Zaměstnancům, kterým je za práci poskytován plat, tedy zaměstnancům příspěvkových a rozpočtových organizací, jsou k platovému tarifu přiznány různé příplatky. Zaměříme se na zvláštní příplatek za soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče v příspěvkových organizacích, v zařízeních sociálních služeb.
Uvedený zvláštní příplatek je poskytován v souladu s nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb. a nařízení vlády č. 332/2018 Sb., § 8, příloha č. 6, IV. skupina, bod 6.3.
Již v roce 2017 jsme při kolektivním vyjednávání v jednom domově pro seniory zjistili, že zaměstnancům není vůbec přiznán příplatek za soustavné poskytování přímé obslužné péče osobám s tělesným nebo mentálním postižením.
Argumentem zaměstnavatele bylo, že uvedený příplatek náleží zaměstnancům pracujícím pouze v domovech se zvláštním režimem. Nebylo v našich silách zaměstnavatele přesvědčit, že je nutné posuzovat více podmínek pro přiznání zvláštního příplatku a ty jsou v daném zařízení splněny. Do soudních sporů se zaměstnancům nechtělo. Jak jinak přesvědčit zaměstnavatele? Výkladem Ministerstva práce a sociálních věcí.
Již koncem roku 2017 jsme zaměstnavateli předložili dopis MPSV, ve kterém se uvádí, že podmínky pro přiznání příplatku jsou anebo mohou být splněny v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem.
Vzhledem k tomu, že se výše uvedený zvláštní příplatek za poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče v zařízeních sociálních služeb od 1. ledna 2019 zvýšil, zvýšil se také zájem zaměstnanců o informace, zda na příplatek mají, či nemají nárok.
Zaměstnavatelé a odbory se obraceli na odborné útvary Ministerstva práce a sociálních věcí. V posledních několika měsících se tím, která zařízení sociálních služeb splňují podmínky pro přiznání zvláštního příplatku, MPSV zabývalo intenzivně, vydalo několik stanovisek, která se upřesňovala. Seznámíme vás s tím posledním, nám dostupným, ze dne 6. března 2019.
● Ve kterých zařízeních sociálních služeb lze přiznat příplatek za soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám s tělesným nebo mentálním postižením? (nařízení vlády č. 341/2017 Sb., příloha č. 6, skupina IV., bod 6. 3.)
Citace z dopisu MPSV č.j. MPSV-2019/42513-522/1 ze dne 6. března 2019:
Na základě podnětů z praxe došlo k jednáním příslušných odborných útvarů Ministerstva práce a sociálních věcí. Cílem bylo podněty zohlednit a vymezit pro účely praxe v rámci platné právní úpravy podmínky pro poskytování zvláštního příplatku co nejpřesněji.
Aby mohl být příplatek poskytnut, musí být činnosti vykonávané v některém ze zařízení sociálních služeb, jejichž taxativní výčet stanoví zákon o sociálních službách č. 108/ 2006 Sb., § 34 odst. 1.
Z hlediska zaměření jednotlivých zařízení sociálních služeb a v souladu s účelem, pro který jsou zřizována, jsou uvedené podmínky splněny v zařízeních uvedených v § 34 odst. 1:
písmena d) domovy pro osoby se zdravotním postižením,
písmena f) domovy se zvláštním režimem.
Podle konkrétních okolností mohou být podmínky splněny také v zařízeních sociálních služeb uvedených v § 34 odst. 1:
písmena a) centra denních služeb,
písmena b) denní stacionáře,
písmena c) týdenní stacionáře,
písmena e) domovy pro seniory
písmena g) chráněné bydlení
Ve výše uvedených zařízeních jsou osoby, které potřebují intenzivní a soustavnou přímou obslužnou péči, která není nahodilá. Osob s touto potřebou je v těchto zařízeních většina. Je důležité, aby management, popřípadě zřizovatel, posoudil, zda klienti splňují potřebu soustavné přímé obslužné péče a na základě posouzení také rozhodl o výši zvláštního příplatku v rámci stanoveného rozpětí.
● Jak posuzovat soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče?
Posouzení, zda zaměstnanec splňuje podmínku soustavnosti, je jednoduché.
Citace z dopisu MPSV č.j. MPSV-2019/42513-522/1 ze dne 6. března 2019:
Přímou zdravotní nebo přímou obslužnou péči poskytuje zaměstnanec soustavně, to znamená, že na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě je na něm zaměstnavatelem trvale požadován faktický výkon prací, které lze zahrnout pod přímou obslužnou nebo zdravotní péči.
Příplatek nenáleží zaměstnanci, který koná uvedené činnosti ojediněle, nahodile, nebo výjimečně, např. při zastupování jiného zaměstnance.
● Co se rozumí přímou obslužnou péčí nebo přímou zdravotní péčí?
Přímá obslužná péče je uvedena v §116 odst. 1 písm.a), zákona 108/2006 Sb.
Přímá obslužná péče spočívá v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékání, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, v podpoře soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb.
Přímou zdravotní péči, její druhy a formy stanoví zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
● Jaká je výše příplatku?
Částka je uvedena v nařízení vlády č. 341/2017 Sb., § 8 odst. 2, písm. d), pro skupinu IV. je přiznána v rozmezí 1880 – 7500 Kč/měsíc.
● Lze k tomuto příplatku přiznat ještě jiný zvláštní příplatek?
Ano, ale jen jeden další, a to pouze konkrétně za práci ve směnách. Lze přiznat buď za práci v rámci dvousměnného provozního režimu (skupina I. v rozpětí 500 – 1300 Kč/měsíc).
Nebo pokud zaměstnanec pracuje střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu (skupina II. v rozpětí 750 – 2500 Kč/měsíc).