Zvláštní příplatek představuje složku platu, která přísluší výhradně zaměstnancům zaměstnavatele tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry uvedeného v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Zvláštní příplatek má nárokový charakter, tzn. že při splnění podmínek stanovených v § 129 zákoníku práce přísluší zaměstnanci přímo ze zákona.
Zvláštní příplatek podle § 129 zákoníku práce přísluší zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. Konkrétní podmínky pro rozdělení prací do skupin a určení výše zvláštního příplatku v jednotlivých skupinách jsou pak stanoveny v § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále jen „nařízení vlády“).
Rozdělení prací do skupin
V závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce jsou pak zaměstnanci vykonávané práce rozděleny do pěti skupin od nejnižší (skupina I.) až po nejvyšší (skupina V.) a zahrnují celou řadu ztěžujících vlivů pracovních podmínek spojených například s prací ve směnném režimu, s obranou a bezpečností státu, s výkonem pedagogické činnosti, s vyhledávací, revizní, kontrolní a rozhodovací činností, s výkonem geodetických prací, s výkonem taxativně uvedených činností ve zdravotnictví a sociálních službách (viz níže) atd. Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek konkrétně vymezuje příloha č. 6 nařízení vlády následovně:
I. skupina – Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života,
II. skupina – Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života,
III. skupina – Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení života nebo zdraví,
IV. skupina – Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví,
V. skupina – Práce s mimořádným rizikem ohrožení života nebo zdraví.
Výše zvláštního příplatku
Nařízení vlády stanovuje pro jednotlivé skupiny prací rozmezí zvláštního příplatku. Výši zvláštního příplatku pak v rámci rozmezí stanoveného nařízením vlády pro příslušnou skupinu prací určí zaměstnavatel zaměstnanci podle konkrétních podmínek, za nichž je práce vykonávána, a to zpravidla vnitřním předpisem, případně ji lze sjednat s odborovou organizací v kolektivní smlouvě. Výši zvláštního příplatku nelze stanovit vyšší či nižší nežli v rámci stanoveného rozpětí.
Výše zvláštního příplatku podle § 8 odst. 2 nařízení vlády činí ve skupině:
I. 500 až 1300 Kč měsíčně,
II. 750 až 2500 Kč měsíčně,
III. 1250 až 5000 Kč měsíčně,
IV. 1880 až 7500 Kč měsíčně,
V. 2500 až 10 000 Kč měsíčně.
Zvláštní příplatek je pravidelnou měsíční složkou platu konkrétního zaměstnance a jeho výše musí být uvedena v platovém výměru.
Souběh zvláštních příplatků
Obecné pravidlo u zvláštních příplatků stanoví, že zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek. V případě výkonu více prací, které samostatně zakládají zaměstnanci právo na zvláštní příplatek, bude zaměstnanci zaměstnavatelem přiznán jen jeden z těchto příplatků, přičemž výše příplatku bude určena v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější (viz § 8 odst. 4 nařízení vlády). V praxi to znamená, že při souběhu práva na zvláštní příplatek je zaměstnanci přiznán zvláštní příplatek za výkon prací, které jsou zařazeny do vyšší skupiny prací podle přílohy č. 6 nařízení vlády (viz výše).
Z uvedeného obecného pravidla je stanovena výjimka, a to pro případ, že zaměstnanec pracuje ve směnném pracovním režimu (dvousměnný, vícesměnný nebo nepřetržitý pracovní režim). „Zvláštní příplatek za směnnost“ zaměstnanci přísluší vždy, a to i vedle jiného zvláštního příplatku příslušejícího za výkon jiných prací, s nimiž je právo na zvláštní příplatek také spojeno. Z tohoto hlediska mají tyto zvláštní příplatky za směnnost příslušející jako kompenzace směnnosti výjimečné postavení a právo na ně se posoudí vždy samostatně, nezávisle na případném právu zaměstnance na zvláštní příplatek z jiného důvodu. Samostatně se rovněž posoudí i jejich výše.
Zvláštní příplatek ve zdravotnictví a v sociálních službách
V rámci zdravotnictví a sociálních služeb se lze nejčastěji setkat s následujícími zvláštními příplatky (uvedené číslování odpovídá zařazení jednotlivých prací v rámci dané skupiny dle přílohy č. 6 nařízení vlády):
I. skupina – Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života (1. práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného provozního režimu),
II. skupina – Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života (1. práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci vícesměnného nebo nepřetržitého provozního režimu),
III. skupina – Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení života nebo zdraví (8. pravidelné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu v rozsahu alespoň 3 hodin po sobě jdoucích 8.1. u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče v době, pro kterou stanoví vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nižší požadavky na personální zabezpečení, 8.2. v pobytových zařízeních sociálních služeb v době od 16 hodin do 7 hodin následujícího dne),
IV. skupina – Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví (4. poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, 5. soustavné poskytování zdravotních služeb na 5.1 operačních a porodních sálech, 5.2 anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu, 5.3 jednotkách intenzivní péče, 5.4 onkologických odděleních, 6. soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb 6.1 v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, 6.2 v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování osob s demencí, 6.3 s tělesným postižením, duševní poruchou nebo poruchou chování).
Výše uvedený výčet pro zdravotnictví a sociální služby samozřejmě není konečný a v praxi mohou být u jednotlivých zaměstnavatelů vykonávány i další práce z jednotlivých skupin prací podle nařízení vlády.