Dne 2. listopadu jsme obdrželi z Úřadu vlády, z kanceláře předsedy vlády, e-mail, ve kterém pozvali vyjednávací tým předsedů odborových svazů veřejných služeb a veřejné správy na jednání s předsedy koaličních stran na téma státní rozpočet 2024. Termín jednání byl stanoven na 7. listopadu. Ještě ten den jsme zjistili, že jednání se nebude účastnit předseda ODS a premiér Petr Fiala, který schůzku svolal, a to z důvodu jeho zahraniční cesty po Africe.
V podvečer 7. listopadu se na Úřadu vlády sešli ministr financí Zbyněk Stanjura, který jednání řídil a zastoupil premiéra Petra Fialu, vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který jednání na základě podnětu odborů a jeho nabídky ze září svolal, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, předseda STAN Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob (zastoupil předsedkyni TOP 09).
Jednání probíhalo ve vyhrocené atmosféře, úvodem odbory požádaly o vytvoření zápisu, a to z důvodů zpětného posouzení předaných informací a konkretizace požadavků jednotlivých stran. Vládní koalice s požadavkem odborů souhlasila, zápis je k dispozici. Zbyněk Stanjura vyzval odbory, aby řekly, s čím přicházejí.
Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že odbory přicházejí s požadavkem nárůstu platových tarifů o 10 %. Zdůraznil, že se zaměstnancům veřejného sektoru v průměru snížily reálné příjmy o 19 %. Ve zdravotnictví dokonce o 20 %. Vidíme také, že padá spotřeba a mění se spotřební návyky, což ohrožuje vývoj ekonomiky. Odpověděl na otázku, o které ví, že přijde, a to, proč odbory požadují změnu tarifů. Zvýšení tarifů je jeden z mála způsobů, jak situaci zlepšit a finanční prostředky skutečně dostat k zaměstnancům. Tarif je jistota navýšení základu, navíc některé tarify jsou hluboce pod úrovní minimální a zaručených mezd. Připomněl, že konsolidační balíček a extrémní inflace situaci ještě zhoršují (nižší benefity, zavedení plateb nemocenské).
Ministr financí Zbyněk Stanjura reagoval, že ČR je ve špatné ekonomické situaci, vysoká inflace a pokles reálných mezd je fakt. Nyní je předložený rozpočet a ten se měnit nebude! Nicméně příští rok by reálné mzdy měly růst, předpoklad růstu ekonomiky jsou 3 %. Na začátku příštího roku budeme znát výsledky rozpočtu 2023 a budeme vědět, kolik zbylo na nespotřebovaných platových nárocích, a můžeme se bavit o zvýšení mimotarifních složek platů. Vláda se rozhodla pro příští rok tarifní platy nezvyšovat. Chápe, proč odbory s tímto požadavkem přicházejí, je to jejich právo. Je zde rozpor, pro ODS je důležitý objem mzdových prostředků, pro odbory jsou důležité tarify.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková připomněla historii požadavků na zvýšení tarifů na letošní rok. Vloni v září se také diskutovalo o tarifech a objemech mzdových prostředků a Ministerstvo financí odborům sdělilo, že se tarify zvyšovat nebudou, ale že v návrhu rozpočtu na rok 2023 jsou vyčleněné finanční prostředky v objemu 4 % pro zvýšení platů. Ministerstvo financí (a ODS) už vloni mělo představu, že zaměstnavatelé více ocení kvalitní zaměstnance. Odbory tento návrh již vloni rozporovaly a požadovaly zvýšit tarify. A jak to dopadlo?
Situace se podle představ Ministerstva financí, ODS a vládní pětikoalice nerealizovala, ale vyvinula se podle předpokladu odborů, což vyplývá i z podkladových materiálů MPSV, které byly předloženy na tomto jednání. Z dat je jednoznačné, že se v 1. pololetí letošního roku nenárokové složky platů u státních zaměstnanců nezvýšily, ale naopak se snížily, a to je konkrétně viditelné například u odměn.
Připomněla také, že v září loňského roku byla dohoda, že se na počátku letošního roku ministři s odboráři sejdou a budou znovu situaci řešit. Už v březnu proto požádala premiéra o jednání ke zvýšení tarifů, a to ještě na tento rok. Odpověď obdržela od ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, a to ve smyslu, že ve státním rozpočtu není prostor pro větší zvýšení než o 1 %. Dotazuje se tedy, jak to ve skutečnosti je s navýšením objemu mzdových prostředků na letošní rok.
Zdůraznila, že situace není tristní pouze ve státní službě, ale také v sociálních službách. Přestože ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že meziročně zvýšil dotace poskytovatelům sociálních služeb o více než 12 % a část finančních prostředků měla být použita na zvýšení nenárokových složek platů, ve většině krajů nedostali zaměstnanci vůbec nic. Osobně si ministr Jurečka 25. října tuto informaci vyslechl na společném jednání se zástupci odborových organizací.
Finanční situace je pro mnoho lidi neudržitelná, odbory odmítají, aby si zaměstnanci museli chodit pro sociální dávky. Je naprosto nezvratným faktem, že pokud se nezvýší tarif, tak mimotarifní složky k zaměstnancům nedoputují. Znovu proto vznáší požadavek na zvýšení tarifů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že odměny se vesměs vyplácejí až ve 2. pololetí, a proto navrhuje vyčkat na data za celý rok. Navíc každý resort je na tom jinak, v jeho resortu zaměstnanci odměny dostali, jsou nastavené motivačně, a to hlavně na úřadech práce.
Zbyněk Stanjura se dotázal, zda odbory chtějí zvýšit tarify, nebo objemy prostředků. Pokud tarify, tak upozorňuje, že v mnoha resortech může dojít k poklesu nenárokových složek.
Josef Středula na tento absurdní dotaz odpověděl, že pokud odbory navrhují zvýšit tarify, tak samozřejmě navrhují také zvýšení objemů, a to v potřebné částce.
Prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil okomentoval platové podmínky zaměstnanců v kultuře. Sdělil, že platy jsou extremně nízké, zaměstnanci se v období covidové pandemie uskromnili, ale současné propady příjmů už nezvládají. Za kulturu se dotazovali na 4 % zvýšených objemů jak ministra, tak v kulturních institucích. O zvýšených financích nikdo nic neví. Zaměstnanci kultury proto přistoupili k medializaci problémů a požadují rychlé zvýšení platů.
Ministři Jurečka i Stanjura uznali, že situace v kultuře není dobrá a bude se muset řešit. Ovšem konkrétní řešení nenabídli. Opět jen sdělili, že odbory mají vyčkat do února.
Odboráři se znovu příkře ohradili proti čekání. Zopakovali, že zaměstnanci nepříznivou situaci pociťují už nyní. Inflace, růst spotřebitelských cen, růst nájmů, elektřiny, to vše na ně dopadá už nyní a v únoru bude situace horší.
Josef Středula připomněl, že ČMKOS předložila návrhy na prorůstová opatření a na řešení ekonomické krize. K prosperitě se proškrtat nedá a snížení kupní síly obyvatelstva povede k recesi.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík řekl, že odborový svaz vyhlásí ve školství jednodenní stávku. Tímto sdělením se rozpoutala další vzrušená diskuze, ale ani ta neměla žádné závěry. Vláda si trvá na svém a odbory také.
Ministr Stanjura znovu zopakoval, že za vládu odmítají rovnostářské odměňování.
Předsedkyně Žitníková připomněla, že nejvíce rovnostářské odměňování je zavedeno u poslanců a ministrů. Bez ohledu na jejich práci mají stejný základ. Odbory navrhují zvýšit diferencované základy a tarif je jistota, což už v diskuzi opakovaně padlo a je zdokumentované na konkrétních faktech.
V úplném závěru padlo, že vláda další návrh termínu nyní nesdělí, a to i z důvodu, aby jí nebylo vyčiněno, že nedodržuje termíny. Po jednání se konala tisková konference.
Odpověď odborových svazů na vládní přístup bude dána 27. listopadu. Vyzýváme všechny zaměstnance a občany k aktivní účasti na tomto Dni protestů „Za lepší budoucnost ČR“.
