Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody ČR pro zdravotnictví se sešel dne 31. května 2012 v budově Ministerstva zdravotnictví. Na programu byl aktuální stav legislativních prací a plnění slibu vlády ke zvýšení platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví. Za stranu ministerstva se účastnili náměstek pro legislativu a právo Mgr. Martin Plíšek, náměstek pro zdravotní péči MUDr. Ferdinand Polák a náměstek pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek. Strana zaměstnavatelů i strana odborů byla zastoupena vrcholovými představiteli z oblasti zdravotnictví. Pracovní tým vedla Ing. Ivana Břeňková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
Prvním bodem jednání týmu bylo zhodnocení, jak se plní ze strany Ministerstva zdravotnictví Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví, zabezpečení finančních prostředků ke slibovanému zvýšení mezd a platů zdravotnických pracovníků. Náměstek Nosek připomenul závěry jednání u premiéra ke stejné otázce. Nepřipadá v úvahu, aby se změnila úhradová vyhláška. Ministerstvo vyhláškou nastavilo podmínky ke zvýšení mezd a platů zdravotnických zaměstnanců. Ministerstvo nechápe, že se na něj odbory obrací místo toho, aby se obracely na zaměstnavatele a zřizovatele. Ministerstvo nepřímo vyzvalo odbory k tomu, aby vyjádřily nespokojenost proti krajům, zřizovatelům nemocnic a zaměstnavatelům.
Strana zaměstnavatelů vypracovala společné stanovisko, ale to obsahovalo dvojí, rozporuplné sdělení. Ze stanoviska vyplývá, že finance jsou v úhradové vyhlášce pro efektivně hospodařící nemocnice s určitou strukturou poskytované péče, na druhé straně odbory od zaměstnavatelů vyslechly, že malé nemocnice a krajské nemocnice nemohou mzdy za současného systému zálohových úhrad zvýšit.
Všechny strany zůstaly na svých pozicích. Ministerstvo zvýšení platů a mezd úhradovou vyhláškou zajistilo, pověřilo své přímo řízené organizace, aby zvýšily platy všem zaměstnanců, a to ve slibované výši 6,25 %. Všechny nemocnice přímo řízené ministerstvem úkol splnily. Ostatní zaměstnavatelé zvýšení mezd nezabezpečili, zástupci pojišťoven sdělují, že finance pro efektivní nemocnice jsou.
Zaměstnavatelé položili odborářům dotaz, jak se podíleli a podílí na zvyšování efektivity, což je podmínka ke zvýšení mezd.
Na to je jednoduchá odpověď: zaměstnanci participují na efektivním hospodaření nemocnic svou prací. Nebo by měli zaměstnanci zavírat některá neefektivní oddělení, ukazovat na ty zaměstnance, jejichž práce nenese výkony? Mimochodem, podmínka zvýšení efektivity byla Memorandem odborům stanovena pro zvýšení průměrných výdělků o 10 %, ale tady se jedná o slibované zvýšení pouze základních platů a mezd o 6,25 %, což odpovídá nárůstu průměrných výdělků přibližně o 4 %.
Stav lze shrnout jednoduše: ministerstvo slíbilo a udělalo, co mohlo, pojišťovny platí, co mohou, zaměstnavatelé dělají, co mohou, jen zaměstnanci neobdrželi, co měli. Odbory musí situaci zhodnotit a rozhodnout o dalším postupu.
K návrhu nařízení vlády o stanovení dojezdových dob vyjadřujících místní dostupnost zdravotních služeb a stanovení lhůt vyjadřujících časovou dostupnost plánovaných zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění byl přizván předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Bc. Václav Krása. Návrh měl být podle předchozí dohody ze dne 4. května mezi ministrem zdravotnictví MUDr. Leošem Hegerem, CSc., a s NRZP, Svazem pacientů ČR a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR upraven podle ministerstvem zpracované analýzy. Současně měl být návrh před jednáním tripartity projednán. Ministerstvo však analýzu a předběžné projednání nestačilo realizovat. Strana odborů i zástupce NRZP s materiálem vyslovili nesouhlas. Odmítli dojezdové doby, které jsou sice stanoveny jako maximální, ale tento materiál bude zásadní pro tvorbu sítě ze strany zdravotních pojišťoven. S ohledem na zkušenosti s přístupem zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotní péče se dá očekávat, že maximální dojezdové doby se stanou pro zdravotní pojišťovny dobou optimální. Odbory upozorňují, že po kritice délky dojezdových dob uvedených v původním materiálu ministerstva došlo dokonce k prodloužení dojezdové doby. U lůžkové péče došlo například u gynekologie a porodnictví k prodloužení ze 45 minut na 60 minut. U některých druhů péče došlo ke snížení dojezdové doby, například u dětského lékařství. Strana zaměstnavatelů za zdravotní pojišťovny vyjádřila nesouhlas s materiálem z přesně opačného důvodu – upozornila na možný růst nákladů pro zajištění dojezdových dob. Náměstek ministra Nosek sdělil, že materiál projde do 30. června vypořádáním připomínek. Sociální partneři požadovali analýzu, na základě které byl návrh nařízení vlády zpracován.
S materiálem k místní a časové dostupnosti souvisel třetí předložený materiál zdravotních pojišťoven k optimalizaci sítě poskytovatelů s názvem Kritéria restrukturalizace lůžkové péče. Ministerstvo podle předložené informace monitoruje situaci kolem restrukturalizace lůžek. Ministerstvo vyzvalo zdravotní pojišťovny ke zveřejnění parametrů, podle kterých budou pojišťovny postupovat při restrukturalizaci sítě lůžek. Byla velká škoda, že se jednání neúčastnil takový zástupce pojišťoven, který by materiál, včetně pouze hrubě nastíněných kritérií, okomentoval. Uvedená kritéria, například plnění věcného, technického a personálního vybavení, kvalita a efektivita poskytované zdravotní péče jsou pouze obecným nástinem. Do poloviny června by měla být zveřejněna kritéria zdravotních pojišťoven pro tvorbu sítě. Kde? Možná na stránkách Ministerstva zdravotnictví
Strana zaměstnavatelů vzala předložený materiál pouze na vědomí. Část zaměstnavatelů upozornila, že materiál nebyl projednán na všech odborných úrovních, nejsou ani vhodně stanovena kritéria pro tvorbu sítě. Strana odborů připomněla projekt Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí k tvorbě sítě zdravotních a sociálních zařízení. Pokud se tvoří síť zdravotnických zařízení, měli by zpracovatelé projektu a sítě spolupracovat. Sociální partneři byli stranou ministerstva informováni, že již existuje seznam zdravotnických zařízeních, ve kterých došlo k dohodě ze zdravotními pojišťovnami o poskytování péče.
K záměru zákona o zdravotních pojišťovnách náměstek Nosek předpokládá projednání vládou, očekává stanovisko a zadání další práce nad paragrafovým zněním.
K materiálu se kriticky vyjádřila jak strana zaměstnavatelů, tak strana odborů. Straně zaměstnavatelů vadí navrhovaná přemrštěná kontrola, materiál označili zaměstnavatelé jako nejhorší variantu a doporučili, aby takto materiál do vlády předložen nebyl.
Strana odborům se k zaměstnavatelům připojila v bodě přemrštěné struktury pro kontrolu. Odbory sdělily nesouhlas s funkcí jednoho inkasního místa pro výběr pojistného na zdravotní pojištění, nesouhlasí se zavedením nominálního pojištění. Sociální partneři upozornili na absenci řešení ztráty založené dceřiné společnosti. V návrhu je nesmyslně omezené funkční období ředitele. Ředitel a odborní ředitelé mají být členy představenstva. Představenstvo má mít čtyřleté funkční období. Nejasné je, jak budou voleni zástupci do dozorčí rady zdravotních pojišťoven. Zdá se, jako by někdo do původního návrhu věcného záměru vložil nelogická ustanovení.
K zákonu bude několik prováděcích předpisů, jejich hrubý obsah nebyl sociálním partnerům předložen. Naopak například již uvedené nominální pojistné bylo popsáno podrobně, bude povinné ze zákona pro každého pojištěnce, bude garantovat poskytování základního balíčku pojištění, balíček bude definován vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Dále bude stanoveno jednotnou maximální sazbou, nezávislou na příjmu pojištěnce a bez ohledu na rizika (zdravotní stav a věk), bude se jednat o přímý příjem zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovna bude moci nominální pojistné snížit. Na konci odstavce je popsáno, že nominální pojistné je součástí přerozdělení vybraného pojistného ve výši jednotné maximální sazby. Pokud tedy bude nastaveno nižší nominální pojistné, z jakých zdrojů bude k přerozdělení dofinancováno?
Sociální partneři očekávají verzi materiálu po projednání vládou.
Dalším připravovaným zákonem je ve fázi věcného návrhu zákon o univerzitních nemocnicích. Náměstek Plíšek informoval o vypořádání připomínkového řízení se stranou zaměstnavatelů a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Materiál bude předložen na jednání vlády do 30. června. Sociální partneři obdrží přehled, jak byly jejich připomínky vypořádány. Odborový svaz vidí zpracování zákona a převedení fakultních nemocnic na univerzitní jako zbytečné, neřešící hlavní cíl změny, například dvojkolejnost pracovních poměrů zaměstnanců, podíl vysokých škol na nákladech univerzitních nemocnic při výuce. Odbory nesouhlasí s navrženým počtem a způsobem jmenování zástupců zaměstnanců do správní rady. Počty jsou stanoveny tak, aby zaměstnanci neměli rozhodující hlas v žádném ze zásadních bodů při rozhodování správní rady. Odbory nesouhlasí se změnou systému odměňování.
Zaměstnavatelé nesouhlasí s povinností zdravotních pojišťoven uzavírat s univerzitními nemocnicemi smlouvy.
Některé zásadní připomínky ministerstvo akceptovalo, například nakládání s nepotřebným majetkem bude řešeno tak, aby se majetek vždy vracel do vlastnictví státu.
Sociální partneři opět obdrží přehled o vypořádání připomínek.
Posledním bodem byla informace o návrzích na změny zákona o zdravotních sužbách, které budou předávány poslaneckou iniciativou ministra zdravotnictví. Náměstek Plíšek podal informaci, na kterou reagovala strana odborů tím, že je již zpracován Senátní návrh na změny a bylo by k užitku, aby procesem schvalování prošel právě Senátní návrh. V obou případech jde o problematiku poskytování zdravotní péče dětem a podpis obou rodičů. Dále o opakované poskytování informací týkající se zdravotního stavu v případě plánované péče a hospitalizace a poskytování zdravotní péče bez souhlasu.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí také novelizaci zákona o specifických zdravotních službách k otázce vstupní lékařské péče.
Sociální partneři za stranu odborů připomněli postup, kterým byly zdravotnické zákony schvalovány, z tohoto důvodu jsou v zákonech ustanovení, která způsobují velké problémy při aplikaci zákonů a následné nutné řešení. Tento způsob předkládání a schvalování zákonů neukazuje na kvalitní, efektivní a profesionální legislativní proces.
Přesto, že se sociální partneři na všech bodech neshodli, neměli stejná stanoviska a byli k sobě kritičtí, sdělili si názory ke všem projednávaným bodům.
Ze strany zástupců ministerstva bylo velice jednoduché, provokativní a nadřazené sdělit tisku po ukončení jednání, že odbory už přišly na jednání s cílem vyjádřit ke všem bodům jasné ne. Proti tomuto se ohrazuji, odboráři přišli připraveni k diskusi, není naše chyba, že materiály mají své slabé stránky a nedostatky.