v ostatních případech, ale podle § 146 písm. c) zákoníku práce je vedle dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nezbytný ještě souhlas zaměstnance. Není nutné, aby odborová organizace uzavírala se svým členem složitou dohodu o srážkách ze mzdy tak, jak je upravena jako jeden ze zajišťovacích institutů závazkového práva v § 2025 nového občanského zákoníku. Naopak, doporučujeme, aby si odborová organizace, za předpokladu uzavřené písemné dohody se zaměstnavatelem, pouze zajistila od nového člena stručně formulovaný souhlas s prováděním srážek ze mzdy k úhradě členských příspěvků, a to v písemné formě. U stávajících členů odborové organizace, kteří svůj souhlas s prováděním srážek do 31. 12. 2013 vyjádřili, není nutné nic měnit ani žádat o nový souhlas. Z podstaty věci je nepřípustné zaměstnance – člena k udělení souhlasu s prováděním srážek ze mzdy jakkoli nutit a podmiňovat tímto krokem členství v odborové organizaci. Člen odborové organizace je také oprávněn svůj souhlas s prováděním srážek kdykoli odvolat, a to i bez uvedení důvodu.

Pokládáme za nezbytné, aby si odborová organizace vedla přehlednou evidenci udělených souhlasů ke srážkám ze mzdy a záznamy jakýchkoli změn. Ve vztahu k zaměstnavateli doporučujeme postupovat pečlivě, aby byl eliminován případ provádění srážek ze mzdy u člena, který s tímto souhlas nevyslovil, nebo který v průběhu trvání pracovního poměru ukončil členství v odborové organizaci. Zákon neřeší způsob, jakým odborová organizace prokazuje souhlas člena s prováděním srážky ze mzdy vůči zaměstnavateli. Tento postup prokázání souhlasu člena je vhodné upravit nejlépe v samotné dohodě o provádění srážek ze mzdy, a to například předáváním kopie souhlasu člena, jmenného seznamu podepsaného jednotlivými členy; nelze ani vyloučit, že zaměstnavatel nebude prokázání souhlasu vyžadovat a spolehne se na důvěryhodnost odborové organizace.

Členství v odborové organizaci je citlivým údajem, který zaměstnavatel není oprávněn od zaměstnance, natož od odborové organizace, vyžadovat (viz § 316 odst. 4 písm. e) zákoníku práce). V tomto případě se však jedná o výjimku zprostředkovaného sdělení údaje o členství člena – zaměstnance zaměstnavateli. V praxi většinou odborová organizace předává seznam členů přímo do mzdové účtárny, nelze však ani v tomto případě zcela eliminovat riziko, že se zaměstnavatel dozví, kdo je členem odborové organizace. S tímto faktem by měl být člen při udělení souhlasu s prováděním srážek ze mzdy seznámen.

Limity srážek ze mzdy (exekuce/oddlužení)

V souladu s § 148 odst. 2 zákoníku práce smějí být srážky ze mzdy provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, podle něhož nesmí být povinnému sražena ze mzdy částka přesahující tzv. nezabavitelnou částku. Výpočet nezabavitelné částky není jednoduchý a přesahuje rámec tohoto stanoviska.

Do 31. 12. 2013 bylo v souladu s § 148 odst. 2 věta druhá zákoníku práce umožněno provést srážky ze mzdy ve větším rozsahu, a to na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 odst. 1 písm. b)], nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Tato úprava se jednoznačně vztahovala i na srážení členských příspěvků ze mzdy, ač byl dán jen jednoduchý souhlas zaměstnance.

Od 1. 1. 2014 došlo k vypuštění této právní úpravy. Nicméně podle přechodných ustanovení k novele zákoníku práce (zákon č. 303/2013 Sb.) se právní úkony učiněné do 31. 12. 2013 řídí dosavadními právními předpisy, i když jejich účinky nastanou až dnem nabytí účinnosti této novely. Vzhledem k uvedenému sdělujeme:

a) u členů, kteří vyslovili souhlas se srážením členských odborových příspěvků před 1. 1. 2014, je možné i nadále na základě předchozího souhlasu se srážkami ze mzdy k úhradě členských příspěvků provádět srážky, a to i ve větším rozsahu překračujícím omezení nezabavitelnou částkou.

b) u členů, kterým jsou srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků prováděny na základě souhlasu vyjádřeného po 1. 1. 2014, se limity pro provádění srážek ze mzdy použijí plně a nezabavitelná částka nemůže být podkročena.

V této souvislosti se setkáváme s častými situacemi, kdy zaměstnavatel oznamuje odborové organizaci, že nelze provádět srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků pro povinné zachování minimální nezabavitelné částky, zejména v případě exekucí nebo schváleného oddlužení zaměstnance. Vzhledem ke shora uvedenému v případě dlouhodobých členů doporučujeme zaměstnavatele informovat o tom, že na základě přechodných ustanovení zákoníku práce se ve vztahu k těmto členům s projeveným souhlasem do 31. 12. 2013 nic nemění. U členů, kteří vyslovili souhlas se srážkami ze mzdy po 1. 1. 2014, tento problém bohužel za současné právní úpravy a znění zákona nelze vyloučit.

Limitace nezabavitelnou částkou se nemusí nutně vztahovat jen na exekuce, ale i na případy, kdy zaměstnanec v důsledku sjednané kratší pracovní doby (částečného úvazku) pobírá mzdu v nižší výši nepřesahující právě nezabavitelnou částku. Opět u členů, kterým byly srážky ze mzdy na základě jejich souhlasu prováděny i před 1. 1. 2014, nedochází vzhledem ke shora uvedenému ke změně. U členů se souhlasem projeveným po 1. 1. 2014 vidíme řešení tam, kde člen pobírá ještě jiný příjem (například starobní důchod). Doporučujeme, aby tento člen zaměstnavateli prokázal, že pobírá i další příjem a nezabavitelná částka je tedy zachována z tohoto jiného příjmu. 

Podobné články

Aktuality 9. 6. 2024 / 9:13

Dovolená ve zkušební době

Naše nová členka ve zkušební době nutně potřebovala z rodinných důvodů dovolenou. Bude mít čerpání dovolené nějaký vliv na zkušební dobu?

Aktuality 16. 5. 2024 / 18:22

Odpočet hodnoty daru od základu daně

Slyšel jsem, že došlo ke změnám v daních. Jsem zvyklý, že každý rok daruji menší peněžní dar...

Aktuality 16. 5. 2024 / 17:14

Výstupní prohlídka – co to je a kdy se provádí

V praxi jsme se setkali s pojmem výstupní prohlídka. Co to vlastně je a kdy se používá?

Načíst další
 
Napište nám