V roce 2018 dochází k několika velmi důležitým právním změnám, které se promítnou do sociálního zabezpečení.
Minimální mzda
Zvýšení minimální mzdy ovlivní nejen ty, kteří ji pobírají. Na které dávky a odvody bude mít zvýšení minimální mzdy dopad? Bude se to týkat i vás?
Vláda přijala na svém jednání dne 21. srpna 2017 nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým došlo ke změně nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě.
S účinností od 1. ledna 2018 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy o 1200 Kč na 12 200 Kč za měsíc nebo 73,20 Kč za hodinu.
Odbory požadovaly růst o 1500 Kč, zaměstnavatelé chtěli nárůst o 800 Kč. Kompromisní navýšení o 1200 korun příští rok podle propočtů ministerstva práce podnikatele vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přitéct o 1,28 miliardy víc.
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry.
Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách.
V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě.
V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.
V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Minimální mzda byla zavedena v roce 1991. Za posledních 15 let minimální mzda vzrostla téměř dvojnásobně z 6200 Kč v lednu 2003, na 12 200 v lednu 2018. Vláda se na počátku svého mandátu zavázala k tomu, že minimální mzdu postupně zvýší až na 40 procent průměrné mzdy. Průměrná hrubá mzda na přepočtené osoby v celé ekonomice ČR ve 2. čtvrtletí 2017 podle Českého statistického úřadu vzrostla na 29 346 Kč, tím se minimální mzda zvýšila na 41,6 procenta průměrné mzdy.
Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.
Dosavadní úpravy minimální mzdy (základní sazby)
| Období | Výše minimální mzdy | |
| v Kč za měsíc | v Kč za hodinu | |
| 1991 únor | 2000 | 10,80 |
| 1992 leden | 2200 | 12,00 |
| 1996 leden | 2500 | 13,60 |
| 1998 leden | 2650 | 14,80 |
| 1999 leden | 3250 | 18,00 |
| 1999 červenec | 3600 | 20,00 |
| 2000 leden | 4000 | 22,30 |
| 2000 červenec | 4500 | 25,00 |
| 2001 leden | 5000 | 30,00 |
| 2002 leden | 5700 | 33,90 |
| 2003 leden | 6200 | 36,90 |
| 2004 leden | 6700 | 39,60 |
| 2005 leden | 7185 | 42,50 |
| 2006 leden | 7570 | 44,70 |
| 2006 červenec | 7955 | 48,10 |
| 2007 leden | 8000 | 48,10 |
| 2013 srpen | 8500 | 50,60 |
| 2015 leden | 9200 | 55,00 |
| 2016 leden | 9900 | 58,70 |
| 2017 leden | 11 000 | 66,00 |
| 2018 leden | 12 200 | 73,20 |
Zdroj: MPSV
Výše zaručené mzdy
Minimální mzda není totožná s tzv. zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce a minimální mzda představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání.
Je uplatňována jak ve veřejných službách a správě, tak i v podnikatelské sféře, není-li sjednána kolektivní smlouva.
Zaručená mzda se týká hlavně soukromých společností (a.s., s.r.o., neziskové a církevní organizace apod.), kde rozdělujeme činnosti do takzvaných skupin prací. Veřejný sektor (nepodnikatelský sektor) podléhá především katalogu prací a katalogu správních činností, vojáci a příslušníci bezpečnostních složek mají služební hodnosti a univerzitám stačí vnitřní směrnice.
Pokud jste zaměstnaní v pracovním poměru, kde nemáte mzdu sjednanou kolektivní smlouvou, tak máte nárok na tzv. zaručenou mzdu, která chrání tyto zaměstnance před poskytováním příliš nízkých mezd mzdou zaručenou.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Pro každou tuto skupinu je uvedena nejnižší úroveň zaručené mzdy.
Vláda nařízením vlády č. 286/2017 Sb. novelizovala nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, atd., ve znění pozdějších předpisů. Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musejí být nejobtížnější práce ohodnoceny „alespoň“ dvakrát lépe než nejprostší činnosti.
Měsíční sazba zaručené mzdy tedy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální (zaručená) mzda úměrně odpracované době. U polovičního úvazku (20 hodin týdně) je minimální mzda poloviční.
Jestliže je mzda v kalendářním měsíci nižší než stanovené minimum, pak takovou mzdu musí zaměstnavatel doplatit do státem stanoveného minima.
Odměna za práci tedy v praxi nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní profesi. Toto pravidlo se týká nejen zaměstnanců v pracovním poměru, ale vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Není ani důležité, jestli jde „jen“ o druhé zaměstnání nebo přivýdělek. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně.
Všechny úrovně zaručené mzdy se vztahují na všechny soukromé podnikatele. Na nepodnikatelskou sféru se vztahuje systém šestnácti platových tarifů.
Zaručená mzda v roce 2017 a 2018
| Skupina práce | Třída | Zaručená mzda
za hodinu rok 2017 |
Zaručená mzda
za hodinu rok 2018 |
Zaručená mzda
za měsíc rok 2017 |
Zaručená mzda
za měsíc rok 2018 |
| 1. | 1.+ 2. | 66,00 Kč | 73,20 Kč | 11 000 Kč | 12 200 Kč |
| 2. | 3.+ 4. | 72,90 Kč | 80,80 Kč | 12 200 Kč | 13 500 Kč |
| 3. | 5.+ 6. | 80,50 Kč | 89,20 Kč | 13 400 Kč | 14 900 Kč |
| 4. | 7.+ 8. | 88,80 Kč | 98,50 Kč | 14 800 Kč | 16 400 Kč |
| 5. | 9.+ 10. | 98,10 Kč | 108,80 Kč | 16 400 Kč | 18 100 Kč |
| 6. | 11.+ 12. | 108,30 Kč | 120,10 Kč | 18 100 Kč | 20 000 Kč |
| 7. | 13.+ 14. | 119,60 Kč | 132,60 Kč | 19 900 Kč | 22 100 Kč |
| 8. | 15.+ 16. | 132,00 Kč | 146,40 Kč | 22 000 Kč | 24 400 Kč |
Zvýšení nemocenské dávky – účinnost od 1. ledna 2018
Zákon č. 259/2017 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který mění zákon o nemocenském a další související zákony, stanovuje pro rok 2018 vyšší sazby pro nemocenské dávky.
Upravená legislativa se bude tedy týkat dlouhodobě nemocných a na výši náhrady za dočasnou pracovní neschopnost vyplacenou zaměstnavatelem nebude mít vliv.
Výše nemocenského za kalendářní den činí:
– první 3 dny nemocenské se nehradí, tzv. karenční doba,
– 4. až 14. den zaměstnanec dostává od zaměstnavatele náhradu mzdy. OSVČ během prvních dvou týdnů nemoci nedostávají žádnou finanční podporu,
– 60 % denního vyměřovacího základu od 15. dne do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
– 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
– 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Zavedení dávky otcovské poporodní péče – účinnost od 1. 2. 2018
Nárok na dávku otcovské poporodní péče, tzv. otcovská, má otec dítěte, který o dítě pečuje, a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů.
Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku.
Výše dávky činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Výplata náleží za dobu 7 kalendářních dnů bez přerušení. Stát otci týden volna zaplatí jako peněžitou pomoc v mateřství.
Nárok na dávku mají zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění.
O dávku si mohou nejdříve dne 1. 2. 2018 požádat otcové dětí narozených nebo převzatých do péče nejdříve dne 21. 12. 2017, tedy v období 6 týdnů před začátkem účinnosti.
Pro volno v zaměstnání využijí otcové rodičovskou dovolenou.
Zavedení dávky dlouhodobé ošetřovné – účinnost od 1. 6. 2018
Nárok na dlouhodobé ošetřovné vznikne tomu, kdo dlouhodobě pečuje o člena rodiny v domácím prostředí alespoň po dobu 30 dnů a nemůže kvůli tomu chodit do zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Podmínky pro nárok:
U ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 7 denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů.
Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě.
Ošetřující osobou mohou být rodinní příslušníci vyjmenovaní v zákoně, aniž by žili s ošetřovaným v domácnosti; žití v domácnosti bude však vyžadováno u jiné fyzické osoby (například druha, družky).
U ošetřující osoby bude vyžadována čekací doba; nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů; OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících.
Ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost.
V průběhu 90 dnů se mohou ošetřující osoby libovolně střídat v ošetřování osoby vyžadující dlouhodobou péči.
Dávka bude náležet ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice; nenáleží však za dobu, kdy dlouhodobá péče není poskytována (například z důvodu další hospitalizace).
Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče.
Zaměstnavatel může odmítnout poskytnutí volna ze zaměstnání, pouze pokud mu brání závažné provozní důvody.
Nárok naopak nevzniká:
– u dohody o provedení práce, z pojištění ze zaměstnání malého rozsahu,
– u odsouzeným ve výkonu trestu nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce,
– žákům nebo studentům ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin,
– vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby.
Valorizace důchodů v roce 2018
Všechny důchody se skládají ze základní výměry a z procentní výměry důchodu. Při valorizaci důchodu může docházet ke zvyšování základní výměry, procentní výměry nebo obou těchto částek (což je nejčastější varianta). Díky valorizacím jsou zvyšovány všechny v České republice vyplácené důchody – valorizují se starobní i předčasné starobní důchody, invalidní důchody pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně a také vdovské, vdovecké a sirotčí důchody.
V posledních letech dochází k valorizaci nejčastěji od lednové splátky důchodu. Valorizovány jsou pak všechny důchody přiznané (s datem přiznání) do 31. 12. předchozího roku. Důchod je “dovalorizován” i v případě, že je přiznáván zpětně.
V červnu 2017 byl schválen nový (výhodnější) způsob stanovení valorizace důchodů.
Od lednové splátky důchodu v roce 2018 dojde ke zvýšení základní výměry důchodu z 2550 Kč na 2700 Kč a ke zvýšení procentní výměry důchodu o 3,5 %.
Dodatečně se v médiích začala objevovat informace, podle které by mělo dojít k návrhu na zvýšení základní výměry důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 %. Tato změna by si vyžádala změnu zákona o důchodovém pojištění a je téměř nemožné, aby se stihla schválit do kopce roku 2017.
Dle dostupných informací by došlo zvýšení základní výměry důchodu u všech důchodů (tj. přiznaných před rokem 2018 i v roce 2018) o 450 Kč oproti základní výměře z roku 2017 (z 2550 Kč na 3000 Kč namísto nyní schválených 2700 Kč).
Vzhledem k tomu, že jde pouze o politické proklamace bez opory v legislativě, není zřejmé, zda by docházelo pouze ke zvýšení základní výměry důchodu o 450 Kč + malému zvýšení procentní výměry (o cca 0,3 %), nebo by došlo i k (již schválenému) zvýšení procentní výměry důchodu (o 3,5 %).