Evropský sektorový sociální dialog zástupců nemocnic se konal 31. května 2022 v Bruselu. Odborové svazy veřejných služeb, konkrétně nemocnic, jsou sdruženy v Evropské federaci odborových svazů veřejných služeb (EPSU). Zaměstnavatelé evropských nemocnic jsou sdruženi v Evropské asociaci zaměstnavatelů nemocnic a zdravotní péče (HOSPEEM).
HOSPEEM byl založen v září 2005, aby zastupoval zájmy národních organizací zaměstnavatelů nemocnic v otázkách zaměstnanců a pracovněprávních vztahů na evropské úrovni. EPSU a HOSPEEM se pravidelně scházejí při přípravě akčního plánu prací a pořádání seminářů k aktuálním tématům. Na evropské úrovni se hledá kompromis postojů mezi zaměstnavateli a odbory. Sociální dialog je na dobré úrovni, problémy ve zdravotnictví je nutné řešit. Problémy jsou stejné ve všech zemích EU: nedostatek financí, personálu, stres, násilí na pracovišti, častý syndrom vyhoření…
Jednání se po dlouhé době konalo alespoň částečně v prezenční formě. Většina účastníků využila možnost on-line připojení. Jednání vedly tajemnice nemocničního sektoru, za EPSU Kirsi Sillanpää, za HOSPEEM Marta Brabca.
Rámec akcí pro nábor a udržení zaměstnanců
Největším úspěchem sociálního dialogu mezi EPSU a HOSPEEM je uzavření a podepsání aktualizovaného rámce akcí pro nábor a udržení zaměstnanců. Původní rámec akcí byl přijat před více jak deseti lety 17. prosince 2010. Revidovaný text lépe odráží změny, kritické situace, kterými evropské zdravotnictví prošlo.
Podepsaný dokument v angličtině i jeho český překlad najdete níže jako soubory ke stažení.
Opatření zahrnují podporu náboru a udržení pracovníků v nemocničním sektoru, zlepšení pracovních podmínek, otázky organizace práce, dosažení co nejbezpečnějšího pracovního prostředí, podporu diverzity a rovnosti pohlaví, nepřetržitého profesního rozvoje všech pracovníků v sektoru a dosažení co nejbezpečnějšího pracovního prostředí.
Vyjednávání trvalo déle než rok, v určité fázi vyjednávání se zdálo, že ke společnému souhlasu ani nedojde, vyjednávací týmy se měnily, rozšířily, aby bylo dosaženo kompromisu a souhlasu obou stran.
Generální tajemnice HOSPEEM Marta Branca sdělila, že nedostatek zdravotnických pracovníků je i nadále problémem pro nemocnice a zdravotnický sektor v celé Evropě. S aktualizovaným rámcem akcí pro nábor a udržení se sociální partneři znovu zavázali k iniciativám, které mohou pomoci zaměstnance ve zdravotnictví udržet.
Generální tajemník EPSU Jan Willem zdůraznil, že pandemie COVID-19 ukázala, jak jsou zaměstnanci důležití. Musí se zajistit jak celoživotní kvalitní vzdělávání zaměstnanců, tak jejich ochrana před psychosociálními riziky v práci. Mechanismy plánování počtu zaměstnanců musí brát v úvahu současné i budoucí potřeby resortu, aby bylo zajištěno, že na správném místě ve správný čas bude k dispozici dostatečný počet zaměstnanců s požadovanými dovednostmi.
Aktualizovaný rámec akcí zahrnuje aspekty související s COVID-19, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, genderovou rovnost a digitalizaci se zaměřením na rostoucí problémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou pro zdravotnické pracovníky důležité. Mezi rizika patří psychosociální rizika a stres, karcinogeny, mutageny a toxické látky pro reprodukci, nebezpečné léčivé přípravky, muskuloskeletální onemocnění a také násilí ze strany třetích osob.
Sociální partneři:
- Vyzývají k urychlenému posílení veřejných zdravotnických služeb, aby bylo možné adekvátně poskytovat kvalitní péči, zajistit rovný přístup k péči a učinit zdravotnictví odolnějšími vůči budoucím mimořádným situacím.
- Vyzývají členské státy a Evropskou komisi, aby podporovaly sociální partnery v odvětvovém sociálním dialogu a procesech kolektivního vyjednávání, zejména v jižní a východní Evropě.
- Se zavázali posílit atraktivitu odvětví a podporovat přístup založený na právech při náboru migrujících pracovníků.
Rámec akcí také obsahuje odkazy na stávající iniciativy pro udržení zaměstnanců, například politiku aktivního stárnutí, společné řešení rizikových faktorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Sběr dat o zdraví na evropské úrovni
Účastníkům jednání byla podána informace o rozsahu a problémech sběru dat v oblasti zdraví na evropské úrovni. Informaci podal zástupce generálního ředitelství Evropské komise pro oblast zdraví a bezpečnosti potravin (DG SANTE) Hugo Van Haastert.
Data musí být chráněna, nesmí být zneužita. Mezi hlavní současné problémy patří, že jednotliví občané mají potíže s tím, aby k jejich datům měl kdosi přístup a znal jejich údaje o zdravotním stavu. S bariérami se potýkají poskytovatelé pro rozvoj digitalizace, problém mohou mít s přístupem k datům i zdravotničtí pracovníci, politici a kontrolní úřady nemohou usnadnit přístup k datům, údaje o zdravotním stavu lze inovovat pouze omezeně. Bariéry je třeba řešit, cílem sběru dat na evropské úrovni je zajistit zlepšení zdravotního stavu obyvatel, více příležitostí pro výzkum a inovace.
Připravuje se určení vnitrostátních orgánů pro digitalizaci ve zdravotnictví, které budou pracovat v rámci postupů projednávaných ve výborech Evropské unie. Nejdříve musí dojít k projednání legislativy s Radou EU a Evropským parlamentem.
Prezentaci viz níže jako soubor ke stažení.
Stárnutí zdravotníků a jejich udržení v práci
Účastníci se seznámili s výstupem společného průzkumu EPSU-HOSPEEM k příkladům dobré praxe a tomu, co je třeba řešit v souvislosti se stárnutím zdravotnických pracovníků a podmínkami pro jejich udržení ve zdravotnictví. Do výzkumu se zapojila také Česká republika.
Problémem je, že se problematika aktivního stárnutí ve zdravotnictví v podstatě neřeší, často se neumožní flexibilní forma práce, sdílená pracovní místa, i když to zaměstnanec požaduje. Příliš se neřeší možný nástup na částečný důchod a zkrácený pracovní úvazek, který by zajišťoval výdělek ve stejné výši. Neřeší se aktivní zdravotní prohlídky, prevence, rehabilitace, psychologická pomoc a podpora, stres na pracovišti. Nesmí se připustit, že by zaměstnanci s delší praxí a zkušeností byli vyjmuti z celoživotního vzdělávání, které je zásadní, ale často se neprovádí správně.
Samostatnou výzvou je atraktivita povolání pro mladé začínající i stávající zaměstnance.
Z výzkumu vyplynulo, že by aktivnímu stárnutí pomohlo zkrácení pracovní doby bez krácení výdělku zaměstnancům starším 60 let a ukončení práce ve směnách a noční práce bez krácení výdělku zaměstnancům starším 50 let. Práce v noci a ve směnách způsobuje zhoršení zdravotního stavu a toto zhoršení nelze adekvátně finančně kompenzovat.
Je nutné jednat s odborníky a politiky o pokynech, jak umožnit zaměstnancům zůstat v práci déle aktivní. Pokyny by měly být inspirativní. Vědět, co by mělo být provedeno, je teoreticky snadné, ale uvést to do praxe je skutečnou výzvou.
Prezentaci viz níže jako soubor ke stažení.
Foto EPSU
