Ve dnech 10. a 11. června se v Bratislavě konalo setkání zástupců odborových organizací z krajských hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu a zdravotních ústavů se slovenskými kolegy. Společného setkání se také zúčastnil zástupce Ministerstva zdravotnictví náměstek ministra zdravotnictví Bc. Josef Pavlovic. Na Slovensku nás vřele přivítali zástupci odborového svazu v čele s předsedou Mgr. Antonem Szalayem a místopředsedkyní Ing. Danielou Pochybovou, následně jsme si začali vyměňovat zkušenosti o tom, jak to funguje u nás a jak to funguje u našich sousedů. Za OSZSP ČR poděkovala za setkání a úvodní proslov přednesla místopředsedkyně Mgr. Jana Hnyková.
Fungování hygienické služby
Prvním tématem byla přednáška náměstka ministra zdravotnictví Bc. Josefa Pavlovice ohledně zamýšlené novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví. Zejména jde o sloučení dvou zdravotních ústavů do jednoho zdravotního ústavu a čtrnácti hygienických stanic do jednoho celku. Státní zdravotní ústav (SZÚ) by měl být zachován v současném postavení s případným posílením pravomocí. Mezi hlavními argumenty pro novelizaci byl uveden rozdílný postup při výkonu státního zdravotního dozoru, rozdílný výklad právních norem, rozdílné požadavky na účastníky řízení, rozdílný přístup k postihování protiprávního jednání či řešení mimořádných událostí (například COVID-19). V rámci prezentace zaznělo, že bude 14 ústředních pracovišť (dle současných krajů).
Sekce pracovníků hygienické služby odborového svazu se mimo jiné obává, že může dojít ke zrušení územních pracovišť, a tím ke snížení ochrany veřejného zdraví a k odebrání kompetencí (což se již nyní děje).
Následně jsme byli seznámeni s tím, jak ochrana veřejného zdraví funguje na Slovensku.
U našich sousedů mají jeden úřad veřejného zdravotnictví, který odborně a metodicky usměrňuje a řídí 36 regionálních úřadů, které mají svou právní subjektivitu (tj. vlastní vedení a vlastní možnost reagovat na regionální rozdílnosti). Kompetence jsou jasně definované v zákoně, tj. každý zná svou roli a ví, co má dělat. Zajímavé je, že 36 ředitelů regionálních úřadů se řídí pokyny úřadu veřejného zdravotnictví (což je často argument českého Ministerstva zdravotnictví, že ředitelé hygienických stanic neposlouchají).
Členka výkonné rady odborového svazu Bc. Lada Cinegrová pak představila současné fungování orgánů ochrany veřejného zdraví v České republice (hygienické stanice, zdravotní ústavy, SZÚ).
Sociální dialog
Druhým tématem byl sociální dialog.
Za českou stranu se přednášky skvěle ujala vedoucí právního a sociálního oddělení odborového svazu Ing. Ivana Břeňková, která upozorňovala na obtížnost a dlouhá vyjednávání se zástupci ministerstev, ale velmi jasně vyzněla její zpráva, že je nutné v jednání setrvat, i když už se zdá, že bude hygienické službě odebrána část kompetencí, že jednání jsou neúspěšná, je nezbytné v jednáních pokračovat a stále to politikům vysvětlovat, opakovat, někdy až téměř až do zblbnutí. Ale to potvrdí jistě každý, kdo se zúčastnil jakéhokoliv jednání, byť třeba jen na úrovni vedení ohledně vyjednání nové kolektivní smlouvy.
Slovenští kolegové nám naopak mimo jiné sdělili, že si mohou v kolektivních smlouvách dohodnout vyšší odchodné a odstupné, vyšší náhrady při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců. Zde závidím slovenskému odborovému svazu, kde je přes 50 % zaměstnanců členem odborového svazu, ta vyjednávací síla je tedy úplně jiná než u nás.
Odměňování a počty zaměstnanců
Třetím tématem bylo odměňování zaměstnanců a jejich počty.
Zde bychom si opět mohli vzít motivaci pro jednání ze slovenské strany. Zmíním několik výhod, které mají, jako je například mentorský příspěvek (zaučování nového zaměstnance) ve výši 10 % tarifu, příplatek za dlouhodobé zastupování (déle než 14 dní).
Ovšem problémy máme obdobné, například získat a udržet kvalitní zaměstnance, dostatečně je finančně ohodnotit, redukce pracovních míst a neznalost nebo chcete-li nezájem politiků a veřejnosti o hygienickou službu, kdy není dostatečně „prodáno“ veřejnosti, co vše hygienická služba dělá pro naše zdraví a jak o něj pečuje.
Bezpečnost potravin
Ovšem největší rozruch vzbudilo poslední téma, a to o bezpečnosti potravin.
Řešili jsme rozdílné přístupy k látkám Cannabis, HHC. HHC má potenciál vytváření návyku, jakož i psychickou a fyzickou závislost charakterizovanou změnami chování se závažnými zdravotními a psychosociálními následky. Prodej HHC jako „legální náhrady“ za THC se realizoval v prodejních automatech na veřejně přístupných místech. Po požití mělo několik teenagerů zdravotní problémy s potřebou hospitalizace (bezvědomí, podchlazení).
Jak vyplynulo ze statistik, věk konzumentů HHC, jimž byla poskytnuta zdravotní péče v Národním ústavu dětských nemocí v Bratislavě, se pohyboval od 13 do 17 let, přičemž poměr chlapců a dívek byl přibližně 1:1. Z těchto důvodů Slovensko přistupuje k těmto látkám jako k potravině a zakázalo je. Česká strana na to naopak nahlíží jako na „sběratelský předmět“, jak je uváděno na obalech, a nemá dostatečně zpracovanou analýzu rizik. Myslím si, že když nežádoucí účinky a možnost závislosti tam prokazatelně jsou, tak bych k tomu přistupoval jako slovenští kolegové a nesrovnával HHC s alkoholem.
***
Opravdu to byly dva nabité dny, kdy jsme si vyměnili zkušenosti, jak to u nás funguje, někde lépe, někde hůře. Tímto děkuji Slovenskému odborovému svazu zdravotnictví a sociálních služeb za uspořádání tohoto inspirativního setkání a pevně věřím, že nebylo poslední.
Foto Jana Hnyková a slovenští kolegové
Přednesené prezentace najdete níže jako soubory ke stažení.
