Jako součást projektu Českomoravské konfederace odborových svazů na téma posilování sociálního dialogu se ve středu 10. května v Petřvaldě u Karviné konal kulatý stůl na téma zdravotnictví. Na program byly zařazeny body týkající se vzdělávání zdravotnických pracovníků (připravovaná novela zákona č. 96, teorie versus praxe), nedostatek personálu v nemocnicích a jeho důsledky, aktuální stav odměňování v nemocnicích Moravskoslezského kraje a pracovní podmínky zaměstnanců v nemocnicích Moravskoslezského kraje.
Jednání se zúčastnili zástupci vedení Moravskoslezského kraje v čele s náměstkem hejtmana pro školství a sport Stanislavem Folwarcznym, členové RROS ČMKOS Moravskoslezského kraje, zástupci krajské rady OSZSP ČR Moravskoslezského kraje, dále zástupci nemocnic zřizovaných Moravskoslezským krajem a zástupci zdravotnických škol. Za vedení OSZSP ČR se kulatého stolu zúčastnil místopředseda Lubomír Francl.
V úvodu přítomní konstatovali, že nedostatek středního zdravotního personálu je obrovský problém nejen Moravskoslezského kraje, ale i celorepublikový. Příchod zaměstnanců z jiných zemí, například Ukrajiny, tento problém nevyřeší. Toto řešení také může přinést různá rizika, jako je jazyková bariéra, která u některých jedinců je výrazná a mohla by někdy ohrozit i zdraví pacientů (neporozumění příkazu lékaře).
Zástupci zdravotnického školství uvedli, že střední zdravotnické školy mají dostatek zájemců, kteří chtějí na nich studovat, v letošním roce jsou výrazné převisy, ale vystudovaní mladí lidé ve většině případů končí mimo nemocnice a sociální služby. Úkolem kulatého stolu je tedy hledání příčin této skutečnosti a navrhnout řešení, která by to měla změnit.
V další diskusi zazněly důvody, které k současné neradostné situaci přispěly, například to, že na rozdíl od dřívější doby společnost nevnímá práci tohoto zdravotnického personálu pozitivně, s respektem a úctou. Přítomní se shodli, že je třeba společně působit na naši společnost, aby prestiž těchto profesí, mnohdy velmi fyzicky náročných, byla občany vnímána lépe než dosud. K této situaci bohužel přispěla i obecná situace ve společnosti, kdy chování lidí ve společnosti, ale i v rodině, často velmi negativně ovlivňuje chování mladých lidí obecně.
Velmi důležitým faktorem, který také přispívá k současnému nedostatku personálu, je současný stav školství a vzdělávání jako celku. V současné době je nabídka vysokých škol, veliká, nabídka převyšuje poptávku, vysoké školy nabízejí stále nové programy, jejichž absolventi ale v mnoha případech toto vzdělání neuplatní v praxi, protože trh práce toto vzdělání nevyžaduje, a tím se snižuje i počet uchazečů o vzdělání v oblasti zdravotnických profesí.
Samozřejmě velice významně nedostatek personálu ovlivňuje i současná úroveň odměňování pracovníků ve zdravotnictví.
Účastníci kulatého stolu se shodli na těchto závěrech:
Jako žádoucí považujeme několik kroků:
1. je třeba upravit bakalářský studijní program, hlavně v oblasti praktické výuky, tak, aby více odpovídal požadavkům praxe;
2. potřebujeme rychlé a efektivní předpisy – například předzákonný právní předpis, nařízení vlády, které bude určovat určité studijní obory;
3. redukovat počet vysokých škol, respektive studijních programů (pokud bude financování škol závislé na počtu studentů, bude to velice obtížné);
4. přepracovat zákon č. 96/2004 Sb., míjí se s potřebami praxe. Byl připomínkován mimo jiné i krajskými asociacemi, ale jejich připomínky nebyly brány jako profesionální. K vytvoření nového obsahu tohoto zákona je třeba spolupráce dvou ministerstev, a to zdravotnictví a školství;
5. zavedení etického kodexu, a to nejen na středních školách v praxi, v nemocnicích, ale už na školách základních a počátek by měl být v mateřských školách;
6. zájem o studium na zdravotnických školách je potřeba pěstovat. Dnes mají nemocnice programy ve školkách, na ZŠ. Snaží se o pozitivní motivaci směrem k práci v nemocnicích. Využít regionální televizi, peníze z ROP na krátké spoty, stipendia studijní a tak podobně (v některých krajích se toto již uplatňuje v oblasti technického školství);
7. současně motivovat i stávající zaměstnance cestou zlepšení odměňování včetně osobního ohodnocení, více volna, zdravá interpersonální politika slyšící a řešící potřeby zaměstnanců.
V další části jednání se diskutovalo o budoucnosti nemocnic zřizovaných Moravskoslezským krajem. Zástupci kraje uvedli, že do konce roku bude připravena koncepce na následující období. Součástí by měla být optimalizace lůžkového fondu. Optimalizace ušetří obrovské množství nákladů. Do roku 2019 je minus 930 mil. Kč. Kraj to nemůže sanovat.
Odbory nesouhlasí s vytvořením obchodní společnosti, k eventuálnímu záměru kraje uvedli, že holding lze učinit pouze z obchodních společností sdružených pod jednu obchodní společnost, nelze holding zřídit z příspěvkových organizací. Vzhledem k tomu, že v obchodních společnostech jsou pracovníci odměňováni mzdou, která je prakticky vždy nižší než plat, odbory trvají na současné formě příspěvkové organizace. Je to jeden ze způsobů, jak řešit aktuální situaci ve zdravotnictví (personál, odměňování). Nelze srovnávat jen počty zařízení, případně modely jiných krajů, (například Jihočeský kraj), je nutno vycházet z počtu obyvatel, zdravotní zátěže z minulosti a z demografického vývoje. Musí být zachována dostupnost a kvalita a péče.
Na závěr zúčastnění konstatovali, že zástupci odborů, zaměstnavatelů i zřizovatelů dokázali během jednání velmi efektivně pojmenovat, jak by se daly problémy řešit. Odborům je však velmi líto, že se nepodařilo prosadit zástupce OSZSP ČR do zdravotního a sociálního výboru Moravskoslezského kraje. Kulatý stůl ukázal, že odboráři umějí vést smysluplný sociální dialog, a je škoda, že to nemohou využít jako stálý host uvedených výborů.
Foto autor
