Stejně jako na začátku každého roku i letos dochází ke změně řady právních předpisů v oblasti pracovního práva, odměňování a sociálního zabezpečení zaměstnanců. Účelem následujících řádků je proto seznámit čtenáře se základním přehledem změn, ke kterým v letošním roce dochází.
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy
Dne 30. 12. 2022 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 465/2022, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
S účinností od 1. ledna 2023 se zvýšila základní sazba minimální mzdy z částky 16 200 Kč na částku 17 300 Kč, základní hodinová sazba minimální mzdy se zvýšila z částky 96,40 Kč na částku 103,80 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní doby se tato sazba úměrně zvýší).
Touto novelou se tentokrát nezvyšují všechny nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Od 1. 1. 2023 se zvyšují pouze základní sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 1. skupinu prací (103,80 Kč za hodinu; 17 300 Kč za měsíc) a pro 8. skupinu prací (207,60 Kč za hodinu; 34 600 Kč za měsíc); ostatní zůstává beze změn.
Bližší informace naleznete v samostatném článku: https://www.zdravotnickeodbory.cz/minimalni-mzda-a-nejnizsi-urovne-zarucene-mzdy/
Novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a novela nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců
Dne 30. 12. 2022 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 464/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Touto novelou nedochází od 1. 1. 2023 ke změně (navýšení) platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců.
V nařízení vlády č. 341/2017 Sb. však dochází ke změnám spočívajícím:
- ve sjednocení odpočtu let z dosažené praxe u zaměstnanců, kteří nesplňují požadované vzdělání pro platovou třídu, do níž jsou zařazeni, nebo dosahují pouze nižšího z alternativně stanovených stupňů vzdělání, avšak získali vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu,
- v doplnění manželských a rodinných poradců do okruhu zaměstnanců, kterým přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 nařízení vlády,
- v založení práva akademických pracovníků státních vysokých škol na platový tarif podle přílohy č. 5, podle které byli dosud odměňováni výhradně pedagogičtí pracovníci, a zároveň v rozšíření počtu platových tříd v příslušné stupnici.
V nařízení vlády č. 304/2014 Sb. se shodně s nařízením vlády č. 341/2017 Sb. sjednocuje případný odpočet z praxe u státních zaměstnanců, kteří získali vyšší odborné vzdělání, a zaměstnanců, kteří získali vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu. Dále se v příloze č. 3 doplňuje titul pro poskytování zvláštního příplatku státním zaměstnancům zařazeným do Úřadu práce ČR.
Bližší informace naleznete v samostatném článku Ing. Ivany Břeňkové: https://www.zdravotnickeodbory.cz/uprava-narizeni-vlady-o-platech-zamestnancu-od-1-1-2023/
Novela nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě
Dne 23. 12. 2022 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 441/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů.
Tato novela, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2023, mění v katalogu prací část 2.08 Sociální práce a část 2.19 Zdravotnictví.
Bližší informace naleznete v samostatném článku Ing. Ivany Břeňkové: https://www.zdravotnickeodbory.cz/novela-katalogu-praci-od-1-1-2023-pro-zamestnance-s-platem/
Cestovní náhrady
V oblasti cestovních náhrad se vyhláškou č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, se od 1. 1. 2023 mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, sazba stravného a průměrná cena pohonných hmot.
Následující tabulka ukazuje výši stravného, které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý pracovní den cesty v závislosti na její délce:
| Délka pracovní cesty | Podnikatelský sektor | Nepodnikatelský sektor |
| 5–12 hodin | 129 Kč | 129–153 Kč |
| Déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin | 196 Kč | 196–236 Kč |
| Déle než 18 hodin | 307 Kč | 307–367 Kč |
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,40 Kč a u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty pak pro rok 2023 činí 41,20 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů; 45,20 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů; 44,10 Kč u motorové nafty a 6,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
„Stravenkový paušál“
Na straně zaměstnance je od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Zvýšením stravného vyhláškou č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, dochází i ke zvýšení limitu pro osvobození „stravenkového paušálu“ od daně z příjmů. V roce 2023 se tak bude jednat o částku 107,10 Kč (70 % z částky 153 Kč).
Připomínáme, že na straně zaměstnavatele se peněžitý příspěvek na stravování považuje za daňově uznatelný výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Důchody
Pravidelná valorizace důchodů
Všechny důchody, tj. starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí, které byly přiznány před 1. 1. 2023, se zvyšují tak, že se základní výměra (stejná pro všechny druhy důchodů) zvyšuje o 140 Kč z 3900 Kč na 4040 Kč a procentní výměra, která je individuální a závisí na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, se zvyšuje o 5,1 % vyplácené procentní výměry.
Dle informací MPSV se všechny vyplácené důchody od 1. ledna 2023 zvýší v průměru o 825 Kč. Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (https://www.cssz.cz/web/cz/-/v-lednu-probehne-pravidelna-valorizace-duchodu-cssz-ji-provede-automaticky).
Zvýšení starobního důchodu za výchovu dětí (tzv. výchovné)
Výchovné se týká příjemců starobních důchodů, konkrétně toho z rodičů, který pečoval o dítě v největším rozsahu. Za každé vychované dítě se zvýší důchod o 500 Kč.
Cílem je dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ocenit zásluhy pečujících osob a zároveň paušálně kompenzovat snížení důchodu, které nastalo v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou.
Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zzsdvd).
Zvláštní úprava důchodového věku u zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů
Členům výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátorům zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby, záchranářům horské služby a členům jednotek hasičského záchranného sboru podniku se zákonem č. 455/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, za stanovených podmínek od 1. 1. 2023 upravuje (snižuje) důchodový věk (https://www.mpsv.cz/web/cz/-/poslanci-schvalili-snizeni-duchodoveho-veku-zachranarum-souhlasili-i-se-snizenim-penzi-komunistickym-prominentum).
Bližší informace o nároku na důchod poskytne ČSSZ.
Náhrady za pracovní úraz a nemoc z povolání
Od 1. 1. 2023 se na základě nařízení vlády č. 413/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) zvyšuje průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých o 5,1 %.
Připomínáme, že ke zvýšení výše uvedených náhrad dochází v závislosti na zvýšení důchodů.
Pracovnělékařské služby
Od 1. 1. 2023 dochází na základě vyhlášky č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb., ke změnám zejména v provádění dohledu poskytovatelem pracovnělékařských služeb na pracovišti, v provádění periodických prohlídek, v zavedení nového pojmosloví atd.
Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání
Od 1. 1. 2023 se nařízením vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zařazují do seznamu nemocí z povolání chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena
a) v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech, a současně,
b) v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů.
Rovněž dochází k úpravě v oblasti nemocí z povolání přenosných a parazitárních.
Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Ve Sbírce zákonů bylo dne 28. 12. 2022 zveřejněno nařízení vlády č. 451/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb., a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Touto novelou se od 1. 1. 2023 mění hodnota bodu pro výpočet náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. Hodnota bodu již nově nečiní 250 Kč, ale 1 % z průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tuto informaci pravidelně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Do přílohy č. 2, která stanoví počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání, se nově zařazují též chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let.
Pro středně těžké formy je stanoven počet bodů v rozmezí 200–400, pro těžké formy 401–700.
Chronická onemocnění bederní páteře se nově rovněž promítla i do přílohy č. 4, která stanoví počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání. Pro středně těžké formy je stanoven počet bodů 1500, pro těžké formy 2000–3500.
***
Bližší informace k výše uváděným změnám lze nalézt na stránkách dotčených státních orgánů. O dalších případných změnách v oblasti odměňování a sociálního zabezpečení zaměstnanců vás budeme v průběhu roku 2023 informovat.